Na západě Čech bublají sopky

  16:01aktualizováno  16:01
Chcete na jednom místě vidět bublající sopky, mokřiny, gejzíry, močály - nefalšovanou čarovnou divočinu? Nemusíte kvůli tomu jezdit na Island, nebo dokonce do amerického Yellowstonu či na Nový Zéland. Takový kus přírody, kde jako by se kdysi dávno zastavil čas, najdete i v českých luzích a hájích. Jmenuje se SOOS a leží kousek od Františkových Lázní. Fotogalerie

Největší atrakce Státní přírodní rezervace SOOS je slyšet už zdálky. Bublání bahenních sopek se nedá přeslechnout.

Abychom však byli přesní, expertům se označení bahenní sopky moc nelíbí, správně se jim říká mofety. Bahenních sopek jsou v SOOS desítky, ale některé jsou tak malé, že je snadno přehlédnete.

U těch největších, které mají v průměru skoro metr, se většina lidí zastaví a dívá se, co se to tady děje. Ten přírodní výtvor skutečně vypadá jako minisopka. Kráter, uvnitř kterého to především na jaře vře jako při opravdové erupci vulkánu. Bahenní sopky jsou podle odborného jazyka výdechy oxidu uhličitého skrz křemelinové pukliny.

Jako by tam dole v podzemí někdo neustále topil pod kotlem a pára si hledala cestu ven na povrch. Na počátku čtvrtohor tady bylo poslední místo, kde na území dnešního Česka soptily sopky. Jenže od té doby podzemí pořádně vychladlo, i když si stále udržuje dost vysokou teplotu. Jak se teplota snižuje, uvolňuje se oxid uhličitý, postupuje vzhůru a rozbublává vodu.

Nejchutnější pramen

Na povrch země se tu nedere jen plyn, ale také nefalšovaná minerálka. Můžete ochutnat. Třeba Císařský pramen. Je nejvydatnější ze všech pramenů v SOOS a v současnosti je zachycován do keramické vázy. Rozhodně se nemusíte obávat, že byste se při pití opařili.

O Císařském prameni se říká, že je nejchutnějším ze všech pramenů v okolí Františkových Lázní.

Císařský pramen je sice nejteplejší ze všech místních pramenů, stačí do něj strčit prst, abyste se přesvědčili, že nejteplejší ještě neznamená horký...

A ještě jedna zajímavost - nebýt minerálních pramenů, západočeské lázně by se nikdy nestaly vyhledávanými místy, které lidem z celého světa vracejí zdraví.

Největší koncentraci přírodních léčivých zdrojů najdete právě v přírodní rezervaci SOOS. Jenže tady nikdy žádné sanatorium nevzniklo. Je to možná tím, že zdejší příroda není pro nějaké lázně uzpůsobena.

Rašeliniště, bažiny a mokřiny tvoří podstatnou část současné rezervace. Přes nejatraktivnější místa vede asi kilometr dlouhá naučná stezka, povětšinou dřevěný, dobře udržovaný bezbariérový chodník.

Pro zachování nedotknutelnosti tamní přírody i pro vlastní bezpečí se nedoporučuje z chodníku sestupovat. Nemusíte se bát, že byste o něco přišli. Stezka se samozřejmě nevyhýbá ani bahenním sopkám, které teď přes léto povětšinou syčí, jako by pod zemí bylo klubko hadů.

Rostliny, které milují sůl
Ani bahenní sopky nejsou nijak horké. Bublání a pískání sice vyvolává dojem, že se voda vaří, ve skutečnosti to způsobuje plyn. A také je ho místy pěkně cítit. Někde vás přes nos praští "vůně" zkažených vajec, jinde zase vůně soli jako od moře. Nesmíme zapomenout na vzácné živočichy a na svérázné rostlinstvo, které byste v Evropě jen těžko hledali.

Je to dáno tamními neobyčejnými přírodními podmínkami. V rezervaci rostou například velmi vzácné takzvané slanomilné rostliny, ze vzácného ptactva v SOOS hnízdí například vodouš rudonohý nebo kulík říční. A když už jste z divoké přírody venku a pomalu se okružní cestou vracíte ke vstupu do rezervace, nemůžete si nevšimnout úzkokolejky.

Kdysi se tady těžila rašelina, která se používala na topení. Do Karlových Varů se zase vozila pro lázeňské účely koupelová sůl. Pokud toho ještě nemáte dost, můžete si zajít aspoň na chvilku do muzea věnovaného vývoji přírody na Chebsku. Zvláště pro děti to bude velký zážitek, protože v muzeu jsou i modely pravěkých zvířat a stojí tu i jeden prapračlověk.

"Žádné kosti dinosaurů se sice na Chebsku nikdy nenašly, ale jejich druhohorní výskyt v této oblasti je možný. Modely jsme zde instalovali hlavně proto, abychom vtáhli mládež do tématu geologie, což se daří," říká ředitel františkolázeňského muzea Stanislav Macek. Vedle muzea je ještě stanice pro záchranu živočichů. Několik ptáků, kteří se už nemohou vrátit do volné přírody, je ve voliérách v miniaturním zoo.

JAK SE TAM DOSTAT 

Autem odbočíte ze silnice mezi Chebem a Františkovými Lázněmi, cesta je značena cedulemi. Vlakem můžete jet z Chebu nebo Františkových Lázní do stanice Nový Drahov, vchod do rezervace je asi sto metrů od zastávky. Pěšky je to z Františkových Lázní po červené značce asi osm kilometrů.
KOLIK ZAPLATÍTE?

Vstup pro dospělé je 50 korun, děti zaplatí 30 a důchodci 40 korun. Kromě Státní přírodní rezervace SOOS je v ceně vstupného i muzeum o přírodě Chebska a malé zoo ve stanici pro záchranu živočichů. Otevřeno je od 10 do 18 hodin.



Jak se tam dostat:

Kolik zaplatíte:

.


Muzeum v rezervaci nabízí řadu zajímavých exponátů, například masožravého Tyrannosaura rexe.

Císařský pramen v rezervaci SOOS je nejchutnější a nejteplejší.

Bahenní sopka

Bahenní sopka

Autoři:

Nejčtenější

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách

U horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Utrácet nehorázné sumy na sjezdovkách se stalo samozřejmostí, zatímco na běžkách je u nás zvykem jezdit zadarmo. Ne...

Další z rubriky

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Neobvyklá cesta Českým rájem k Ještědu

Motorový vůz 843.011 čeká ve stanici Stará Paka na odjezd v čele osobního vlaku...

Takto jste cestu skrz Český ráj asi ještě nikdy neviděli. Čeká nás trať 030 podél řeky Jizery ze Staré Paky přes...

Když odvaha zvítězí nad nudou. Nejlepší gastronomické zážitky pro rok 2019

Večeře v oblacích je již tradiční součástí pražského gastronomického podzimu....

Stále více lidí si do svých novoročních plánů zařazuje nejrůznější gastronomické zážitky. Nabídka je rok od roku...

Na co zírá mašinfíra: Úzkokolejkou partyzánským krajem z Vysočiny na jih

Lokomotiva T48 018 čeká v Obratani na jízdu do Jindřichova Hradce

V dalším dílu seriálu Na co zírá mašinfíra zamíříme na rozhraní Vysočiny a jižních Čech. Bude to vůbec poprvé, co...

Najdete na iDNES.cz