Středa 23. září 2020, svátek má Berta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 23. září 2020 Berta

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník 5plus2 pátral po historii jmen největších sídel.

Hlavní město Praha | foto: Profimedia.cz

Vycházejí ze zapomenutých slov, přírodních podmínek, ale i povah lidí, kteří zde údajně žili, a někdy také z nadávek. Dávné legendy i odborníci na jazyk poodkrývají původ názvu největších měst Česka.

Poněkud vyprahlá Praha

Když se v roce 1045 narodil slavný český kronikář Kosmas, Praha už nějaké to století existovala. A s ní i legenda o jejím založení, kterou Kosmas zmiňuje ve svých zápiscích.

Název prý vznikl na základě situace, kdy před mnoha lety jistý muž tesal práh svého domu, který byl jedním z prvních na místě dnešního Pražského hradu… „Protože se u nízkého prahu i velcí pánové sklánějí, podle této příhody hrad, jejž vystavíte, nazvete Prahou,“ napsal tehdy Kosmas do své kroniky.

Kde hledat původ jména vaší obce

Pokud chcete znát původ jména jakékoliv obce v Česku, najdete ho v elektronické podobě slovníku Antonína Profouse.

Pětisvazkový slovník „Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny“ napsal Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem. Vyšel v letech 1947 až 1960 a je v něm zpracováno přes 15 000 jmen českých měst a obcí.

To obrozenec a filolog Josef Dobrovský v 18. století odvozoval název od říčních prahů (slapů) na Vltavě i potoku Brusnici. V tom případě by se ale hlavní město jmenovalo Práh nebo Prahy. Badatelé 19. století přicházejí s verzí, že jméno Praha souvisí se slovem pražiti, vypražený, vypálený, vymýcený les, sloužící ke vzniku nového obydlí.

Další polínko spekulací přiložil český jazykovědec Antonín Profous. Ve svém celoživotním díle, mimořádně obsáhlém takzvaném Profousově slovníku, v němž zkoumá původ názvů českých obcí a měst, píše: „Jméno Praha opravdu souvisí se slovy pražiti, prahnouti, ovšem původně to znamenalo místo vyprahlé, vyprahlinu.“

Brněnské bláto a jíl

Kněžna Libuše kromě již zmiňované Prahy věštila i vznik města Brna, řka: „Tam najdete muže, anž ho brní noha. Postavte tam město a nazvěte ho Brno.“

Byla by to zajímavá legenda, ovšem toto proroctví se objevuje pouze v divadelní hře F. R. Čecha Dívčí válka. Jde tedy samozřejmě o vtip. Jazykovědci mají své teorie.

Vtipálci přejmenovali Liberec na Synerov

Vtipálci přejmenovali Liberec v roce 2008 na Synerov a to podle jména firmy, která byla spojená s některými kontroverzními stavbami a projekty.

Zatímco Praha byla založena na místě suchém, Brno nejspíš na místě vlhkém, bažinatém, čemuž odpovídá staroslovanské slovo brn, tedy bláto, hliniště, jíl či kal. Takovou verzi podporují i označení některých brněnských místních částí – Slatina, Hlinky (hliniště), Žabovřesky (tedy místo, kde vřískají žáby) či Komárov, oblast s výskytem komárů.

Naopak podle odborníků nesprávně se název Brna odvozuje od keltského slova Eburodunom a germánského Brunne (studně).

„Podlézavá“ Plzeň

Jméno Plzeň dříve neslo městečko, které dnes známe jako Starý Plzenec. Jenže když v minulosti tato osada už nezvládala dostatečně chránit bezpečnost nedaleké zemské stezky, byla kolem roku 1295 v sousedství založena nová Plzeň, tehdy nazývaná Novým Plzněm.

Aby se města nepletla, původní Plzeň dostala přídomek Stará a podle vzoru „chlap-chlapec“ zdrobňovací příponu -ec, čímž vznikl Starý Plzenec.

Samotný původ jména Plzeň jako takového má několik verzí. Například tu, že osada vznikla na „plzském“, kluzkém a vlhkém místě. Středověkou variantou je původ od slova plž, tedy zde žilo mnoho plžů. Město by se tak ale mělo jmenovat Plžeň.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Nebo také, že vznikla od ruského „plzeň“, tedy sesuv půdy či val. S originálním vysvětlením přichází Antonín Profous. Plzeň je prý pojmenována podle osobního jména Plzen, tedy takzvaného Plznova hradu či dvora.

„České jméno Plzen znamenalo lezoucí, plazící se a přeneseně tedy podlézavý,“ vysvětluje jazykovědec.

Zlín jako zlý člověk i oběť

Na Moravě ještě chvíli zůstaňme, přesuneme se na Valašsko s jeho centrem ve Zlíně. Toto jméno je poprvé zmíněno v roce 1322 jako Slyn. Bylo odvozeno od staročeského, snad hlavně mužského osobního jména Zla, což znamenalo „zlý člověk“.

Slyn byl tedy Zlův dvůr nebo majetek. Od přídavného jména zlý vzniklo v češtině několik osobních jmen, například Zlech, přeneseně na obci pak Zlechov. Staré zlínské pověsti odvozují jméno svého města od zlých událostí, které se tamním lidem staly, nebo či podle jílovité „slínovité“ půdy.

