Nejhlubší jezero v Británii a nejvyšší hora Anglie
Údolí Wasdale není sice tak proslulé jako Jezerní oblast (Lake District), přitom je ale geograficky velmi významné: leží v něm nejhlubší jezero v Británii, nad nímž se tyčí nejvyšší hora Anglie. A kostelík Svatého Olafa, stojící na konci údolí, se pyšní zase jiným NEJ - je pro změnu údajně nejmenším v zemi.
Do Wasdale zatím míří jen největší nadšenci turistiky, horolezci a v posledních letech také milovníci výtečného piva.
Úzká silnička vedoucí do Wasdale Head se vine těsně po západním břehu nejhlubšího anglického jezera – Wast Water.
Nacházíme se v pomyslném srdci Kumbrických hor, v jednom z údolí, které kdysi vyhloubil kontinentální ledovec spadající z vrcholků nad námi. S koncem poslední doby ledové se za jeho čelní morénou jako za hrází naplnilo jezero Wast Water. Pouhých 79m hloubky stačí na to, aby Wast Water bylo nejhlubším jezerem Anglie.
Na jednom břehu se přímo ze sytě modré jezerní hladiny vypínají strmé a suťovité svahy hory Scaffel Pike (977 m n.m.), již zmíněné nejvyšší anglické hory. Na druhém břehu je na konci jezera kousek rovné země, kde sedí malinká víska Wasdale Head. Vlastně to ani není víska. Spíše jen několik rozhozených farem a hospoda.
Oblast Lake District je plná nejen velkých jezer v hlubokých údolích Cumbrian mountains, ale také mnoha jezírek menších, která najdeme i na hřebenech hor. Jedním z takových příkladů je jezírko Sprinkling Tarn ve výšce asi 700 m n.m.
Wasdale Inn: kolébka piva i horolezců
A právě hostinec Wasdale Head Inn je klíčovým místem celé oblasti. Již ve viktoriánských časech se právě zde začalo rodit britské horolezectví. Ano, i hostinec může být kolébkou horolezců.
Do Wasdale Head totiž přijel o prázdninách roku 1881 na výlet pan Walter Hasket Smith, tehdy student z Oxfordu. Zcela nečekaně tu propadl kouzlu hor a zdolávání jejich vrcholů. A to často vrcholů i značně skalnatých. Jak by zdejšímu kouzlu nepropadl, když z hor přímo nad hostincem je za jasného dne vidět celé jezero Wast Water jako na dlani a dokonce lze dohlédnout až na pobřeží Irského moře.
Wasdale Head. Maličká osada na konci údolí za jezerem Wast Water. Největším domem je tu právě hostinec. Nad ním je malá pastvina a pak už jen skály pokryté zeleným kapradím a fialově kvetoucím vřesem.
Walter pak po návratu do školy vyprávěl své neobvyklé zážitky ostatním studentům a další rok se jich do Wasdale Head vydala již celá řada. Pro usnadnění pohybu po prudkých svazích si začínající horolezci pobíjeli podrážky svých bot hřebíky a dostávali se tak na stále nedostupnější místa.
Mezi studenty se popularita mladého horolezení rychle šířila a tak koncem 19. století bylo již Wasdale Head zavedeným horolezeckým centrem. Místní hostinec měl o zákazníky postaráno.
Není nad vlastní pivo
Do hospody pochopitelně patří pivo. To se sem vždy dováželo oklikou z anglického vnitrozemí, což mnohdy nebylo jednoduché. Teprve nedávno, roku 2002, se zrodila přímo revoluční myšlenka: rozhodli se zde vařit své vlastní pivo.
Skoro to vypadá, že důvodem je právě ta odlehlost místa. Než se spoléhat na nejisté dodávky odjinud, bude jistější uvařit si pivo vlastní. S tímhle smělým nápadem přišli dva pracovníci hostince, pánové Giles Holiday a Howard Christie. A nezůstali jen u nápadu. Dnes tu vaří neuvěřitelných 8 druhů piva!
Já do Wasdale Head dorazil jednoho teplého letního dopoledne. Svítilo sluníčko a měl jsem v plánu přejít odtud Kumbrické hory přes sedlo Styhead na druhou stranu ke Keswiku. Ještě před zahájením výstupu jsem však zaskočil do hostince, že se podívám, jak tam vaří to pivo.
Které je to nejlepší?
U výčepu mě uvítal pan Christie: "Co si dáte?"
"Inu, dal bych si pivo. Ale nevím jaké.", odpověděl jsem mu, klouzajíce bezradně pohledem po osmi naleštěných pípách.
Na baru ve Wasdale Head Inn nabízejí všech osm druhů místního čerstvě uvařeného piva.
