Kromě názvu, který byl mimo jiné vymyšlen právě proto, aby zaujal (což se podařilo), je Slepý krtek i příběhem podniku, který si založili mladý kluk a mladá holka. Ten „kluk“ vaří a „holka“ má na starosti účetnictví a marketing.
Je potřeba předeslat, že podnik je to trochu „partyzánský“. Zkrátka a dobře, v pivovaru, tedy bílém domečku s logem brýlatého krtka, své pivo neprodávají ani nečepují, nemá smysl se do Ujkovic vydávat. Ledaže byste snad mířili na Havlasův každoměsíční kurz, jak vařit pivo. Ale lidé jsou stejně neodbytní.
„Občas přijedou nějací motorkáři a vynadají manželce, že nemá pivo,“ říká s úsměvem Havlas.
Takže ještě jednou, Slepý krtek je k mání na speciálních akcích, jako bude například festival minipivovarů v holešovické tržnici v půli září, nebo v kavárně „V břiše velryby“ v Mladé Boleslavi, kterou Havlas provozuje a která otevírá po prázdninové pauze v září, bohužel také nepravidelně. Je třeba sledovat internet.
Nárazově je Slepý krtek k mání i v některých dalších pražských hospodách. Sud sem, sud tam.
Havlas není právě zuřivý kapitalista (což mu prý říkala i jeho manželka), spíš pohodář. Svoje pivo nevalí všude horem dolem, ale bez takových „partyzánských pivovarů“ by česká pivní mozaika byla neúplná.
Pivní hlídkaSERIÁL  |
Minipivovar byl založen v roce 2011, ještě před minipivovarní módou. Za devět let jiní dokázali své podniky rozšířit na továrny, Havlas zůstal v klidu.
Jenomže Havlas má i dalších devatero řemesel – je správcem kavárny, správcem boleslavského parku, ve kterém se kavárna nalézá a správcem divadla v Dobrovicích. Maturoval na střední potravinářské škole v roce 2001, pracoval v dobrovickém lihovaru, ale toužil po vlastním pivovaru.
Pivo z čekárny
Slepý krtek kromě ležáků vaří medovinové pivo. Ne medové, ale medovinové. Přidává se do něj medovina, a když jsem ho ochutnal, na patře jsem chuť medoviny jako „dojezd“ opravdu ucítil. Možná jen proto, že jsem to dopředu věděl, ale byla tam. Na sud se dává půllitr medoviny, takže pivo člověka nesklátí, ostatně procenta alkoholu Havlas ani přesně neměří, protože pivo nelahvuje.
Zajímavé je, že pivovar sídlí v budově bývalého nádraží Ujkovice, kde pivovarská rodinka i bydlí. Pivovarní technologie je umístěná konkrétně v bývalé čekárně. Nádraží bylo na bývalé drážce pro cukrovar v Dobrovicích, osobní přeprava tam skončila už před desítkami let.
Vaří se tu 6 000 litrů měsíčně, což je opravdu málo, odpovídá to kapacitě těch nejmenších restauračních minipivovarů, ale Havlas je jediný zaměstnanec. „I to nádraží táhne, jela ke mně třeba exkurze dopraváků z Liberce,“ říká Havlas.
Majitel Slepého krtka Marek Havlas
Ujkovické pivní kurzy se konají každý měsíc pro šest, sedm lidí. Trvají jeden den a stojí 2 600 korun. Havlas chce takto dokázat svou tezi, že vaření piva je vlastně jednoduchá záležitost, i když z ní leckdo dělá věc složitou.
„Účastníci samozřejmě svoje pivo ochutnají až po měsíci, protože zraje v lednici,“ vysvětluje Havlas.
Nezapomněl jsem se pana majitele zeptat ani na zásadní otázku: Je krtek opravdu slepý? „Krtek je světloplachý. Vidí ve tmě dole, ale ne nahoře na světle. Ze mě si dělali legraci, jestli člověk po mém pivu neoslepne, protože jsme začali vařit v době metanolové aféry, kdy to bylo velké téma,“ říká sympaťák v pruhovaném triku.
Pivo se v Ujkovicích vaří v bývalé železniční stanici na zaniklé dráze Dobrovice město - Rokytňany:
