Nejslavnější české vísky: na stopě Hujera, Otíka a Konopnice

Autor:
  10:15
Vedle tisíců obyčejných vesnic leží v Česku pár obcí, které okamžitě pozná každý. Kdysi do nich totiž zavítali filmaři a natočili v nich slavné komedie. Jak vypadají dnes? A jak natáčení změnilo život místním lidem?

Slavnou bránu JZD Mír už ve středočeských Křečovicích (Vesničko má středisková) nenajdete, před lety ji strhl nešikovný družstevník. | foto: Michal SváčekMF DNES

Zastávkou Hoštice u Volyně projíždí poloprázdný červený motoráček.

Nezastavuje, jen přibrzdí a zase přidá - možná má zpoždění. Ale pěti studentům na peronu to nevadí, nesnaží se do vláčku naskočit. Zastavili tu svým stříbrným golfem jen proto, aby se vyfotili tam, kde se natáčela komedie Slunce, seno, jahody a další dvě pokračování. Tak dlouho režisér Zdeněk Troška ve svých rodných Hošticích filmařil, až je nevědomky vyzvedl mezi hlavní jihočeské turistické atrakce.

Hoštice, místo filmu Slunce, seno, jahody

Na návsi, která je podstatně skromnější než ve filmu, korzuje čtveřice turistů s fotoaparáty. Nenápadně šmírují přes ploty, kde v 80. letech rozhazovala rukama rozohněná Helena Růžičková, vyfotí se společně pod kýčovitou malbou jelena a zase odjedou.

Hoštice
* Ve třetím díle komediální série Zdeňka Trošky obyvatelé Hoštic přistoupí na to, že se dobrovolně stanou skanzenem. To se splnilo i ve skutečnosti, vesnice je dnes cílem filmových turistů. V létě jich tu denně zastavují stovky.

"Teď na podzim už to jde, zato v létě! Letos máme rekord čtrnáct autobusů a tři sta aut v jednom dni. Na návsi se nedá zaparkovat, místní často nemůžou vyjet z vrat. Už to nejde jinak, musíme podél silnice nainstalovat cedule se zákazem zastavení a u kravína máme vyjednané záchytné parkoviště,“ říká starosta Luděk Bělohlav.

Nevšední turistický potenciál se však naučili využívat místní podnikatelé. Rodný domek Zdeňka Trošky se proměnil v penzion "Slunce, seno“, hlavní budova kdysi slavného JZD je přestavěná na Ranč Šimona Pláničky. Ve stánku na návsi si můžete koupit nepříliš vkusná trička, půllitry a pohledy se symbolem filmu - malovanou krávou.

Hoštice
* Filmové hrdiny můžete potkat i na návsi. Paní Marie Pilátová se v trilogii Slunce, seno... proslavila rolí Konopnice.

I ta nejmenší hoštická ulička nese hrdé jméno s velkou červenou cedulí, jako kdyby to bylo spletité velkoměsto. "Výdělek z toho velký nemáme. Do našeho milionového rozpočtu turistika ročně přinese asi čtyřicet až padesát tisíc,“ říká starosta Bělohlav.

Hoštice přitom nejsou jen filmovou vesnicí, chalupu tady měl zpěvák Michal Tučný. Na místním hřbitově má hrob a každoročně se tu na jeho počest pořádá festival Stodola.

Hoštice
 * V trilogii Slunce, seno... si zahrál i Jiří Janda, v roli místního hospodského nic předstírat nemusel, protože jím byl i ve skutečnosti.

Pod palbou fotoaparátů

Proti jiným filmovým vesnicím jsou Hoštice unikátní tím, že místní nebyli díky patriotovi Zdeňku Troškovi jen bezcennými komparzisty. Dostávali od něj totiž i prominentní role. To se přihodilo například Marii Pilátové, kterou potkáme před jejím domkem s kárkou řepy.

"Zdeněk prostě přišel a řekl: paní Pilátová, mám pro vás roli! A bylo to. Proč zrovna já? Dokud nebyla televize, hrálo se tu ochotnické divadlo a Zdeněk si to asi pamatoval,“ vypráví šestaosmdesátiletá milá dáma, známá z filmu jako Konopníková.

