Těžké začátky
O visuté lanovce se začalo mluvit již v roce 1964, kdy podle plánů měly být v zoo postaveny tři lanovky. Jedna měla vozit návštěvníky po obvodu areálu, jiná pak měla spojit zoo s výstavištěm na opačném břehu Vltavy.
Nakonec se postavila jediná - od dětského koutku k horní stanici Černohouska. A to ještě až za třináct let. Provoz se zahájil 14. září roku 1977.
Nejezdila ani rok. Na konci srpna 1978 se po namátkové kontrole pracovníky technického dozoru ministerstva dopravy provoz lanovky kvůli závažným nedostatkům zastavil.
Neexistovala třeba revizní kniha ani technická dokumentace, pracovníci, kteří dráhu obsluhovali, neměli žádné školení.
Až v létě roku 1981 byly nedostatky odstraněny a lanovka se znovu rozjela. V těchto letech se jí také ujímá pražský dopravní podnik, který ji provozuje dodnes.
Pracovníci podniku, kteří se jinak starají o eskalátory v metru, se zde od té doby střídali ve službách a vždycky si směnu v zoo pochvalovali. Nemuseli být v podzemí, kolem nich byla spousta nadšených dětí, do motoru lanovky křičeli ptáci z nedalekého pavilonu - skoro exotický zážitek.
Ničivá povodeň
Další těžkou ranou pro dráhu byla ničivá povodeň v roce 2002. Tehdy voda z Vltavy v dolní stanici dosahovala až do výše 7,1 metru a celá technologie byla zničená.
Obnova netrvala dlouho a nyní již lanovka vozí cestující spolehlivě. Každého, kdo v dolní stanici usedne na barevné sedačky dráhy, vyveze na padesát metrů vysokou skálu. Jízda trvá jen chvíli - aby ne, jde o vůbec nejkratší lanovku v Česku. Dopravní rychlost dráhy je jen něco málo přes tři kilometry za hodinu. Lidé jedou z jedné do druhé stanice dvě a čtvrt minuty.
Nejvíce lidí - 288 tisíc - se lanovkou svezlo v roce 1988. Ale pak začal počet svezených klesat až na třetinu v roce 1996. Nyní usedne na sedačku průměrně 150 tisíc návštěvníků ročně.
Technické údajeŠikmá délka dráhy: 105,9 m |
