Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPrvní zmínka o pivovaru ve Velkých Popovicích pochází z roku 1596, kdy obec zdědil Jindřich Michal Hýzrle z Chodů. Po mnoha peripetiích se popovické panství v roce 1870 dostalo do rukou podnikatelské rodiny Ringhofferů, která vlastnila na Smíchově u Prahy továrnu na výrobu železničních vozů.
Baron František Ringhoffer se rozhodl, že ve Velkých Popovicích postaví zcela nový moderní pivovar. Se stavbou začal v roce 1871, podnik byl dokončen o tři roky později. Pivovar začal vzkvétat, množství uvařeného piva se raketově zvýšilo. Už po několika letech bylo nutné areál rozšířit.
Při té příležitosti byla v roce 1903 postavena také vlečka, která se ve stanici Strančice napojovala na dráhu císaře Františka Josefa I. z Vídně do Prahy. Tah to byl znamenitý, Ringhofferové tak mohli vozit svoje pivo v přímých vozech až do hlavního města mocnářství.
Navazující a blízké tratě |
Vlečka se od té doby používala jak pro dovoz surovin jako ječmen, chmel nebo lahve, ale také pro transport piva po celé Evropě. Po sklonově náročné trati jezdily dlouhé vlaky, koncové nádraží s kolejovým rozvětvením bylo až v areálu pivovaru.
Zajímavé je, že ačkoli se radní Velkých Popovic několikrát snažili přivést do města osobní železniční dopravu, nikdy se to nepodařilo. Přitom koleje byly funkční, stačilo jen vybudovat nádraží na příhodném místě. V cestě možná stála jednak úvrať ve Strančicích ve směru od Prahy, jednak také to, že vlaky by se kvůli pivovaru nedostaly hlouběji k zastavěnému území.
Na konci 20. století navíc doprava na závodní vlečce upadala, pivo se začalo vozit kamiony. V roce 2005 byl vypraven poslední vlak a trať byla na celých třináct let opuštěna. V roce 2018 si pivovar uvědomil potenciál železniční vlečky a rozhodl se trať opravit. Na mnoha místech musely být koleje vyhrabány z nánosů zeminy a trávy. Vlečka byla o něco zkrácena a zlikvidováno bylo také kolejové rozvětvení.
Od roku 2018 tak do Velkých Popovic zajíždějí příležitostné vlaky s turisty. Jedním z nich byla také souprava zážitkového vlaku společnosti Kladenská dopravní a strojní. Protože Brejlovec neměl příležitost vagony v pivovaru objet, musel je jednu jízdu sunout. A právě tuto cestu jsme pro vás natočili.
Jízdu ze Strančic do Velkých Popovic zvládnete zrychleně za tři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPo kolejích za Kozlem
Naši jízdu po vlečce velkopopovického pivovaru začínáme ve stanici Strančice. Kvůli bezpečnosti nesmí jet sunutý vlak rychleji než 30 km/h. Oči nahrazuje strojvedoucímu, který je na konci soupravy, nejčastěji vlakvedoucí, který stojí s vysílačkou na čele soupravy a mašinfírovi říká, co ho na trati čeká a jak má reagovat.
Stanice Strančice může být výchozím nádražím pro železniční výlety po dolním Posázaví a Ladově kraji. Během pár minut odsud dojedete třeba do Mirošovic u Prahy, odkud to je jen pár kilometrů do legendárních Hrusic. Tam si můžete prohlédnout Památník Josefa Lady, opět se shledáte s Mikešem, Nácíčkem nebo Pašíkem.
Pokud byste chtěli zažít třeba den na vodě, není problém. Stačí dojet do Čerčan, u vody si půjčit kánoi nebo raft a vydat se na výlet po Sázavě. Ta je zrovna mezi Čerčany a Týncem nad Sázavou určena pro úplné začátečníky. V Čerčanech se také sbíhají koleje obou větví slavného Posázavského pacifiku, horní vás dovede až do Zruče nad Sázavou, spodní se dostanete přes Jílové u Prahy do Prahy.
Souprava Kladenské dopravní a strojní začíná hned za stanicí Strančice prudce stoupat, sklon trati je zde 30 promile. Z vlečky vybíhá kolej do měnírny, i kvůli ní je trať z roku 1903 stále napojená na železniční síť.
Turistické cíle v širším okolí Velkých Popovic |
Dvouvozový vlak se silnou lokomotivou vyvolal mezi železniční veřejností pěkný rozruch, není divu, že „šotouši“ na nás číhají v polích, ale i zavěšeni na návěstidlech nebo okolních stromech. Náš vlak stále stoupá, opatrně překonává silnici druhé třídy 107 a blíží se k dálnici D1.
Hned za dálnicí na nás čeká další výhybka, tentokrát do skladového areálu. Mírným stoupáním pokračujeme až do sedla nad Velké Popovice. Pokud by trať sloužila osobní dopravě, zrovna tady by se hodila zastávka. Turisté by to pak měli kousek třeba do Kunic na zámek Berchtold, v jehož parku naleznou Dětský ráj s tuzemských hradů, zámků a pamětihodností.
Ze sedla se trať svažuje k městu, koleje se zářezem dostanou do lesa, kde naopak po poměrně vysokém náspu překonají Mokřanský potok. Několika oblouky se vlak Kladenské dopravní a strojní dostává až před bránu pivovaru, kudy dřív soupravy zajížděly do areálu. Dnes nás tady čeká zastávka s klasickou modrou tabulí a sypaným nástupištěm. Když budete dobře poslouchat, v tomto místě uslyšíte pokyny vlakvedoucího, jak naviguje strojvedoucího.
Většina cestujících, kteří ve Velkých Popovicích vystoupí, se hned vypraví do pivovaru, na prohlídku provozu a do pivovarského muzea. Ale i ti, kteří pivu neholdují, si v širším okolí přijdou na své. Zvenčí si mohou prohlédnout nedaleký zámek Štiřín, mohou se vypravit na rozhlednu Ládví nebo zajít do hlubokých Hornopožárských lesů se starými žulovými lomy.
Pokud byste sešli po žluté a modré turistické značce do Nespek k Sázavě (kde doporučujeme koupání na zdejším jezu), můžete se vydat ke zřícenině hradu Zbořený Kostelec. Pokud se vypravíte z Popovic na západ, vystoupáte po pár kilometrech k rozhledně Mandava, odkud se vám naskytnou neobvyklé výhledy na jižní okraj Prahy.
Vlečka popovického pivovaru je důkazem toho, že i trať odsouzená k zániku se dá i po letech zachránit. Musí se jen chtít. Ostatně i jízda po této historické dráze je turistickým zážitkem.






























