Na co zírá mašinfíra: Krajem zaniklých tratí. Lužické hory ohromí každého

  • 3
Lužické hory a jejich podhůří křižují koleje všemi směry. Dnes projedeme jednu z těch páteřních. V mrazivém lednovém dni začneme v Rumburku na trati 081, sjedeme do legendární stanice Jedlová, kde uprostřed hlubokých lesů začíná trať 080 na Českou Lípu. Během necelé hodiny mineme hned tři zaniklé tratě.

Naše cesta rychlíkem společnosti Arriva vlaky vede po historické trati, která vznikla pod taktovkou společnosti České severní dráhy (k. k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft), zkráceně BNB. Vedla z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu do Rumburku.

V Jedlové se na ní napojovala dráha z Děčína, tehdejších Podmokel do Varnsdorfu stejné společnosti. Obě dráhy spolu sdílely jednu kolej až do Rybniště, kde se jejich směry zase rozešly.

Obě tratě se stavěly souběžně. Nejprve, v listopadu 1867, vlaky dorazily do České Lípy. Zbytek tratě byl hotov o rok a čtvrt později, v lednu 1869.

Dnešní čísla tratí ovšem historii neodpovídají. Trať 080 vede jen mezi Bakovem nad Jizerou a Jedlovou, zatímco do Rumburku vede trať 081 z Děčína. To ovšem nic nemění na tom, že trasa mezi Českou Lípou a Rumburkem patří mezi nejkrásnější u nás.

Motorová jednotka 945.301 společnosti Arriva vlaky ve stanici Rumburk

Stejně jako trať z Děčína vede i ta z České Lípy až do Rybniště náročným terénem téměř s neustálým stoupáním. Za tuhých zim, když kolem Jedlové napadl sníh, se nezřídka stávalo, že vlak uvázl v závěji. Dodnes je ve stanici Chřibská připraven sněžný pluh.

Po hranicích Českého Švýcarska

Naši cestu začínáme v Rumburku. Historickému městu těsně u německých hranic se pro jeho honosnost v minulosti říkalo Malá Paříž. Navštívit můžete třeba loretánskou kapli s ambitem – jde o nejseverněji postavenou loretu na světě. Prohlédnout si také můžete tamní muzeum s expozicí o rumburské vzpouře z roku 1918 a milovníkům výšlapů nabízíme nedalekou rozhlednu Dymník. Z centra města je to k ní po modré značce ani ne čtyři kilometry.

Turistické cíle v horní části tratě

Na krásnolipském zhlaví stanice Rumburk doprava odbočuje trať do Šluknova, o pár set metrů dál potom trať, která vede přes Staré Křečany do Mikulášovic, kde se na tamním Dolním nádraží setká s první jmenovanou. Těsně před Krásnou Lípou se setkáváme ještě s jednou tratí, která míří stejným směrem jako první dvě.

Stanici Krásná Lípa můžeme použít jako výchozí bod túry po Českém Švýcarsku. Přímo na náměstí najdeme Dům Českého Švýcarska, kde o tomto podmanivém kraji získáme všechny možné informace.

Váš ideální celodenní výlet může vést přes zříceninu hradu Krásný Buk, Kyjovský hrádek, koupání v Kyjovské přehradě a zpátky do Krásné Lípy. Okruh po žluté a červené značce od nádraží k nádraží měří slabých 14 kilometrů.

Před Rybništěm se připojuje trať z Varnsdorfu, kterou už známe z jednoho z předchozích dílů. Z nádraží v Rybništi se můžeme vypravit buď na Jedlovou s monumentální kamennou rozhlednou a turistickou chatou (8 kilometrů po červené), nebo na druhou stranu, do Chřibské, podívat se na malebná roubená stavení či barokní most.

Modrá motorová jednotka řady 845/945 s námi potom zastavuje až na Jedlové, legendě mezi českými železničními stanicemi. Poměrně velké nádraží stojí uprostřed hlubokých lesů a je vyhlášené svojí nádražkou. Pokud se z ní vůbec dostanete, navštivte zříceninu hradu Tolštejn (2,5 kilometru po žluté, zelené a červené).

Trať mezi Rumburkem a Českou Lípou si můžete projet za pouhé 3 minuty:

Sklářským krajem do České Lípy

Za Jedlovou se trať opět dělí. Pravá vede do Děčína, levá do České Lípy. Velkým klesáním se dostáváme do Svoru. Právě tam z naší tratě kdysi odbočovala dráha do Cvikova a Jablonného v Podještědí. Ostatně znáte ji ze seriálu Zaniklé tratě (zde).

Turistické cíle ve spodní části tratě

Další stanice, Nový Bor, je tradiční místo sklářského průmyslu a umění. Připomenout si ho můžete jednak ve Sklářském muzeu, jednak přímo v provozu sklářské hutě Ajeto. Navíc přesně v půli cesty si můžete prohlédnout unikátní Skleněný dům.

Z Nového Boru se můžete také vypravit k romantickému skalnímu hradu Sloup. Ani vás nebudou bolet nohy – od nádraží je to po modré a po červené necelých pět kilometrů.

Těsně za Novým Borem je z bočních oken vlaku po pravé straně vidět zajímavá technická památka. K nevzhledným dílnám je přilepená neogotická věž s velkými vitrážovými okny. Továrník Meltzer tak svým zákazníkům prezentoval výrobky své firmy. Bohužel je v katastrofálním stavu.

Těsně před zastávkou Česká Lípa-Střelnice mineme další, už druhou zaniklou trať. Doprava odbočovala takzvaná Sklářská lokálka do Kamenického Šenova a České Kamenice (psali jsme o ní zde). Mezi stromy prosvítá i někdejší budova místního nádraží.

Na mostě přes Ploučnici se k nám připojuje trať z Děčína a po chvíli zastavujeme v nové stanici Česká lípa hlavní nádraží. Vlevo od ní můžeme zahlédnout zbytky původní trati do Liberce, která do roku 1989 vedla přímo přes město. Tuto dráhu ostatně zanedlouho představíme v seriálu Zaniklé tratě.

V České Lípě si prohlédněte zbytky hradu Lipý nebo místní Vlastivědné muzeum v areálu bývalého Kláštera obutých augustiniánů. Navštívit můžete také interaktivní Centrum textilního tisku.

Naše cesta rychlíkem společnosti Arriva vlaky po 45 kilometrech končí. Ne tak ale náš seriál, za 14 dní vám přineseme pohled na další zajímavou železniční trať.