Vypadá pořád stejně, jako kdyby si z plátna jen odskočila, aby shrabala listí na zápraží. Za první díl si přišla na patnáct set korun, za druhý na dva tisíce, třetí jí vynesl celých sedm tisíc. Kolik tahle filmová hvězda asi rozdala autogramů? "Ani se neptejte. Tuhle tu byl školní výlet a že prý chtějí všichni podpis. A sousedka mi říká - nepodepisujte se jim, děti to zahazují dole za vesnicí!“

Paní Pilátová je s osudem ostře sledované hvězdy smířená. Zato rodinu Soukupových hoštická sláva spíš ubíjí. Obývají totiž slavnou usedlost, kam režisér Troška umístil rodinu Škopkových. Před jejich stavením se už nějaký čas pohupuje na řetízku varovná cedulka "soukromý pozemek“.

Vesnic a městeček, kde se natáčely oblíbené české filmy, jsou desítky.

Oblíbená "básnická“ pentalogie Dušana Kleina se od prvního dílu natáčela především na Mělníku, vesničku Bezdíkov ze třetího dílu však na mapě nehledejte, ve skutečnosti jde o Škvorec východně od Prahy.

Oscarový Kolja se natáčel převážně Praze, venkovské scény pořídil Jan Svěrák v severočeském Úštěku. Stejné městečko zlákalo o dvacet let dříve i autory dětského filmu Páni kluci, kteří navíc zavítali do blízkých Zubrnic a Litoměřic.

Jen nedaleko odtud v Lounkách vznikl muzikál Starci na chmelu.

O dalších pár kilometrů na jih ve slévárnách v Roudnici nad Labem nabízel snaživý Hujer švestičky v komedii Marečku, podejte mi pero.

Pokud byste si chtěli prohlédnout rybník, kde se ve finální scéně utopilo auto ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, zavítejte ke Zvíkovu do malebné vesnice Jickovice.

Postřižiny natočil Jiří Menzel na dvou místech - v Dalešicích u Třebíče a v Počátkách.

Báječná léta pod psa jsou sice situována do Sázavy, ale režisér je nakonec natočil v nedalekém Týnci nad Sázavou, Nouzově a Vesci.

Sychravou atmosféru kasáren 50. let z Tankového praporu zachytil Vít Olmer v Podbořanech.

Naopak letní náladu v komedii Léto s kovbojem filmaři našli v Brdech ve vsích Bezdědice, Hradišťko a Malá Lečice.

Pokud byste chtěli na mapě hledat Třešňovou ze seriálu Chalupáři, neuspějete, ve skutečnosti se jmenuje Višňová a leží u Dobříše.

Zdroj: Národní filmový archiv



Hoštice

"Původní dřevěná vrata jsme museli vyměnit za nová, vyšší, protože zvědavci se věšeli na palubky a docela nám je rozlámali. Pořád sem strkali kamery a foťáky, asi si mysleli, že máme na dvorku postel s babičkou a černým deštníkem. Mám Zdeňka ráda, ale už jsem mu říkala, že kdyby mě znovu poprosil, jestli by nemohl točit u nás, po téhle zkušenosti bych asi odmítla,“ říká paní Soukupová.

"Tak snad budete mít přes zimu klid,“ loučíme se. "Kdepak,“ vrtí hlavou, "lidi jedou ze Šumavy z lyží, spatří odbočku Hoštice a už vystupují z auta na návsi. A s každou další reprízou jich je víc a víc.“

Divoký klid

Zatímco v Hošticích není pomalu kde zaparkovat a zvědavci visí na plotech starousedlíků jako paparazziové, do zapadlého Jiříkova uprostřed jesenických kopců na Bruntálsku turisté sotva zamíří. Spíš sem omylem zabloudí, a pokud nemají rádi drsnou romantiku, raději zase šlápnou na plyn.

Šedivý rozmlácený kostel jako z hnědouhelného hororu, pět chalup, ubytovna, řezbářská dílna, ale hlavně pár popraskaných bytovek. A právě kolem nich se proháněl na motorce Pavel Liška alias Michael Jackson v šest let staré hořké komedii Bohdana Slámy s názvem Divoké včely.

Zdeněk TroškaZdeněk Troška, režisér


Proč jsem si vybral Hoštice?

Z Hoštic pocházím, znám tu každou stodolu, každé místečko v lese, tak proč bych točil vesnickou komedii jinde?

