Pokud přijel také nějaký zapřísáhlý cestoval, nemusel litovat, že strávil víkend „pouze“ v jižních Čechách. Na koncertech „procestoval“ mnoho koutů Evropy a podíval se i za oceán. Přijely soubory ze 14 zemí. Nadšení zaplněného letního kina vyvolalo v pátek večer vystoupení gruzínského tanečního souboru Sakartvelo. Desetiletí chlapci s dýkami za pasem předvedli, jak vypadá kavkazský temperament. Pozorný divák mohl díky jejich tanečním „manévrům“ na špičkách a dopadům kolen na tvrdé pódium poznat, že mentalitu kavkazských národů nejde poznat v televizních zpravodajských šotech z Čečenska. Z největší dálky přijel už podruhé novozélandský soubor Te Hau Taki. Potkávají se v něm potomci českých emigrantů a vyznavači kultury původních obyvatel tohoto tichomořského ostrova. V jejich vystoupení můžete slyšet jihočeské dudy i maorské hudební nástroje. Tradicí se ve Strakonicích stala vystoupení velkých španělských a skotských kapel, které mají kořeny v dávné armádní minulosti. Nástupy těchto ansámblů duněním bubnů a pištěním dud tradičně ukončují koncerty v letním kině, kam se k dvou a půlhodinovým koncertům schází na pět set lidí.
 Švanda dudák 2000 se před strakonickým hradem rozhlíží, kudy se vydá do světa |
 Místní dudácký dorost |
 Skotský dudák v čele pochodujícího NEILSON AND DISTRICT PIPE BAND |
 Dudáci španělského souboru BANDA DE GAITAS DE OURENSE |
 Maorská část novozélandského souboru TE HAU TAKI při pochodu Strakonicemi, vlevo vzadu polovina české sekce s harmonikou. |
 Švanda dudák 2030, domácí naděje pro XXX. Mezinárodní dudácký festival |
