Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati Olomouc hl n. – Milotice nad Opavou
Vybudovat trať z Olomouce do Opavy měla jako první Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), respektive její dceřiná společnost Moravsko-slezská severní dráha. Zavazovala ji k tomu koncese z roku 1867 na stavbu dráhy z Brna do Šternberku s odbočkou do Přerova. Právě v ní byla podmínka, že trať bude prodloužena až k pruské hranici. Měla směřovat na Rýmařov, Bruntál, Krnov, Zlaté Hory a končit v pruské stanici Neisse (dnes Nysa). Jenže KFNB dala přednost lukrativnější hlavní trase a na stavbu nové dráhy se prostě vykašlala.
Nicméně plány na stavbu železnice tímto směrem vyvolaly v kraji značný ohlas. Čím dál více měst chtělo, aby vlaky jezdily co nejblíže. Nejaktivnější bylo konsorcium podnikatelů v čele s hrabětem Lichnovským, které rakouské vládě předložilo projekt ing. Czermaka na vybudování tratí Olomouc – Krnov – státní hranice směr Leobschütz (Głubczyce) a odboček Krnov – Ziegenhals (Głuchołazy) a Krnov – Opava. V roce 1870 získala Moravsko-slezská ústřední (nebo také centrální) dráha (MSCB) koncesi ke stavbě.
Navazující a blízké tratěOstrava – Olomouc – Česká Třebová Olomouc – Senice na Hané Olomouc – Prostějov Olomouc – Šumperk Valšov – Rýmařov  Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem Svobodné Heřmanice – Horní Benešov (zaniklá) Krnov – Głubczyce (Leobschütz) (zaniklá) Krnov – Opava Krnov – Głuchołazy (Ziegenhals) (připravujeme) |
Vlastní zbudování dráhy měla na starosti firma bratří Kleinů, která předvedla něco neuvěřitelného. V těžkém horském terénu se jim povedlo postavit trať během dvou let. Dělníci pracovali jen s ručním nářadím, vysoké náspy, mosty i tunely budovali výhradně vlastními silami.
Prvního října 1872 byla na trati Olomouc – Krnov – Jindřichov ve Slezsku zahájena nákladní doprava, 15. října se mohli svézt první cestující. Prvního listopadu začaly jezdit vlaky mezi Krnovem a Opavou. Přeshraniční tratě byly hotovy až o pár let později, konkrétně do Leobschütz v září 1873, a do Ziegenhals dokonce až v prosinci 1875.
Trať má v příštích několika letech projít zásadní modernizací. Za oběť jí ovšem padnou některé nádražní budovy. Stanice Moravský Beroun byla první v řadě, místo velkolepé budovy dnes na nádraží stojí jen menší stavba, do které se vejdou veškeré technologie. Po modernizaci určitě přijde na řadu dálkové řízení, a tak z peronů po více než 150 letech zmizí také výpravčí.
Po trati z Olomouce dnes jezdí rychlíky do Krnova, ale i osobní vlaky na kratších regionálních spojích. Moravsko-slezskou ústřední dráhu pro její romantiku často využívají nostalgické nebo zážitkové vlaky. Jedním byl i zvláštní rychlík společnosti Kladenská dopravní a strojní, z jehož paluby jsme trať natočili.
Z OIomouce do Milotic nad Opavou se můžete projet zrychleně za 5 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPozor, zakázaná oblast
Naši jízdu do Milotic nad Opavou začínáme na olomouckém hlavním nádraží. Hanáckou metropoli máme už samozřejmě prozkoumanou, prohlédli jsme si historické centrum se sloupem Nejsvětější trojice, orlojem Karla Svolinského nebo katedrálou sv. Václava. Děti si oblíbily interaktivní centrum vědy, Pevnost poznání, manželky zase sbírkové skleníky v areálu výstaviště Flora Olomouc.
Turistické cíle podél tratě 310 |
Rudý Brejlovec 750.202 je připraven, vyrážíme. Na pražském zhlaví stanice Olomouc hlavní nádraží se historická Moravsko-slezská ústřední dráha odpojuje od hlavní tratě, obloukem se stáčí vpravo. Projedeme areálem nákladového nádraží Olomouc-Bělidla a míříme zatím na východ, abychom se po několika kilometrech drželi už výhradně severního směru.
Koleje za Olomoucí vlastně objíždějí Svatý Kopeček. Z prvních šesti zastávek a stanic se můžete k tomuto poutnímu místu vypravit. A pokud byste nebyli fanoušci církevních památek, doporučujeme tamní zoo. Z Bystrovan a Velké Bystřice vede cesta spíš po silnici, z Velké Bystřice zastávky, Hluboček-Mariánského údolí, Hluboček zastávky a Hluboček už však budete na Svatý Kopeček stoupat hezky lesem. Po cestě z Hluboček si určitě odskočte k pevnosti Fort II Radíkov, poslední bastionové pevnosti, postavené na našem území.
Ve Velké Bystřici si můžete prohlédnout Muzeum hanáckého kroje a navštívit rozhlednu Božka v nedalekých Přáslavicích, ze stanice Hlubočky-Mariánské údolí zase Muzeum Bunkr Přáslavice, záložní zesilovací stanice ze 70. let 20. století.