Veselo bylo při premiéře, protože hoštické obyvatele zprvu víc než děj zajímalo, komu ze sousedů to na plátně víc sluší, kdo lépe hraje, čí barák vypadá líp a kdo má na dvorku větší nepořádek. Teprve až při třetí projekci se soustředili na to, o čem ten film je.

Dnes tu po filmařích zbyl už jen vybetonovaný plácek před jednou z bytovek. Stál na něm dřevěný stánek s potravinami, ve kterém rozlévala panáky Tatiana Vilhelmová v roli Božky.

Jiříkov
* Podle filmu se v Jiříkově na Bruntálsku pije zelená, ale ve skutečnosti je tu oblíbenější tuzemský rum 

"Původně bylo v plánu, že by se natáčelo v mém krámku se smíšeným zbožím, ale neodpovídalo to scénáři,“ vypráví mladá prodavačka Jaroslava Neumannová. Ve filmu si pod dohledem rázného hajného Jaroslava Duška zahrála jednu z lesních dělnic, které víc konzumují peprmintový likér, než pracují.

"Ve skutečnosti to byla zelená obarvená voda, kterou jsme s ženskými před kamerou popíjely, ale jednou se kdosi spletl, já přičichla ke skleničce a zašeptala: Holky, to je opravdová zelená. Tak jsme nezaváhaly!“ směje se.

Právě peprmintový likér je jedním z motivů filmu, dostal se i do podtitulu snímku: "Dáme po zelené a svět nám zrůžoví. Aspoň na chvíli.“ Jiříkovští si ale se zelenou připíjejí jen při vzpomínce na natáčení, jinak je tu v kurzu spíš lahvová desítka a tuzemský rum.

Jiříkov, místo filmu Divoké včely
* Všední život obyvatel Jiříkova je k nerozeznání od toho filmového. Ráno se všichni setkají v obchůdku při čekání na pekaře, odpoledne se sedí před bytovkami a vášnivě debatuje.

Místní chlapi si poprvé přiťuknou už v osm ráno před obchodem, to totiž celá vesnice netrpělivě vyhlíží pekaře, přitom se proberou drby, které se nashromáždily přes noc, a pak se rozejdou. Kdo má práci, zamíří do lesa, kdo přežívá na mateřské nebo na podpoře, vrátí se domů k televizi.

Divoké včely se v Jiříkově točily víc než měsíc a zahráli si v nich skoro všichni obyvatelé. Špunti, kteří tehdy pobíhali za motorkou Majkla Džeksna a loudili po něm žvýkačky, už dnes sami potají zkoušejí řídit škodovky a žigulíky svých rodičů.

Nejvíc legrace prý bylo při práci na vrcholné scéně na bále v místním kulturáku, která se točila celé čtyři dny za asistence opravdové vesnické kapely s názvem Pohodovka.

Jiříkov, místo filmu Divoké včely
* Také Vojtěch Ilkiw si v Divokých včelách vystřihl malou roličku. Objektiv kamery ho nerozptyloval, jeho tvář můžete najít i na snímcích slavného fotografa Jindřicha Štreita.

Český režisér Bohdan Sláma na Mezinárodním festivalu ve španělském San Sebastiánu získal se svým filmem Štěstí hlavní cenu Zlatou mušli. Režisér Bohdan Sláma

Proč jsem si vybral Jiříkov
Jiříkov jsem znal z fotografií Jindřicha Štreita, který tam učil na základní škole a pořídil tam své nejznámější záběry. S místními jsme se seznamovali skoro tři čtvrtě roku, hráli jsme s nimi i fotbal, pomocný režisér Carlos Bezděk asi tři týdny prodával v tamějším smíšeném zboží.

Jiříkov je malý diamant. Jeho obyvatelé jsou moc milí, jen někdy trochu divocí.


Přesto jsou někteří jiříkovští občané z výsledku filmu dodnes trochu rozmrzelí. "Některým vadí, že se do filmu nedostala právě ta scéna, ve které hráli. A hlavně chalupářům se nelíbí, že vesnice vypadá ve filmu podstatně hůř než ve skutečnosti. Ale nakonec jsou všichni rádi, že se tu točilo, protože si aspoň přivydělali nějaké peníze a byla tu zábava,“ říká Vojtěch Ilkiw. Můžete ho vidět na plesové scéně ve výrazně modrém saku, za což si dodnes občas vyslechne závistivou přezdívku "mafián“.

