Veškerá činnost na hradě závisí na dobrovolné práci řady nadšenců, kteří se tady v pravidelných intervalech střídají. V objektu nesídlí kastelán, tak jako je tomu u jiných památek. Občanské sdružení Polypeje tvoří asi pětatřicet stálých členů a předsedá mu sedmičlenná rada s rozhodovací pravomocí.
|
hrad Cimburk |
|
Byl vybudován v letech 1327 - 1333. Jeho zřícenina se nachází na úpatí Chřibů poblíž městečka Koryčany. Hrad byl postaven na vrchu vysokém 421 m, asi 140 m nad hladinou říčky Stupavy. Přístupný je lesní cestou od koryčanské vodní nádrže nebo po zelené turistické značce. Cimburk láká návštěvníky i svým okolím. Nedaleko leží hora svatého Klimenta, kdysi velkomoravské hradiště, dnes poutní místo s pozůstatky kostela. Milovníky skal nadchne i množství pískovcových útvarů v okolí hradní zříceniny. Otevírací doba |
"Iniciátorem myšlenky na záchranu Cimburka je prezident našeho sdružení Filip Manoušek. Jeho původním snem bylo postavit si vlastní hrad, a když pak přijel na výlet na Cimburk, rozhodl se jej opravit," říká student historie a filozofie a tiskový mluvčí sdružení Jindřich Kačer.
Manoušek dal dohromady partu lidí, kteří se začali zasazovat o záchranu zříceniny. Sdružení si pronajalo objekt od Státních lesů a po terénních úpravách obdrželo v roce 1997 stavební povolení.
Do záchranných prací je zapojeno daleko více nadšenců, než kolik jich v občanském sdružení je. "Zřícenina neuvěřitelně přitahuje lidi," říká Kačer. "Někteří přijedou pomoct dvakrát třikrát a jiní už pak jezdí pravidelně." Pomocníkem na cimburském panství bývá dokonce i armáda.
Od loňského roku má hrad opravenou severovýchodní baštu a v ní mají zázemí dobrovolní brigádníci, kteří tady dřív bydleli ve stanech. Díky tomu může nyní na hradě stále sídlit člověk, který se stará o jeho chod a ostrahu. Tuto funkci ovšem neplní jedna a tatáž osoba, ale členové sdružení se tu střídají v týdenních či čtrnáctidenních intervalech. O víkendu pak na hrad přijedou pracovat všichni, kteří mají zrovna čas. Největší ruch nastává o letních prázdninách.
Projekt stavebních prací schválil památkový ústav. "S památkáři žádné problémy nemáme," tvrdí Kačer. "Spíš tu byl problém s amatérskými archeology. Jeden nám tady při hledání stříbrné koruny Matyáše Korvína narušil statiku zdi."
Už před dvěma lety byla na Cimburku vyznačena prohlídková trasa s ukazateli popisujícími nejdůležitější stavební prvky a nejzajímavější místa. Vstupné, které zájemce o prohlídku hradu zaplatí, pak funguje jako příspěvek na jeho záchranu. Další finance získává občanské sdružení od městečka Koryčany a od kroměřížského okresu, ale tyto částky se pohybují pouze v řádu desetitisíců. Proto v letošním roce mladí nájemci hradu požádali o grant.
Věkový průměr členů sdružení Polypeje činí asi jedenadvacet let. Podle svého mluvčího nemají problém se dohodnout o věcech týkajících se chodu památky. "Každý z nás je odborník na něco jiného," popisuje Kačer. "Takže každý rozhoduje o tom, čemu rozumí." Mezi členy občanského sdružení jsou vysokoškolští studenti nejrůznějších oborů od historie až po stavební fakultu i lidé, kteří se opravám hradu věnují při svém stálém zaměstnání. "Hlavním pojítkem mezi námi je především hrad, většina stálých členů dělá také historický šerm a divadlo," říká Kačer.
Dlouhodobým cílem mladých nadšenců pracujících na Cimburku je statické zajištění hradu a jakýmsi tajným snem oprava předsunuté strážní věže s vyhlídkou pro návštěvníky. V polygonální baště nad bránou časem pravděpodobně vznikne expozice s fotodokumentací ke zřícenině a třeba také s výstavou dobových zbraní.
Díky činnosti občanského sdružení Polypeje zavítala do strohých zdí hradu Cimburk také kultura. Ta má napomoci především k popularizaci památky, finančně bývá organizace akcí pod širým nebem kvůli rozmarům počasí spíše rizikem. "Jde nám o to, aby lidi pochopili, že ten hrad nechceme jenom sami pro sebe, ale že jej chceme oživit a vrátit do povědomí veřejnosti," vysvětluje Kačer.
Akce na hradě vítají především lidé z blízkých Koryčan a Kyjova, kteří si už zvykli, že se sem od loňského roku kulturní podniky pravidelně vracejí. Řadu koncertů, výstav, divadelních a šermířských vystoupení letos devátého června rozšíří i netradiční módní přehlídka inspirovaná módou minulosti. Ochuzeni nezůstanou ani milovníci rytířské romantiky a šermu, pro které jsou na třiadvacátého června připravena šermířská a divadelní představení. Na konci prázdnin 25. srpna na hrad zavítá výstava nejrůznějšího umění s doprovodným programem, nazvaná Den múz.
Kulturní sezona na Cimburku skončí devátého září Dnem pro židovskou kulturu, věnovaným židovské minulosti nedalekých Koryčan a židovské kultuře na Moravě.
Snaha o propagaci památky plní svůj účel. Za sezonu tudy projde přibližně dvanáct tisíc lidí. "Většina z těch, kteří přicházejí na hrad, už o nás ví. Lidé chápou to, co tady děláme, vědí, že investujeme peníze do oprav hradu a že je to k jeho prospěchu," hodnotí tiskový mluvčí sdružení.
Těm, kteří tady tráví dny dobrovolnou prací, přináší péče o kulturní památku radost. "Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to velice příjemné místo k odreagování od běžných starostí," říká Kačer. "Myslím si, že je lepší opravovat o víkendech hrad, než si stavět vlastní chatu. Práce, kterou tady vynakládáme, přispívá k zachování hodnot pro všechny."
 Mluvčí sdružení Polypeje Jindřich Kačer |