Ze zastávky Hlubočky zastávka to máte kousek k tamnímu skiareálu nebo bobové dráze. Od Hluboček se údolí Bystřice stává hlubším a divočejším. Dávejte si pozor, svahy ne jeho pravé straně (z pohledu strojvedoucího) jsou už součástí vojenského výcvikového prostoru Libavá, takže je tam vstup přísně zakázán.
Jednu z mála výjimek tvoří zřícenina hradu Hluboký, kam se pohodlně dostanete po naučné stezce ze stanice Hrubá Voda. Cestou potkáte další skiareál a další bobovou dráhu.
Po chvíli se trať dostává do hlubokého údolí říčky Bystřice.
Údolí Bystřice za Hrubou Vodou je ještě hlubší a svahy ještě prudší. Koleje tady vedou přímo nad vodou, vlaky tam musejí projet několika tunely. Smilovský I, Smilovský II a Jívovský jsou hned za sebou. Několikrát také přejíždíme Bystřici. Další zastávkou je legendární Jívová. Tady byla v 70. letech 20. století postavena architektonicky zajímavá budova hradla. Před několika lety se však začalo mluvit o tom, že Správa železnic chce ikonickou budovu zbourat z důvodu nepotřebnosti.
Pokud byste vystoupili v Domašově nad Bystřicí, mohli byste zavítat do Města Libavá, kde stojí za návštěvu třeba jeden z mála dochovaných větrných mlýnů, které armáda nestihla zničit. Mlýn z poloviny 19. století je kulturní památkou.
Za Domašovem se údolí Bystřice rozšiřuje a koleje se dostávají na náhorní planinu. Zvláštní rychlík Kladenské dopravní a strojní projíždí mezi rozlehlými pastvinami až do stanice Moravský Beroun. Tady si můžeme ukázat optimalizaci v praxi. Původní staniční budova MSCB je pryč a místo ní výrazně menší stavba pro výpravčího a technologie.
Před Moravským Berounem (Ondrášovem) vede trať 310 malebnou krajinou.
Za nádražím začínala úzkokolejka Ondrášov – Dvorce. Dráha o rozchodu 760 mm měřila 11 kilometrů a byla postavená už v roce 1898. Nebyla ovšem příliš využívaná, a proto v polovině 30. let 20. století definitivně zanikla.
Nedaleko od stanice můžete ochutnat originální Ondrášovku přímo z pramene, v Moravském Berouně si zase prohlédnout zříceninu gotického hradu. Největším zážitkem je však určitě výlet po trase zrušené železnice.
Nádraží v Moravském Berouně na dobové pohlednici. Historická budova byla nedávno srovnána se zemí.
Kraj poznamenaný kůrovcem
Turistické cíle podél tratě 310 |
Stejně jako na Vysočině i v lesích kolem Moravského Berouna řádil kůrovec. Ještě před několika lety by koleje Moravsko-slezské ústřední dráhy vedly hustými lesy, dnes už jen po pasekách.
Za Dětřichovem nad Bystřicí z trati odbočovala vlečka do vojenského areálu. Koleje jsou už dávno vytrhány a těleso dráhy slouží jako lesní cesta. To koleje místní dráhy Valšov – Rýmařov, které se k nám připojují o pár kilometrů dál, jsou funkční dodnes. Až do Valšova vedou obě tratě souběžně.
Na cestě do Bruntálu projíždíme okolo dvou vyhaslých vulkánů. První je Venušina sopka po pravé straně, následuje Uhlířský vrch vlevo. Obě pocházejí ze čtvrtohor, Uhlířský vrch je údajně jednou z nejmladších sopek u nás.
A je tady Bruntál. Staniční budova je vzorně opravena, můžeme říci, že snad až pietně. Nikde totiž nevidíme ostrovní nástupiště, ani kilometry modrého zábradlí. Na krnovském zhlaví bruntálské stanice pak začíná místní dráha do Malé Morávky.
Nádraží Bruntál na dobové pohlednici
Ve městě na turistu čeká nejedno lákadlo. Například bruntálský zámek s muzeem, zámecký park se zbytky hradeb, historické náměstí s renesančním Gabrielovým domem nebo bývalý klášter piaristů.
Za Bruntálem se už poněkolikáté mění charakter krajiny. Z náhorní plošiny s pastvinami se dostáváme do zalesněného podhůří Jeseníků. Z tratě se otevírají nádherné výhledy na nedaleké hory.
Násep v oblouku před Miloticemi nad Opavou v roce 1870 a dnes
Pomalu se blížíme k cíli dnešní cesty. Projedeme Milotickým tunelem a pod sebou v oblouku na chvilku spatříme trať z Vrbna pod Pradědem, která vznikla o několik let později, než MSCB. Mimochodem, je to oblouk, z jehož stavby se zachovalo několik unikátních fotografií. Místní dráhu do Vrbna poničily povodně už v roce 1997, záplavy ze září 2024 měly bohužel naprosto stejný scénář. V tuto chvíli je trať bez provozu a řeší se její budoucnost.
Jízda zvláštního rychlíku společnosti Kladenská dopravní a strojní končí ve stanici Milotice nad Opavou. Sem měla původně vést i trať z Horního Benešova. Přímo pod stanicí v údolí Opavy by měla vzniknout nádrž Nové Heřminovy, ani jedné z tratí by se však její výstavba neměla dotknout. V nedalekém Lichnově najdete unikátní Muzeum vidlí.