Může se hodit
Nejlépe vlastním autem po severo-jižní dálnici M6, odbočit směrem na západ a projet až na silnici A595. Z ní ve vesničce Gosforth odbočit do údolí Wasdale. Na začátek jezera je to z Gosforthu asi 6km. Kde se ubytovat? Pro baťůžkáře je vhodný malý kemp nedaleko hostince, kde za nocleh vystačíte se 4 GBP. Na jižním konci jezera stojí příjemný hostel (od 12 GBP za noc) patřící do sítě YHA - web ZDE. Kolik tu pivo stojí? Web NP Lake District TIP: Autor článku MARTIN LOEW nyní osobně promítá svou diashow o Anglii a Walesu v mnoha českých městech. V jeho pořadu se můžete vypravit od bílých útesů Doveru až na samý sever Anglie. Pozvánka: "Diashow turné Anglie 2007“ Kdy a kde? |
"Tak já vám dám ochutnat.", reaguje pan Christie a hnedle točí vzoreček prvního piva a dává mi jej. Za chvilku podává druhý a možná by dával i další, kdybych jej nezarazil v obavách, abych to s tím ochutnáváním nějak nepřehnal. A jak jsem byl z té jeho ochoty v rozpacích, vyjádřil jsem se natolik nejasně, že mi nakonec pan Christie natočil zrovna to pivo, které mi příliš nechutnalo. Bohužel se mi nepodařilo skrýt zklamání a on to na mě poznal:
"Vy jste chtěl to druhé, co?", odtušil.
"Hm", přitakám nesměle. "Ale to je jedno."
"Kdepak!", povídá zase on a už mi točí pintu toho správného piva. Jsem zas v rozpacích, snažím se mu to vymluvit, protože nechci aby musel tu původní pintu vylít.
"Ale nebojte", povídá hostinský s úsměvem, "tu nevyliju. Tu vypiju sám!" A s chutí ponoří rty do pivní pěny.
Údolí Wasdale
A tak jsem se seznámil s panem Howardem Christiem. Vyprávěl jsem mu o tom, že pivo mě prostě zajímá, mimo jiné proto, že jsem z Čech a tady to s tím pivem jak známo umíme. To na něj evidentně zapůsobilo, protože pak už nebylo problémem požádat jej o exkurzi v jejich pivovaru.
Jeden s duchovních otců zdejšího pivovaru, pan Giles Holiday, je zároveň jeho sládkem. Mezi pivovarskými káděmi stále něco vylepšuje, čistí a opečovává.
Bez váhání mě Howard protáhl hospodskou kuchyní dozadu na malý dvorek, kde v jakémsi přístavku mají svůj malý pivovar. Přistoupili jsme k muži v montérkách, který cosi opravoval na jednom z dřevěných tanků.
"Tak, Gilesi, tenhle pán přijel z České Republiky a zajímá se o náš pivovar. Můžeš jej prosím provést?", řekne Howard tomu v montérkách a pak se obrátí ke mně: "Tohle je Giles Holiday, duchovní otec našeho pivovaru. On se Vám teď bude věnovat." Na to se Howard omluví a odejde za jinými povinnostmi.
Domácí pivovar
A pan Holiday se mi skutečně věnuje. S patřičnou pýchou ukazuje svůj pivovar a já se nestačím divit. Celé se to vejde vlastně do jedné místnosti, kde stojí několik dřevem obložených kádí. Skoro to vypadá, že bych si takový pivovar mohl pořídit i domů. Jak mi však bylo vysvětleno, nejdůležitější pro kvalitu piva je křišťálově čistá voda, kterou berou z pramene na úpatí přilehlé hory Great Gable. Však také hlavní značka zdejšího piva nese název této hory.
A co je nad míru sympatické - celý pivovarský proces tu probíhá podle dávných postupů, bez použití jakýchkoliv moderních technologií. Vše je čistě přírodní, zdravé a ekologické. Dokonce i pivovarský odpad (vyluhovaný slad, čili mláto) zde v údolí najde své uplatnění. Dostává jej místní farmář jako krmivo pro ovečky.
Zdejší piva jsou sice trošku kalná, ale za to plné chuti a jednoduše výtečná. Věřte mi. Po několikahodinové exkurzi s panem Holidayem to mohu odpovědně potvrdit. Pokud byste je však chtěli ochutnat, v obchodech nehledejte. Jediná možnost je vydat se osobně do Wasdale Inn. Všechno, co tu uvaří, si tu se svými hosty i vypijí.
Wasdale Head viděný ze svahů hor nad ním. Pavučina zídek mezi pastvinami je výsledkem staletého úsilí místních farmářů.
Proto se mé "zaskočení na jedno“ poněkud protáhlo. Degustace byla díky péči obou pánů docela podrobná a do hor jsem se nakonec vydal až pozdě odpoledne. Ale proč ne? Den byl stále pěkný a já nakonec jen díky tomu zdržení prožil nádherný večer i noc na hřebenech Kumbrických hor. Nebýt Wasdale Head Inn, hory bych zřejmě za jeden den přeběhnul a neodhalil tak jejich večerní krásu...
Text a foto: MARTIN LOEW