JZD bez hvězdy

Nad zoraným polem polehává ranní opar, navlhlá sedlčanská silnice se kroutí nalevo a hned zase napravo. Tudy vozil pan Pávek s Otíkem Rákosníkem vejtřaskou cement z Berouna, tady doktora Skružného předjížděl papundeklový trabant a tady v zatáčce havaroval, když se kochal. Z rádia se osudově rozezpívá Hana Zagorová se Standou Hložkem, vjíždíme do malebné střediskové vesničky Křečovice.

Křečovice, místo filmu Vesničko má středisková

Od poloviny 80. let, kdy tu poprvé vystoupil z auta režisér Jiří Menzel, se toho změnilo pramálo. Na dohled jsou vrata Otíkovy chalupy, naproti hřbitov, kde kameník vytesával náhrobky pro nové nebožtíky z pelhřimovského krematoria, uprostřed náves, kde se při pouti roztáčel řetízkový kolotoč a z amplionu hulákal Michal David, že "tohle dítě jednou bude šoumen!“.

Chybí jen železná vjezdová brána s hrdým nápisem JZD Mír a obří rudou hvězdou. Že by oběť porevolučních změn? "Ale kdepak, kdysi o ni zavadil jeden zbrklý družstevník, který zapomněl sklopit korbu u náklaďáku. Občas někdo navrhne, ať se to postaví znovu, ale zatím na to nedošlo,“ říká starosta František Vondra. Hlavou obce byl už v době, kdy se v Křečovicích natáčelo, a v poslední době ho prý láká myšlenka filmové slávy využít.

Křečovice, místo filmu Vesničko má středisková
* Slavnou bránu JZD Mír už ve středočeských Křečovicích nenajdete, před lety ji strhl nešikovný družstevník

"Snad bychom mohli vyhradit jednu místnost a zbudovat v ní malé muzeum s fotografiemi,“ přemýšlí opatrně.

Vesničko má středisková však není jediný film, který se v Křečovicích narodil. "Na konci šedesátých let se tu točil Farářův konec a později ještě televizní film Není sirotek jako sirotek. A to není všechno, v nedaleké obci Radíč vznikla Zdivočelá země a loni v zimě se v okolních vesnicích točil aktuální seriál Hraběnky,“ vypočítává starosta.

A zastavili se tu i dokumentaristé, vždyť na místním hřbitově je pohřben hudební virtuos Josef Suk.

Jiří Menzel - Medvídek (2007)Režisér Jiří Menzel

Proč jsem si vybral Křečovice
Pro natáčení jsme hledali zachovalou vesnici v okolí Prahy, abychom mohli na natáčení dojíždět. V osmdesátých letech bylo těžké najít vesnici, která nebyla zdevastovaná socialismem. Až po dvou měsících jsme našli Křečovice, i když ležely od Prahy dál, než jsme původně zamýšleli. Zatím naposledy jsem se tam byl podívat s Honzou Svěrákem, když natáčel film Tatínek.


Jatýrka pro Hrušínského

Prakticky vůbec se nezměnila vila rostlináře Jaromíra (hrál ho Oldřich Vlach strkající vyhořelé sirky do krabičky), okapy jsou pořád natřené zářivě nazeleno. "Kdyby se tu nějaký potulný malíř zase objevil a potřeboval tu zelenou trefit, trochu barvy mi ještě zbylo,“ směje se skutečný majitel vilky Antonín Sedlák.

Z natáčení si vzpomíná hlavně na to, že Marián Labuda ve skutečnosti vejtřasku řídit neuměl, a tak se s ní učil popojíždět přímo na návsi. "Většinu scén filmaři nakonec pořídili tak, že oba hlavní herce posadili do korby přimontované na vlek a s tím je tahali po silnicích.“

Křečovice, místo filmu Vesničko má středisková
"Jestli chcete trefit ty okapy, tak mi kapku zelený barvy ještě zbylo..."

Slavná komedie se v Křečovicích natáčela celé jaro i léto. Kdo z místních nehrál v komparzu na pohřbu nebo na tancovačce, alespoň vypomáhal technikům s rekvizitami. "Náš děda zedník postavil ten legendární sloupek, který pak ve filmu porazil pan Labuda. I holubník pocházel od nás!“ vypráví Ludmila Zemanová, na jejímž dvorku se zrodila oblíbená scéna, kdy Rudolf Hrušínský a Evžen Jegorov popíjejí pivo ze sedmého schodu.

