Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati mezi Českými Budějovicemi a Březnicí
Naše dnešní jízda z Českých Budějovic do Březnice nás zavede hned na dvě tratě Správy železnic. Do Protivína pojedeme po trati s číslem 190, do Březnice potom po dráze, která je v seznamu o desítku níž a má tedy číslo 200.
Trať 190 bývala součástí Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB), která vedla z Chebu přes Plzeň, České Budějovice až do Vídně. Měla zajistit rychlý přísun hnědého uhlí z Podkrušnohoří do této části monarchie.
Zahájení stavby zbrzdila v roce 1866 Prusko-rakouská válka, ne však nadlouho. Už v 1. září 1868 vyjel mezi Českými Budějovicemi a Plzní první vlak. Na páteřní dráhu se postupně napojovaly další tratě, třeba do Volar, dráha přes Písek do Tábora nebo spojnice do Klatov.
 |
Od roku 1875 se v Protivíně potkávaly vlaky KFJB se spoji Rakovnicko-protivínské dráhy. Ta měla být původně velkolepou spojnicí Saska s Bavorskem, která měla začínat v severních Čechách na hranicích u Žitavy a končit až na Šumavě u Strážného.
Z ambiciózního projektu však nakonec sešlo, realizována byla jenom dráha mezi Protivínem a Rakovníkem. Císař František Josef I. podepsal zákon o stavbě této železnice v květnu 1874. Stát se tehdy zavázal, že celou stavbu uhradí z vlastních prostředků.
Dnešním dílem vlastně završíme jízdy po Rakovnicko-protivínské dráze. Úsek mezi Berounem a Rakovníkem jsme projeli už v roce 2019, úsek z Berouna do Březnice v květnu 2021. Ostatně, natáčeli jsme i na Dráze císaře Františka Josefa, trať z Plzně do Protivína jsme projeli na jaře 2019.
„Prolétněte se“ z Českých Budějovic do Březnice během 5 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPo Dráze císaře Františka Josefa
Pokud chcete jet z Českých Budějovic do Prahy, dávejte dobrý pozor, do kterého vlaku sedáte. Zatímco spoj přes Tábor jede za ideálních podmínek dvě hodiny (zde), spoj přes Písek o hodinu dvacet déle.
Turistické cíle podél tratě 190 |
My se vypravíme druhou, spíše výletní trasou, ovšem pouze do Březnice. Rychlíky na lince R26 mají v železničářském prostředí přezdívku Švejci, protože kopírují cestu slavné literární postavy jižními Čechami. Ostatně Josef Švejk musel na své pouti Rakovnicko-protivínskou dráhu několikrát křížit, minimálně ve Vráži u Písku, v Čížové, Písku, Putimi a Protivíně.
Vyrážíme z Českých Budějovic. V jihočeské metropoli určitě navštivte Černou věž, projděte podloubí na náměstí Přemysla Otakara II., vydejte se podél Malše prohlédnout si městské hradby a zavítejte i do Jihočeského muzea. Doporučujeme také výlet po stopách koněspřežky, která vedla do rakouského Lince (Zaniklé tratě o ní najdete zde). Můžete se taky vlakem rozjet na Šumavu. Abyste věděli, do čeho jdete, pusťte si Mašinfíru z trati mezi Novým Údolím a Českými Budějovicemi (zde).
Bleděmodrá motorová jednotka společnosti Arriva s námi míří na sever. V Nemanicích se odpojujeme od trati do Tábora a míříme vlevo. Přes ocelový most přejíždíme Vltavu a po chvíli jsme ve stanici Hluboká nad Vltavou.
Zkušený turista samozřejmě ví, kam může z této stanice vyrazit, těm méně zkušenějším rádi poradíme. Dva kilometry po zelené turistické značce je nejprve zámek Ohrada s expozicí myslivosti, lesnictví a rybářství a hned za ním ZOO Hluboká. Zhruba o tři kilometry dál pak na vás čeká legendární zámek Hluboká nad Vltavou. Můžete také navštívit rozsáhlý zámecký park nebo Alšovu jihočeskou galerii.
Trať z Českých Budějovic do Protivína (a Strakonic) je elektrifikovaná
Vraťme se však do vlaku a pokračujme na sever. Za Hlubokou trať vede přímo po břehu rybníka Bezdrev. Ve Zlivi můžete pátrat po stopách místní průmyslové úzkokolejky, která vedla z místní šamotky do lomu na lupek. V roce 2005 byly ale koleje vytrhány.
