Vylézt co nejvýš. To je to, oč běží. Nikdy nevyráželo tolik lidí do hor s cílem zdolat nějakou horu, případně se vyfotit na místě, z něhož je patrné, že je vysoko.
„Když stoupáme, je to něco jako očišťující proces,“ říká Vladislav Šembera, předseda Klubu přátel rozhleden. „Jdeme, cestou necháváme starosti za sebou a nakonec, když se rozhlížíme po krajině a kocháme se, uvědomíme si, že jsme starosti nechali dole, daleko za námi.“
Vypadá to nesmírně efektně, jako byste stáli ve vzduchoprázdnu. Snímek je však pouhá iluze, tak trochu podvod.
