"Snahou je využití co nejvíce přírodních materiálů. Hlavně kámen a dřevo. V prostoru by mohlo vzniknout i občerstvení, případně meteorologická stanice," vypočítával za autory nápadu ze sdružení Patriot Jan Králík.
Stará rozhledna na Sněžníku
Převedení plánů z papíru do reálu má podle současných odhadů přijít na třicet milionů korun. "Pokud vše půjde dobře, příští rok připravíme projektovou dokumentaci a stavební povolení. V roce 2013 by se mohlo začít stavět, tak aby se v roce 2014 mohli turisté na rozhlednu podívat," doufá Králík.
Finance hodlá Patriot získat několika způsoby. Bude si chtít naklonit Pardubický a Olomoucký kraj, ale i přilehlé polské vojvodství se sídlem ve Walbrzychu. S jejich podporou pak hodlá usilovat o peníze z Bruselu. Králík navíc přišel s nápadem, díky kterému by na vnitřních zdech stavby mohla být vepsaná jména těch, kteří na ni přispěli. Návštěvníci by si při cestě vzhůru měli možnost přečíst, kdo ve stylu Národ sobě na stavbu dal.
Rozhledna jako turistické lákadlo
"Prostřednictvím akce Cihla by si mohl každý koupit virtuální cihličku za dvě stě korun. Jméno kupujících by bylo symbolicky vepsané do zdiva," vysvětlil Králík.
Hlavní organizátor ovšem stojí před hlavním a nejspíš nejtěžším úkolem: přesvědčit politiky, že je jeho idea životaschopná.
"Pokud by o rozhlednu projevila zájem obec či soukromý investor, který by byl ochotný dát prostředky do výstavby a měl připraven kvalitní projekt, náš kraj by to podpořil," uvedl pardubický krajský radní Miroslav Stejskal. O konkrétním plánu ale žádné informace nemá.
Proti nejsou ani v Olomouci a záměr se líbí i turistům. "Králický Sněžník je skutečnou dominantou a rozhledna je turistické lákadlo," řekl předseda olomouckých turistů Milan Zeman. Paradoxně by podle něj mohla přispět i k ochraně přírody: "Soustředila by pozornost lidí na sebe. Dnes při snaze podívat se do Polska sejdou kus pod vrchol, odkud je lépe vidět".
Vzkřísit rozhlednu se pokoušeli Poláci i Japonci
O vzkříšení stavby, kterou kvůli špatnému technickému stavu polští ženisté v roce 1973 strhli, se pokoušeli rovněž Poláci. "V posledních dvaceti letech hned několikrát, ale zatím se jim to nepodařilo dotáhnout do konce. Takže usilovat o to určitě má smysl," dodal Zeman. Jeho slova potvrzuje i Arnošt Juránek, jeden ze zakladatelů Společnosti pro Králický Sněžník.
"Samozřejmě o těchto záměrech vím. Poslední pokus byl někdy v roce 2007, kdy vzniklo i několik více či méně zdařilých návrhů. V projektu se angažovali dokonce japonští investoři, když se ale seznámili s finančním rozpočtem a překážkami při stavbě, od projektu odstoupili," řekl architekt Arnošt Juránek.
Stavba rozhledny by byla velmi drahá především kvůli poloze v národní přírodní rezervaci. "Tam nemohou ani auta s materiálem, všechno by se na vrchol muselo dopravovat vrtulníkem. A to jsou částky, které nikdo nezaplatí," dodal.
Pochybnosti o tom, že by se mohla rozhledna postavit, má i Jan Halfar, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod kterou Králický Sněžník spadá. Ten upozornil, že by byly obrovské potíže při povolování stavby, celá oblast je navíc podle něj rozhlednami poměrně nasycená: "Jedna existuje v oblasti Klepého a v rámci územního plánu Dolní Moravy se do budoucna počítá také s lehkou dřevěnou rozhlednou u horní stanice lyžařského vleku Slamník."
