Koněspřežka do Lince
Při výčtu tratí, po nichž dnes už najdete jen pozůstatky, musíme začít koněspřežnou dráhou z Českých Budějovic do Lince. Prvenství si zaslouží – však byla také první železnicí na území dnešního Česka. Zároveň jde o pravděpodobně druhou dráhu v celé Evropě. Prošla i obdobím parního provozu a dnes už více než 150 let neexistuje.
Původní koněspřežná trať vznikla v první polovině 19. století. V té době ještě nikoho nezajímala přeprava osob nebo snad výletní provoz, důvod byl čistě obchodní – snaha zlepšit nestabilní přepravu soli z rakouských dolů. Do té doby ji vozily kupecké karavany, cesta ale trvala dlouho a objem byl nízký.
První vagony byly v podstatě jen kočáry na železných kolech.
S nápadem na trať přišel inženýr František Josef Gerstner v době, kdy se uvažovalo o kanálu propojujícím Vltavu s Dunajem. Projekt navrhl jeho syn František Antonín. V roce 1824 získal koncesi na stavbu a padesátiletý provoz v roce 1824. O rok později ji sice postoupil C. a K. první privilegované železniční společnosti, ta jej však stavbou stejně pověřila.
Ačkoli se stavbou železnice neměl tehdy takřka nikdo žádné zkušenosti, postupovala poměrně rychle – zkušební provoz na části trati do dnes příhraničního Leopoldschlagu začal už v roce 1827.
Osobní vlak koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince na dobové kresbě | foto: Archiv Iva Hajna
Trať se od moderní železnice dost lišila – železné pásy, na kterých se vagony pohybovaly, byly přibité do dřevěných trámů. Seděly usazené v kamenných stoličkách. V rozestupech mezi nimi byly i dřevěné pražce.
Gerstner pojal vedení trati poměrně velkoryse – do nejvyššího bodu měla trasa stoupat plynule a bez zbytečného klesání. Překročil však rozpočet a vedení společnosti jej proto v roce 1828 vyměnilo za rakouského inženýra Mathiase Schönerera. Na českém území už sice stála „drahá“ trať podle původního návrhu, ale plány na zbytek trati změnil.
Replika kolejí koněspřežky na kamenném mostě kousek od bývalé přepřahací stanice v Holkově.
Běžný nákladní provoz na celé délce až do Lince firma slavnostně zahájila 1. srpna 1832. O čtyři roky později se přidal i osobní provoz. O něco později přišly i pokusy s parní trakcí. První lokomotiva projela část trati v roce 1854. Křehký svršek však nebyl na takovou zátěž stavěný a kolejnice přišly k úhoně. Stará trať se pro nové vlaky zkrátka nehodila.
Koncem šedesátých let 19. století proto přišlo definitivní rozhodnutí o přestavbě celé trati. Po upravené trati se první parní lokomotivy projely v roce 1872, tedy zhruba čtyřicet let po zahájení původního provozu. Na českém území však bylo změn minimum, stačilo upravit pár příliš prudkých oblouků a zpevnit náspy. Až na výjimky tedy inženýři využili stopu původní dráhy, za což mohli vděčit Gerstnerovu drahému návrhu.
Pozůstatky nejvyššího mostu na trati jen pár metrů od hranic s Rakouskem.
Právě proto se ani dnešní trať od té téměř dvě stě let staré tolik neliší. Dodnes navíc můžeme najít pozůstatky po jejích počátcích na opuštěných úsecích – vidět jsou zářezy, dochované mosty i jejich zbytky nebo nádražní budovy i přepřahací stanice.
Zaniklé tratě: Koněspřežka do LinceV celém dílu seriálu Zaniklé tratě o první dráze na českém území se také dozvíte jakým způsobem se stavělo, kolik nákladu dokázal po železnici utáhnout jeden kůň, jak moc se trať během rekonstrukce změnila, nebo jak dlouho trvala cesta prvním vlakem v českých zemích. |