Dvorek stále sousedí se hřbitovní zdí, výhled však dávno zakryl vzrostlý ořešák: "Natáčelo se v dubnu a v televizi zrovna běželo mistrovství světa v hokeji. Z toho zabitého králíka jsem uvařila polévku, jatýrka si vzal pan Hrušínský,“ vypráví paní Zemanová.

Křečovice, místo filmu Vesničko má středisková
Na dvorku paní Zemanové se točila oblíbená scéna s pivem ze sedmého schodu.

Na premiéru komedie se v roce 1985 obyvatelé Křečovic vypravili autobusem do pražského kina Sevastopol. Nadšeni byli všichni až na jednu výjimku z vedlejší vesnice. Místní vysvětlují: "Tam totiž skutečně žijí sedláci Rákosníkovi, kteří dost těžce nesli neúmyslnou shodu jmen se zaostalým Otíkem.“

Vstoupit do diskuse (21 příspěvků)

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Jak jsme cestovali za socíku. Čechoslováci byli vždy milovníky hor a hradů

Turistika měla v Československu své pevné místo – od značených tras přes hory...

Turistika měla v Československu své pevné místo – od značených tras přes hory až po organizované rekreace u vody nebo výlety na hrady a zámky. Podívejte se na dobové snímky, které zachycují, jak lidé...

Jako úkryt snů. V domě na nejvíce opuštěném ostrově světa nikdo nikdy nežil

Ve středu ostrova Elliðaey stojí bílý dům, který se stal synonymem...

Kdo z nás alespoň jednou nesnil o útěku z přeplněného města a o životě na opuštěném ostrově, daleko od hluku, dopravy a každodenních starostí? Takové místo skutečně existuje. Jde o dům, který se...

Ďábel zdolal švýcarský průsmyk v Alpách. Propletené mosty pamatují krveprolití

Švýcarská soutěska Schöllenen patří k nejpůsobivějším místům historické...

Švýcarská soutěska Schöllenen patří k nejpůsobivějším místům historické Gotthardské cesty. Dramatická krajina, trojice mostů i legendy o ďáblovi tu vyprávějí příběh lidské odvahy i nebezpečné cesty...

Kolumbijské kardio s výhledem. Až na vrchol Skály vede sedm stovek schodů

Sedm stovek schodů, které máte v tropickém vedru vyšlapat kamsi vzhůru? To moc...

Sedm stovek schodů, které máte v tropickém vedru vyšlapat kamsi vzhůru? To moc rozumně nezní. Nahoře vás ovšem čeká výhled, který té upocené vertikální dřině dává smysl. Kolumbijský El Peñón de...

Pláže s přívlastkem. Ke koupání se moc nehodí, přesto je zná celý svět

Kolik je na světě pláží? Přesného čísla bychom se asi nikdy nedopočítali. Ovšem...

Kolik je na světě pláží? Přesného čísla bychom se asi nikdy nedopočítali. Ovšem ty následující jsou nezapomenutelné. Vyčnívají z průměru, jsou naprosto jedinečné, unikátní. Zpravidla proto, že se s...

Českým krasem pojede nová linka. Vezme turisty z Karlštejna na Velkou Ameriku

V hornickém skanzenu Solvayovy lomy u Berouna si prohlédnete štolu, muzeum a...

Známá místa Berounska a Českého krasu si lidé budou moct vychutnat díky nové sezonní autobusové lince. Vyjede poprvé 1. července 2026 a spojí Karlštejn s Mořinou a lomem Velká Amerika, na opačné...

23. dubna 2026

Český výletník: Plzeňský alkotrojúhelník. Tady jsem se ztratil jako na Bermudách

Plzeňský Prazdroj má ve svém logu trochu bizarně svou vlastní vrátnici –...

Autor rubriky Český výletník napsal novou knihu Lahodné Česko, gastronomický průvodce. Nechybí v ní samozřejmě ani alkohol, a ten je nejvíc doma, kde? Přece v Plzni a jejím okolí. Kromě Plzeňského...

23. dubna 2026

Jak dobře znáte Olomouc? Barokní perla Moravy se pyšní socialistickým orlojem

Olomouc patří mezi nejkrásnější a historicky nejvýznamnější města České...

