U Zemské brány proráží Divoká Orlice hřeben a vstupuje do české země, z čehož také vyplývá název tohoto úchvatného díla přírody a asi nejhezčího úseku Orlice.
Hlavní hřeben Orlických hor tvoří tři na sebe navazující části – od západu jsou to Deštenská hornatina, Mladkovská vrchovina a Bukovohorská hornatina. Nejvyšším vrcholem Orlických hor je 1 115 metrů vysoká Velká Deštná, v celém pohoří pak najdeme dalších deset tisícovek. Zaoblený hřeben sice nedosahuje alpínského stupně, příroda tu nicméně má horský ráz a díky výrazné prominenci nad okolím panují v hřebenových polohách drsné klimatické podmínky.
Orlické hory tvoří výrazný a přirozený obranný val lemující českou kotlinu, proto na jejich území najdeme bezpočet vojenských opevnění, tvořících pevnostní linii budovanou před druhou světovou válkou na obranu Československa. Kromě bezpočtu tzv. „řopíků“ jsou známé přístupné tvrze Hanička a Bouda a navštívit můžete také přímo na hřebeni stojící pěchotní srub Průsek.
Orlické hory nabízejí celoroční možnosti pro rekreaci a turistiku. Mezi nejvýznamnější turistická a lyžařská centra patří Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Olešnice v Orlických horách, Sedloňov nebo Čenkovice. Kromě populární Masarykovy chaty je hřeben Orlických hor mezi Olešnicí a Zemskou bránou víceméně bez infrastruktury a najdeme na něm jen dvě rozhledny a sezonní kiosky s občerstvením. Mezi nejvyhledávanější cíle Orlických hor patří vrchol Velká Deštná s rozhlednou z roku 2019, objekty vojenského opevnění Hanička a Bouda, kostel v Neratově nebo přírodní rezervace Zemská brána.
Orlické hory tvoří výrazný a přirozený obranný val lemující českou kotlinu, proto na jejich území najdeme bezpočet vojenských opevnění, tvořících pevnostní linii budovanou před druhou světovou válkou na obranu Československa.
Kde se ubytovat
Nejširší nabídkou turistických ubytování disponují obce Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách a Rokytnice v Orlických horách. Za hřebenem se můžete ubytovat například v Orlickém Záhoří nebo v Bartošovicích. V jihovýchodní části hor pak najdete množství ubytovacích zařízení v Jablonném nad Orlicí, v Čenkovicích a také v okolí vodní nádrže Pastviny, která je vyhledávaná zejména v letních měsících.
Přímo na hřebenech hor najdete jen dvě možnosti ubytování – jednou je historická chata Masarykova chata na Šerlichu a druhou Kramářova chata na Suchém vrchu. Na páteřní červeně značené stezce pak ještě jmenujme turistickou Orlickou chatu u Rampušáka.
Pěší turistika
Orlické hory nabízejí celoroční možnosti pro rekreaci a turistiku. Namísto vytížených míst, jako například Šerlich nebo vrchol Velké Deštné, můžete třeba vyrazit do údolí Divoké Orlice. Na obrázku je zvonička v podhradí hradu Litice, která je historickou památkou.
Nejstarší turistickou trasou Orlických hor je Jiráskova cesta, pojmenovaná na počest spisovatele Aloise Jiráska. Tato 170 kilometrů dlouhá trasa začíná v Broumově a přes Jiráskovo rodiště Hronov a Náchod vystupuje na hřeben Orlických hor a dále pokračuje přes Zemskou bránu až do Litomyšle. První úsek cesty z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí byl vybudován a vyznačen roku 1921, čímž vznikla první značená stezka v Orlických horách.
Hlavní hřebenovou trasu doplňuje množství dalších cest, které stoupají z podhůří z obou stran hor na hřeben, a umožňují tak nejrůznější kombinace výletů. Zajímavostí je 107 kilometrů dlouhá zeleně značená polská trasa Niemojów-Bardo, zvaná též „Cesta kurýrů solidarity“, která navštěvuje některá místa, kde v 70. a 80. letech docházelo k setkávání českých a polských disidentů.
Jeseníky pro začátečníky. Kde hledat krásná místa a kam určitě vyrazit |
Vícedenní přechod po Via Czechia
Přechod Orlických hor po Severní stezce Via Czechia je dlouhý 73 kilometrů a je rozdělen na 3 celodenní etapy. Trasa začíná na vrchu Dobrošov u Náchoda, odkud vede Podorlickou pahorkatinou a v Olešnici v Orlických horách vstupuje do samotných Orlických hor. Poté stezka stoupá na hřeben, prochází Zemskou bránou a přes Mladkov vede na Suchý vrch, nejvyšší vrchol Bukovohorské hornatiny.
Cykloturistika
Díky asfaltovým cestám, vedoucím až do nejvyšších oblastí Orlických hor, lze toto pohoří dobře projet na kole. Množství cyklotras vede po takzvaných „bunkrovkách“, které sloužily jako obslužné komunikace při budování obranné linie betonových bunkrů.
Díky asfaltovým cestám, vedoucím až do nejvyšších oblastí Orlických hor, lze toto pohoří dobře projet na kole. Množství cyklotras vede po takzvaných „bunkrovkách“, které sloužily jako obslužné komunikace při budování obranné linie betonových bunkrů. Přejezd celých Orlických hor lze bez problémů zvládnout za 2 dny. Milovníci singltrailových tras mohou na horském kole vyzkoušet trasy v Deštném, ve Zdobnici, na Suchém vrchu nebo na Bukové hoře.
