Tři krasavice byly původně čtyři. Řeč je o třech vápenných pecích v Kladně a další, čtvrté, která byla zbourána po roce 1975, kdy všechny čtyři definitivně vychladly.
Vápenné pece, které patřily do Vojtěšské huti, později zahrnuté do Poldovky, se postupem času staly jedním z největších symbolů někdejší průmyslové historie Kladna. Dodnes lákají fotografy i filmaře. Před třemi roky byly prohlášeny kulturní památkou.
Mělo je to zachránit před zkázou. Místo toho obrůstají břízami, po krádežích ocelových konstrukcí se jejich zdivo rozestupuje a přístup k nim je obtížný. Cesta tam nevede, poblíž je dodnes funkční vlečka. Z jedné strany se musí přes pozemky soukromých firem, což lidi od prohlídky pecí odrazuje.
Vápenné pece představují krásu i zmar zároveň
"Mají v sobě takovou syrovou, romantickou krásu, ale taky z nich čiší pocit zmaru," říká Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT. Právě před týdnem se byl u pecí podívat s padesátkou evropských kolegů a studentů v rámci semináře o industriální architektuře, který se konal v Praze.
"Zrovna se balil k odjezdu italský filmový štáb, který tam něco natáčel," dodal Fragner. Vápenné pece jsou soukromou památkou a podle Fragnera se jim nedostává zasloužené pozornosti.
"To je těžké. Současný majitel s tím nic dělat nechce. Město chtělo před třemi roky pece koupit, ale on přišel jen na první schůzku a na další už se nedostavil," zdůraznila Dagmar Šubrtová z občanského sdružení Arteum, které pořádá akce v industriálních stavbách.
Město Kladno teď vidí jako hlavní úkol vyčistit průmyslový areál od ekologické zátěže po bývalých provozech oceláren a hutí. Areál Poldi se skládá ze tří částí - Dřín, Koněv (původní název Vojtěšská huť) a Poldi. Tam chce město provést velkou analýzu rizik území.
To ale vápenné pece zachránit nepomůže. "Samozřejmě nám na nich záleží, ale patří soukromému vlastníkovi, takže s tím těžko něco uděláme," zdůraznil kladenský primátor Dan Jiránek.
Vápenné pece leží v části Koněv, kde se chystá sanace bývalé koksovny. Koněv je vlastnicky nejproblematičtější území. "Je tam 160 vlastníků a průměrná rozloha pozemku 1 500 metrů čtverečních," konstatoval Jiránek.