Olomouc patří mezi nejkrásnější a historicky nejvýznamnější města České republiky. Nachází se zde řada jedinečných pamětihodností, za kterými míří tisíce turistů z celého světa. Zábavu si v Holomóci...

22. dubna 2026  8:30

Levné letenky po Evropě: Objevte krásy kontinentu za pár korun

Advertorial
Výhodné letenky za pár korun často seženete do Francie. Vydejte se objevit...

Cestování po Evropě nikdy nebylo dostupnější. Díky levným letenkám můžete během pár hodin změnit prostředí, ochutnat novou kuchyni, poznat jinou kulturu a zažít atmosféru světových metropolí....

22. dubna 2026

Kolumbijské kardio s výhledem. Až na vrchol Skály vede sedm stovek schodů

Sedm stovek schodů, které máte v tropickém vedru vyšlapat kamsi vzhůru? To moc...

Sedm stovek schodů, které máte v tropickém vedru vyšlapat kamsi vzhůru? To moc rozumně nezní. Nahoře vás ovšem čeká výhled, který té upocené vertikální dřině dává smysl. Kolumbijský El Peñón de...

22. dubna 2026

Kvůli benzinu za dvacku se Bolivijci bouří. Přesto děkují za kakao, říká influencerka

Premium
Influencerka a cestovatelka Sarah Horáková v Bolívii. (14. dubna 2026)

Země s hluboce zakořeněnými tradicemi, divoce rostoucími cenami pohonných hmot i plody kakaa. Především za nimi se vydala influencerka Sarah Horáková do Bolívie. Nahlédla do procesu výroby kakaa a...

21. dubna 2026

Ďábel zdolal švýcarský průsmyk v Alpách. Propletené mosty pamatují krveprolití

Švýcarská soutěska Schöllenen patří k nejpůsobivějším místům historické...

Švýcarská soutěska Schöllenen patří k nejpůsobivějším místům historické Gotthardské cesty. Dramatická krajina, trojice mostů i legendy o ďáblovi tu vyprávějí příběh lidské odvahy i nebezpečné cesty...

21. dubna 2026

Došli jsme do bodu, kdy už to bylo hlavou proti zdi, líčí horolezec, jak uvázli v Alpách

Premium
Lukáš Havránek říká, že je závislý na běhu a chození po horách. Přináší mu...

Tři kamarádi se rozhodli zdolat alpskou čtyrtisícovku Bernina, nakonec je musela zachraňovat helikoptéra. Jak se celá akce pokazila a jaké z toho plyne ponaučení, vypráví v rozhovoru pro magazín...

20. dubna 2026

Objevte „Benátky severu“. Nejkrásnější belgické město skrývá Kristovu krev

Gotický kostel Panny Marie v Bruggách je se svou přes 122 metrů vysokou...

Leží necelých sto kilometrů na severozápad od Bruselu a přestože se na ně po dlouhá staletí zapomnělo, jsou považované za nejkrásnější město v celé Belgii. Pojďte zjistit, co je na tom pravdy a kde...

20. dubna 2026

Kamenná skládačka a kanibalská historie. Nan Madol je tajemstvím Mikronésie

Vznáší se nad tím opar tajemství, ale většina jeho mystérií má podobu...

Vznáší se nad tím opar tajemství, ale většina jeho mystérií má podobu nedořešených technických detailů. Je také mnohem mladší, než mu tak rádi připisují milovníci záhad. Byť byste na něm odkaz...

20. dubna 2026

Na co zírá mašinfíra: Pod Orlickými horami k památkám východních Čech

Bardotka 749.247 společnosti Východočeská dráha

Dnešní Mašinfíra nás zavede do kraje pod Orlickými horami. Bardotkou společnosti Východočeská dráha se vypravíme po tratích 021 a 026 od jednoho historického skvostu ke druhému. Projedeme si úsek z...

19. dubna 2026

Jako úkryt snů. V domě na nejvíce opuštěném ostrově světa nikdo nikdy nežil

Ve středu ostrova Elliðaey stojí bílý dům, který se stal synonymem...

Kdo z nás alespoň jednou nesnil o útěku z přeplněného města a o životě na opuštěném ostrově, daleko od hluku, dopravy a každodenních starostí? Takové místo skutečně existuje. Jde o dům, který se...

19. dubna 2026
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.