Jihlava plná ježků

V erbu Jihlavy dnes dominuje ježek. Právě jeho jehličky dost možná daly dnešnímu centru Vysočiny jméno. Jihlava, nejdříve řeka a poté osada, se dříve psala jako Jiglava, a tak se jazykovědci zaměřili na výklad staroslovanského slova „jegla“ čili jehla.

Tehdejší obyvatelé nazývali jehlami špičaté kameny na říčním dně. Možné je i to, že Jihlavě dal název kmen Langobardů, který zde v 6. století žil a poté se vydal na sever Itálie. Jejich slov „Igulaha“ znamenalo „ježový potok“.

Podle jiného výkladu dostala řeka jméno podle jehličí, které plavalo na dně i na hladině. Existují však i pověsti, které praví, že při zakládání města nacházeli dělníci velké množství ježků. Čechové i Moravané říkali drobnému všežravci Gehlak a od toho vznikla Gehlawa. Němci zase ježkům říkají „Igel“ a Jihlavu pak dodnes nazývají Iglau.

Z čeho pocházejí názvy dalších krajských měst?

Karlovy Vary založil jako Karlsbad český král Karel IV., městu se lidově dlouho říkalo Warmbad, tedy horká lázeň.

České Budějovice dostaly název podle nedaleké osady, jejíž jméno ve 13. století znělo Budivojovice, tedy osada lidí Budivojových – podle jména zakladatele osady a dvorského sudího Budivoje.

Ostrava se už více než 750 let nazývá podle řeky Ostravice, tedy toku s ostrým, respektive rychlým a divokým proudem.

Olomouc má původ nejasný. Jedna verze říká, že jméno dostala od jistého Olmúta, tedy jako Olmútův hrad či dvůr. Možností jsou i staroslovanská slova „ol“ (pivo) a „mútit“, tedy hlučet.

Pardubicím se ve 14. století říkalo Pordubice. Jméno snad přinesli mniši řádu cisterciáků z Polska, jejichž předák se jmenoval Porydęb.

Ústí n. Labem se jmenuje dle soutoku Labe a Bíliny ze staročeského slova „ustie“.

Hradec Králové se nejdříve jmenoval Hradec, tedy „menší hrad“. Ve chvíli, kdy se z něj stalo věnné město českých královen, přibyla druhá část názvu.

Liberec se od svého založení jmenoval Reichenberg, tedy v překladu Bohatá hora. Šlo ale jen o přání německých kolonistů, osada prý byla naopak velice chudá. Nicméně se rozvíjela a během staletí se název různými jazykovými cestičkami změnil na Liberec.

Autor:
  • Nejčtenější

Bez testů a letadlem za tři hodiny. Pokud chcete podzim u moře, volte Džerbu

Dlouhé písčité pláže, průzračně čisté moře, vyhlášené gurmánské speciality a spousta zábavy a jedinečných zážitků. To...

Tajemství přehrad: Nejstarší zděnou hráz u nás v Mariánkách zasypali

Seriál Sedmé Tajemství přehrad nás zavede do západních Čech, do Mariánských Lázní. Jen málokdo ví, že v lesích nad městem...

Do skal s rezervovanou vstupenkou. Obec Adršpach míří k regulaci turistů

Adršpach chce zavést rezervační systém pro vstup do oblíbeného skalního města. Doufá, že si tím pomůže od ucpaných...

KVÍZ: Je Praha opravdu stověžatá? Otestujte, jak dobře znáte její věže

Chcete mít Prahu jako na dlani? Pak musíte vystoupat na věž. A že jich v hlavním městě je, vybírat tu pravou můžete...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemná místa v Česku. Král českých hradů legendy doslova přitahuje

Nad vodní nádrží Orlík u soutoku Vltavy s Otavou leží slavné tajemné místo jižních Čech. Zvíkov s největší...

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

  • Další z rubriky

Dál už nejdu. Noční pochod Českým rájem za poznáním krajiny i sebe sama

Premium Snad proto, že nám zaklepal střední věk na dveře, vymyslí občas manželka nějakou výzvu ve stylu „teď, anebo nikdy“....

Tajemství českých zřícenin. Výlet na opuštěné hrady, které umí překvapit

Skvosty nenabízejí jen komnaty hradů a zámků. Schovávají se i mezi rozpadlými zdmi zřícenin. Vydejte se s námi do...

Pivní hlídka: Minipivovar, kde nejde o peníze. Slepý krtek vás naučí vařit

Hledal jsem pivovar s nejpodivnějším názvem. Mohla by zabodovat Nachmelená opice z Krnova nebo Skřečoňský žabák z...

Na co zírá mašinfíra: Hvozdnickým expresem z Opavy do kraje větrných mlýnů

Seriál Tentokrát nás Mašinfíra zaveze až do Slezska, na trať, o níž jsme mluvili v seriálu Zaniklé tratě. Měla namále,...

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Nová data ukázala alarmující poměr pozitivních testů. Už je nad 20 %

Epidemie koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Napovídá tomu ukazatel, který měří poměr pozitivních testů oproti všem...

Je to jen blbá chřipka, která se dá přežít, popisuje Bílá nákazu covid-19

Lucie Bílá (54) se počátkem září fanouškům na sociálních sítích svěřila, že kvůli koronaviru musí být v povinné...