Na první pohled to může vypadat jako další krok vpřed ve vizualizaci vesmíru. Jenže realita nového pražského planetária dalece překonává očekávání. „Nejde už jen o vzdělávací instituci, ale o zážitkové centrum, které osloví děti, dospělé i technologické nadšence,“ říká ředitel Planetum Jakub Rozehnal.
Celý strop hlavního sálu teď pokrývá nejmodernější LED technologie, která návštěvníky promění v astronauty, cestovatele i diváky digitálního divadla. A to s takovou intenzitou, že si planetárium pořídilo i sáčky na nevolnost.
Čekali jste, že rekonstrukce bude tak náročná?
Upřímně řečeno ne. Samozřejmě jsme tušili, že práce na budově z 50. let přinesou určitá úskalí, ale nečekali jsme, že hned po sejmutí původní kopule zjistíme, že konstrukce neodpovídá projektové dokumentaci. Na papíře byl jiný materiál, než jaký jsme skutečně našli. A ten bohužel neměl potřebné vlastnosti pro uchycení nové kopule. Museli jsme vymýšlet zcela nové řešení. K tomu se přidaly další komplikace: planetárium je památkově chráněný objekt a nachází se ve Stromovce, která je přírodní památkou. Nemohli jsme tedy například vzduchotechnické jednotky umístit na ochoz, jak by bylo nejjednodušší. Naopak jsme je museli skrýt, což znamenalo delší trasy pro vzduch, víc vrtání, víc peněz i času.
Takže to jsou důvody, proč planetárium neotevřelo už loni, jak bylo původně plánováno?
Také. Celý projekt ale nabral zhruba půlroční zpoždění už na začátku. Protáhlo se výběrové řízení na dodavatele hlavní technologie, což na sebe nabalilo problémy s dalšími termíny.
Nyní se blížíte k otevření. Co všechno bude pro návštěvníky připravené?
V polovině června zpřístupníme veřejnosti vstupní foyer a samozřejmě hlavní sál s projekční kopulí. Na slavnostní víkend 14. a 15. června chystáme speciální zkrácený program – desetiminutovou ochutnávku, která předvede to nejlepší, co nová technologie dokáže. Počítáme, že během víkendu dorazí 10 až 15 tisíc lidí. Proto budeme promítat prakticky bez přestávky a místo klasických rezervací, které se nám v minulosti neosvědčily, budeme na místě rozdávat místenky na jednotlivé časy. Vstupné bude zhruba třetinové a návštěvníci si odnesou i malý suvenýr.
Planetárium Praha
|
A pokud nestihnu otevírací víkend?
Otevřeno pak budeme mít každý den kromě pondělí. Pondělí si necháváme pro školní programy a servis. V létě počítáme s mírnějším režimem, protože víme, že se část lidí rozprchne na dovolené – a zároveň potřebujeme zaškolit nový personál. Pro nás to bude takový zkušební provoz. „Na ostro“ jedeme od září, kdy otevřeme i herní simulátory a gift shop.
V čem je nová technologie unikátní? Jinými slovy, proč by k vám návštěvníci měli dorazit?
Je to přelom v kvalitě obrazu. Nový systém nabízí kontrast, rozlišení i jas na úrovni, kterou jinde v Evropě nenajdete, srovnatelná planetária jsou jen dvě v USA. Ve spojení s naší velkou kopulí jde o ohromující zážitek. Když rozsvítíme jen hvězdy, máte opravdu fyzický pocit, že jste v nekonečném prostoru. Lidské smysly se rychle nechají oklamat – a i zkušení kolegové přiznali, že se jim udělalo trochu nevolno. Kvůli tomu jsme do sálu připravili i sáčky podobné těm v letadlech. Opravdu.
Takže technologie sama o sobě je zážitkem?
Ano. A díky ní můžeme diváka přenést kamkoli. Může se ocitnout na Marsu, ve středu galaxie, ale třeba i ve slavné Sixtinské kapli. Její 3D model už máme zpracovaný. Nový systém není omezený realitou. Co si natočíte, vymodelujete nebo představíte, to se dá promítnout. Ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka jsme dokonce vytvořili první celokopulový loutkový film na světě. Byla to technologická výzva. Například kameraman nesmí být nikde v záběru, což je při 360 ° záznamu oříšek. Loutkoherce jsme navíc museli digitálně vymazat, protože byli při běžném hraní vidět. Tenhle film uvidí diváci už na podzim.
Pro koho bude nový program určený?
Pro každého. Dlouhodobě se snažíme změnit vnímání planetária jako místa, kam chodí jen školní třídy. Do roku 1989 byla návštěva planetária součástí školních osnov a školáci tvořili 90 procent návštěvníků. Veřejnost se sem dostala jen o víkendech a většinou si odnesla jen přebalenou verzi školního programu. Dnes je to jinak. Nabízíme programy pro děti, rodiče i dospělé. Plánujeme 3 až 4 premiéry ročně a chceme, aby lidé chodili do planetária stejně jako do kina, na koncert nebo do divadla. Navíc si mohou být jistí, že to bude zážitek, jaký jim běžné kino nabídnout nedokáže.
Když už jste zmínil kino, jak to bude s cenami vstupenek?
Chtěli jsme být dostupní. Proto bude vstupné podobné tomu v kinech. Dospělý zaplatí 290 korun, dítě 220. Nabídneme i slevy pro seniory, rodiny a další skupiny. Za zážitek, který překoná i IMAX, to považujeme za férovou cenu.
Mimochodem, je možné v planetáriu promítat třeba i hokejové utkání či koncert?
Technologicky to možné je. Už dnes bychom tu mohli promítat sportovní přenos nebo třeba operu. Otázka je spíš ekonomická – vysílací práva na hokej jsou velmi drahá a 280 lidí v sále je nezaplatí. Pokud nepřijde 280 milionářů. (smích) Ale vysílání koncertů, divadelních představení nebo třeba přímé přenosy startu rakety – to je přesně to, co chceme realizovat. Mým snem je přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice.
A co foyer? Zůstalo zachováno něco z toho původního?
Starou výstavu jsme zrušili a exponáty jsme darovali do Technického muzea v Liberci. Foyer dominuje obvodová stěna tvořená vysokorozlišovací obrazovkou. Můžeme na ní promítat cokoliv – fotografie, orientační systém, ale třeba i scénické efekty. Na zahájení tam budou vystaveny snímky astrofotografa Martina Myslivce. Vypadají jako z Hubbleova teleskopu. Do budoucna plánujeme i interaktivní expozici.
Projektory i sál budou zřejmě generovat hodně tepla. Co s tím?
To byl další důležitý technický bod. Nechtěli jsme tohle teplo jen vyhazovat. Proto jsme systém nastavili tak, aby ho dokázal rekuperovat nebo ukládat do hlubinných vrtů. V zimě je pak možné toto „odpadní“ teplo znovu využít. Při běžné zimě nejspíš vůbec nezapneme plynovou kotelnu. To je velký krok směrem k udržitelnosti.