Pěkné cyklotrasy najdete také v nižších polohách a přilehlé Podorlické pahorkatině. Vydat se tak můžete například údolím Metuje a Olešenky do Olešnice či do Dobrošova nebo z Potštejna vyšlapat údolím Divoké Orlice kolem hradu Litice do Žamberka a dál až k Pastvinské přehradní nádrži.
Kde se najíst a napít
Masarykova chata na Šerlichu byla otevřena v roce 1925 za účasti Aloise Jiráska. Dodnes je jedním z mála míst ve vrcholových pasážích hor, kde se můžete ubytovat a najíst.
Na samotném hřebeni Orlických hor najdete jen omezené možnosti, kde se můžete najíst nebo doplnit tekutiny. Restauracemi disponují jak Masarykova chata na Šerlichu, tak i Kramářova chata na Suchém vrchu. V letní sezoně a o víkendech pak lze využít kiosky pod vrcholem Velké Deštné, na Pěticestí a na Panském poli u tvrze Hanička a zajímavostí je také samoobslužný Kačenčin šenk u rozcestí Pod Homolí. Pokud zavítáte do Neratova, můžete okusit pivo z jejich poutního minipivovaru.
Zážitky s dětmi
Orlické hory nabízejí pro děti širokou škálu aktivit nebo míst, kde se caparti nebudou nudit. Kluky jistě zaujme návštěva některé z vojenských pevností nebo rozpohybovaný Utzův mechanický betlém v Olešnici, ti menší zase mohou vyrazit třeba na Kačenčinu pohádkovou stezku. Z dalších míst v Orlických horách a okolí jmenujme například tato: lanové parky v Deštném a Říčkách, Bobová dráha Pastviny, rozhledna Velká Deštná, Hrad Litice, zámek Potštejn s nočními hranými prohlídkami, Muzeum řemesel Letohrad, minizoo na zámku Častolovice, Aquapark Ústí nad Orlicí, ateliér zvonaře a hrnčířky v Deštném nebo muzeum Sýpka v Rokytnici v Orlických horách.
Přírodní unikáty
Rozkvetlé podhorské louky poblíž Olešnice
Přestože imisní kalamita v 80. letech zničila zdejší horské smrčiny, lesy se od té doby již zotavily a Orlické hory si zachovaly své přírodní bohatství. Přírodně nejcennější část Orlických hor od Olešnice po Zemskou bránu pokrývá stejnojmenná chráněná krajinná oblast, která byla vyhlášena v roce 1969. Předmětem ochrany jsou četné bukové pralesy, květnaté horské louky s výskytem orchidejí a dalších vzácných rostlin nebo hřebenová vrchoviště.
K nejvýznamnějším přírodním rezervacím Orlických hor patří Bukačka, která je díky výskytu téměř tří stovek druhů rostlin přezdívána „botanickou zahradou Orlických hor“. Na jaře zde rozkvétají tisíce bledulí a rostou zde i další vzácné rostliny, jako například masožravé rosnatky, orchidej prstnatec fuchsův, prha arnika, běloprstka bělavá, úpolín evropský nebo tučnice obecná.
Dalším přírodně jedinečným místem je Zemská brána, kde Divoká Orlice stáčí svůj tok od česko-polské hranice do vnitrozemí a proráží sníženinu hlavního hřebene Orlických hor. Řeka tak touto pomyslnou branou vstupuje do české země, z čehož také vyplývá název tohoto úchvatného díla přírody a asi nejhezčího úseku Orlice. Podél balvanitého koryta Divoké Orlice a mohutných rulových skal vede tři kilometry dlouhá trasa naučné stezky, jejíž nejdivočejší část si můžete projít mezi Pašeráckou lávkou a silničním obloukovým mostem z roku 1903.
Kam za výhledy
Na vrcholu Velké Deštné se tyčí volně přístupná rozhledna. Ocelovo-dřevěná konstrukce je devatenáct metrů vysoká a nabízí dokonalý kruhový rozhled na Orlické hory, polské Góry Bystrzyckie, do údolí Orlického Záhoří i ke vzdálenějším horám. Za hezkého počasí lze pozorovat Králický Sněžník i Rychlebské hory, na severu potom polské Góry Stołowe nebo Krkonoše.
Bezesporu nejznámějším vyhlídkovým místem Orlických hor je rozhledna na Velké Deštné. Tento plochý vrchol přitom nabízel donedávna jen omezený výhled do kraje, teprve v roce 2019 byla otevřena nová, volně přístupná rozhledna. Ocelovo-dřevěná konstrukce je devatenáct metrů vysoká a nabízí dokonalý kruhový pohled na Orlické hory, polské Góry Bystrzyckie, do údolí Orlického Záhoří i ke vzdálenějším horám. Za hezkého počasí lze pozorovat Králický Sněžník i Rychlebské hory, na severu potom polské Góry Stołowe nebo Krkonoše.
Z dalších vyhlídkových míst jmenujme od západu k východu: vrchol Vrchmezí s novou polskou rozhlednou z r. 2020, Anenský vrch s rozhlednou Anna a rozhlednu Amálka v Českých Petrovicích. Nejlepší panorama ve východní oblasti hor ovšem spatříte z rozhledny na Suchém vrchu, z jejíhož ochozu můžete zahlédnout například Šerlich, Králický Sněžník, Kladsko, Krkonoše nebo Hrubý Jeseník s vrcholem Praděd. Tato rozhledna byla původně stavěna jako vodárenská věž, tyčí se v mělkém sedle mezi oběma vrcholky a je nejmohutnější vyhlídkovou věží Orlických hor.
Přirozené výhledy se na hřebeni Orlických hor otevírají například z Vrchmezí nebo z úseku mezi Homolí a Komářím vrchem.
Top místa Orlických hor• Šerlich a Masarykova chata |
