Přestože klasický vodácký čundr předpokládá spaní ve stanu v kempu nebo na vodáckém tábořišti, zvolili jsme tentokrát s rodinou komfortní variantu nocování v penzionech.
Má to několik výhod. Nemusíme se tahat se stany, spacáky a dalším vybavením a pojedeme nalehko. Čas věnovaný přesunu z kempu do centra, vaření, stavbě a bourání tábora věnujeme průzkumu památek. Navíc nemusíme mít obavu z nočních bouřek a deště a v neposlední řadě nás v noci nebudou budit kytary a ryčný zpěv veselých vodáků.
Pro splutí jsme naplánovali čtyři dny na vodě a ubytování v Lokti, Karlových Varech a v Kyselce jsme si strategicky zajistili nedaleko řeky a přitom v centru měst.
Zbývalo tedy naložit do kufru auta dvě nafukovací kanoe, pádla, vesty a osobní věci a vyrazit na vodu.
Ze Šabiny do Lokte
Ohři můžete splouvat už z Chebu, my jsme pro první den na rozpádlování zvolili úsek ze Šabiny do Lokte, dlouhý asi 20 kilometrů. Díky vlastním nafukovacím lodím jsme nezávislí na základnách půjčoven, můžeme tedy začít i skončit kde se nám zlíbí. Naše dvě nafukovací kanoe Scout vybalujeme ráno na hezké písečné pláži vodáckého tábořiště a za chvíli nás už řeka unáší směrem k Lokti.
Na prvním jezu u Černého mlýna kvitujeme nedávno postavenou vodáckou propust, která nám ušetří přenášení tohoto dříve obávaného jezu. Přestože na tomto úseku proplouváme poměrně industriální krajinou – míjíme například elektrárnu Tisová – tak z řeky maximálně zaznamenáme vrchol komína. Jinak jde až k Sokolovu o přírodně hezký úsek bez větších vodáckých nástrah.
Pod Sokolovem krátce zastavujeme na tábořišti v Královském Poříčí, kde si dáváme oběd a dopřáváme krátkou polední siestu. Odtud až do Lokte řeka teče hlubokým lesnatým údolím, kde přítomnost civilizace připomíná jen vysoký oblouk dálničního mostu. V písečném dně se objevují tu a tam první balvany, které předznamenávají mnohem divočejší charakter Ohře, který nás čeká v následujících dnech.
Pohled na Hrad v Lokti z perspektivy vodáka
Noční pohled na Loket
Do Lokte připlouváme za časného odpoledne, obeplouváme město kolem dokola, ubytováváme se a vyrážíme na obhlídku hradu a dalších zdejších zajímavostí. Před západem slunce navštěvujeme nedaleké skalní vyhlídky, odkud obdivujeme pohledy na město z ptačí perspektivy. Loket je skutečnou perlou zdejšího kraje a rozhodně stojí i za vícedenní zastavení.
Loket – Karlovy Vary
Tento úsek patří asi k nejoblíbenějším mezi jednodenními vodáckými výletníky. Je to logické, zhruba patnáct kilometrů pádlování propojuje dvě nejzajímavější města na Ohři. Po snídani servírované v penzionu jsme na vodě už v půl deváté. Když po dvou kilometrech připlouváme k loketskému tábořišti, tak tady teprve probíhá ranní hygiena, vaří se první čaje a suší spacáky. Na řece jsme tedy sami a užíváme si to.
Zatím nás nečekají žádné peřeje, nicméně řeka svižně ubíhá a nese nás ke Karlovým Varům. Koryto je plné balvanů, kterým se musíme tu a tam vyhnout, z vodáckého hlediska toho po nás zatím řeka jinak moc nechce. Hluboké lesnaté údolí vytváří spoustu zákrut, podél břehů veslují kachny s mláďaty a nad vodu se naklánějí stvoly kvetoucích náprstníků.
Svatošské skály patří mezi nejzajímavější přírodní úkazy na Ohři.
V Karlových Varech
První logickou zastávkou jsou Svatošské skály. Naštěstí se nenecháme zmást nepravdivým nápisem „o hospodu dříve“ a zastavujeme až za lávkou přímo pod skalami. Nádherné žulové skály (podle pověsti jde o zkamenělý svatební průvod) jsou potěchou pro oko vodáka a výzvou pro horolezce, které pozorujeme přímo z terasy restaurace.