A už jsou tu Dívčice. Pokud je vám jméno stanice povědomé, vězte, že odtud vychází lokální trať do nedalekých Netolic. Pokud si ji chcete projet, podívejte se sem.
S další stanicí, Číčenicemi, je to podobně, jenom s tím rozdílem, že tady jsme natáčeli hned dvakrát. Jednou jsme vyráželi přes Prachatice do Volar (zde), podruhé jsme sem zase přijeli z Týna nad Vltavou (zde).
Z Číčenic vycházejí dvě lokální tratě, jedna do Týna nad Vltavou (bez pravidelného provozu) a druhá přes Prachatice do Volar.
Z Číčenic to máte jen pár kilometrů do Vodňan. Tam na vás čekají jednak zbytky městského opevnění, kousek za městem pak Mostecký mlýn s expozicí mlynářství nebo Rybářské muzeum.
Z vlaku můžete vystoupit také v nedalekém Protivíně. A pozor, ze zastávky Protivín zastávka je to do města výrazně blíž než z následující stanice. V Protivíně si můžete prohlédnout Zoologické muzeum přímo na náměstí nebo nedalekou Krokodýlí ZOO, na exkurzi můžete zajít také do tamního pivovaru Platan.
Po Dráze rakovnicko-protivínské
A jsme ve stanici Protivín. Dráha císaře Františka Josefa se stáčí doleva na Strakonice a Plzeň, my ovšem pokračujeme po Dráze rakovnicko-protivínské, a tudíž doprava. Kousek za Protivínem se nám na objektivu kamery rozplácla moucha, ale nebojte, jen na necelých pět minut.
Pokud vystoupíte v Putimi, můžete podívat třeba na krásy místní vesnické památkové zóny, nebo na jednu z pouhých 14 soch Josefa Švejka na světě.
Blížíme se ke stanici Písek, kde také končí elektrifikovaná trať. I tady jsme už jednou byli, přijeli jsme zprava, po trati od Tábora přes historický most přes Orlickou přehradu (zde).
Z turistických cílů v Písku, kde se odehrává slavný román Stříbrný vítr spisovatele Fráni Šrámka, vypíchneme slavný Kamenný most, Prácheňské muzeum nebo Křižíkovu vodní elektrárnu. Na kraji města pak doporučujeme návštěvu nádherného Zemského Hřebčince.
Za Pískem se trať proplétá malebným zvlněným krajem. Stanice Čížová, kde rychlík Arrivy zastavuje, stojí přímo na bojišti bitvy z roku 1741, která se odehrála mezi císařskými oddíly armády rakouského polního maršála Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz a jednotkami francouzské armády spadajícími pod velení maršála Maurice de Saxe v první fázi válek o rakouské dědictví. Padlo zde téměř 300 Francouzů.
Už za první republiky se po trati mezi Zdicemi a Pískem proháněly motorové rychlíky
Pokud už budete mít dost sezení ve vlaku, doporučujeme vystoupit na zastávce Dolní Ostrovec (musíte ovšem osobním vlakem, rychlíky zde nestaví) a po zelené značce se vydat k bájnému hradu Orlík. Je to sice 11 kilometrů, ale výsledek stojí za to.
Turistické cíle podél tratě 200 |
Dalšími většími stanicemi jsou Čimelice nebo Mirovice. Před zastávkou Dobrá voda u Březnice vedou koleje přímo pod zdmi zřícené tvrze Hrochův Hrádek ze 14. století.
A už je tu konec naší cesty, stanice Březnice. Modrý vlak Arrivy sice pokračuje dál, my jsme ovšem tuto cestu už absolvovali (zde). V Březnici se sbíhají ještě další dvě tratě, jedna z Blatné, druhá z Rožmitálu pod Třemšínem, kam se má v létě vrátit turistický provoz vlaků (projeli jsme ji zde).
Samozřejmě, že nás ještě čeká návštěva Březnice. Rozhodně nesmíte vynechat tamní zámek s rozlehlým parkem a také městské muzeum s expozicemi loutkářství nebo duchovního života ve městě. Obhlédnout si můžete i místní pivovar.
Ten, kdo z Českých Budějovic ku Praze pospíchá, vybere si trať přes Tábor. Ale kdo má času dost a chce se cestou kochat, ať zváží alternativu Švejkem přes Písek, určitě nebude litovat.