Po několika kilometrech od skal se údolí otevírá, začínají se objevovat první domy a následně v dálce spatříme náš dnešní cíl Karlovy Vary. Objednal jsem penzion v centru přímo u vody, kousek pod soutokem s říčkou Teplá. Lodě necháváme zamčené v garáži a rázem se z nás stávají lázeňští šviháci. Po půldni pádlování přijde procházka vhod, tekutiny doplníme u minerálních pramenů a energii před výstupem na Dianu dobíjíme lázeňskými oplatkami.
Karlovy Vary – Kyselka
Na vodácky nejnáročnější úsek Ohře jsme nyní dobře připraveni, ráno vyrážíme směle na vodu, vstříc peřeji Hubertus. Pět kilometrů pod Karlovými Vary najdeme asi nejtěžší peřej ležící hned vedle oblíbeného vodáckého tábořiště. Po pravdě řečeno, samotná peřej Hubertus je docela snadná, hlavní problém představuje změť vodáckých branek zavěšených v neobvyklé hustotě přímo v proudnici.
Zase jsme se s našimi stabilními loděmi nepotopili, a tak pokračujeme rychle proudícím tokem k polední zastávce u restaurace Dubina. Odtud je to do Kyselky coby pádlem dvakrát zabral, takže za dvojicí zatáček se nám naskýtá pohled na zdevastované lázeňské domy. Bydlíme hned pod Kyselkou v Radošově, kde už na nás čeká pan domácí. Je to taky vodák, turista a znalec okolí, takže kromě komfortního ubytování se nám dostává cenných rad kam se vypravit a co neminout.
Pohled z rozhledny Bučina k severu. Vrchol na horizontu vpravo je Klínovec.
Nejprve navštěvujeme hezkou vyhlídku u kaple sv. Anny, pak zhlédneme Mattoniho vodopád, kde doplníme minerálku, a následně kolem nově otevřeného Mattoniho muzea vystoupáme k rozhledně Bučina. Je to sice 220 metrů nad řekou a k tomu šedesát schodů navrch, ale výhled stojí za to.
Otevírá se tu pohled na hřeben Krušných hor s dominantním Klínovcem, pod námi vidíme údolí Ohře a napravo hluboké lesy nepřístupných Doupovských hor. Kdo má víc času, může se vydat po žluté značce k zajímavému geologickému fenoménu zvanému Skalky skřítků.
Kyselka – Perštejn
Náš poslední vodácký den na Ohři je tu, klidně bychom mohli skončit už v Kyselce, zážitků máme spoustu. Nechceme si však nechat ujít peřejnatý úsek do Perštejna. Nejprve tedy podplouváme krytý most v Rodošově, jehož předchůdce nechal zbudovat už Karel IV, a následně přenášíme jeden z nejnebezpečnějších jezů na Ohři. Jez v Radošově vypadá sice nenápadně, ale bohužel zde utonulo mnoho vodáků.
Řeka nám v následujících kilometrech servíruje jednu peřej za druhou. Vody je „tak akorát“, takže v naprosté pohodě všechny bezpečně splouváme. Nad Velichovem přicházíme o železnou zásobu pečiva, kterou děti rozdaly žebrajícím kachním a labutím mláďatům. Že to byla chyba, zjišťujeme u dalšího jezu, kde je hospoda „Ve mlýně“ zavřená, takže budeme muset vydržet až do Perštejna.
Dřevěný krytý most v Radošově
Projíždíme kolem lesnatých špičatých kopců, které ukrývají mnoho hradů a zřícenin. U Stráže nad Ohří si můžete udělat výlet například na Himlštejn nebo Hauenštejn, o kus dál po proudu leží Perštejn, Klejnštejn, Egerberk nebo Šumburk. My však protentokrát výlet po souši odkládáme na příště a pokračujeme do Perštejna na vlakovou zastávku, odkud se musíme vrátit zpátky k autu.
Za čtyři dny jsme na lodi ujeli celkem osmdesát nádherných kilometrů a další prošli po neméně hezkých stezkách v okolí řeky. Díky ubytování pod střechou jsme ušetřili čas i síly pro průzkum okolí řeky a zjistili jsme, že tato komfortní varianta má něco do sebe.
Může se hoditObtížnost sjížděného úseku: Informace o aktuálním stavu vody a sjízdnosti: Tipy na ubytování: Loket má několik možností ubytování v hotelu nebo penzionu, vždy to k řece budete mít kousek. Více na http://www.loket.cz/ubytovani/ Půjčovny lodí Doprava |
