Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvLokálka s dnešním číslem 294 mezi Hanušovicemi (Hannsdorf) a Starým Městem pod Sněžníkem (Mährisch Altstadt) vznikla jako poslední místní dráha na severu Moravy. Koncesi získal 17. srpna 1904 továrník a starosta Starého Města Hermann Buhl spolu s knížetem Janem z Lichtenštejna, největším majitelem okolních lesů.
Rodina Buhlů sídlila v kraji od 17. století, věnovala se textilnímu průmyslu a později i těžbě grafitu. Vybudování lokální dráhy tak bylo logickým vyústěním jejího podnikání.
 |
První vlak dojel do Starého Města 4. října 1905. Trať sice de iure začínala ve stanici Hanušovice, ale první zhruba dva kilometry využívala koleje Moravské pohraniční dráhy do Dolní Lipky. Vlastní těleso začínalo až v odbočce Morava a stoupalo údolím říčky Krupé. Na deseti kilometrech se vlaky musely dostat o více než 100 metrů výše.
Dopravu zajišťovaly státní dráhy (kkStB) na účet vlastníka, tedy akciové společnosti Místní dráha Hanušovice – Stará Město. V roce 1912 jízdní řád uváděl čtyři páry vlaků 2. a 3. třídy denně. Trať tehdy projely za 33 až 37 minut. Provoz zajišťovala převážně lokomotiva 310.0127, ve 30. letech 20. století pak i první motorové vozy.
Lokomotiva 310.0127 v čele osobního vlaku ve stanici Staré Město pod Sněžníkem v období první republiky
Navazující a blízké tratě |
V roce 1936 se soukromá společnost stala majetkem ČSD, když státní dopravce odkoupil všechny akcie. Znárodněna ovšem byla až v roce 1940, paradoxně Německou říší. Němci tehdy schválili zákon o převzetí tratí v Sudetech, jejichž akcie byly ve vlastnictví Československých státních drah.
Po válce se lokálka vrátila do československých rukou a v majetku státu zůstala dodnes. Bohužel velká část staniční budovy ve Starém Městě byla v roce 2016 zbourána. O čtyři roky později trať naopak prošla velkou rekonstrukcí, byly opraveny všechny mosty, v některých úsecích koleje leží na ocelových Y pražcích a skály v zářezech se dočkaly ochranných sítí.
Dnes mezi Hanušovicemi a Starým Městem pod Sněžníkem pendlují pravidelné spoje Českých drah. Zhruba v hodinovém taktu, celkem čtrnáct párů vlaků. Jeden z nich jsme využili pro jízdu s kamerou.
Lokálku do Starého Města pod Sněžníkem si můžete projet za 2,5 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZ Hanušovic k severu
Naši cestu začínáme ve stanici Hanušovice, kde jsme ostatně už několikrát s naším seriálem byli. Ani tady se pokrok nedal zastavit, sypaná nástupiště před několika lety nahradila ostrovní betonová a přibyly metry modrého zábradlí. Staniční budova je opravená.
Z Hanušovic se můžete vypravit do nedaleké Holby. Nenechte se zmást, místo se nejmenuje po místním pivu, je to právě naopak. Holba bývala kdysi samostatnou obcí, která se v roce 1923 sloučila s většími Hanušovicemi. Když už jsme u piva, hanušovický pivovar samozřejmě můžete navštívit, v Holbě je otevřené pivovarnické muzeum.
Mapa trati 294 mezi Hanušovicemi a Starým Městem pod Sněžníkem
Vyrážíme po kolejích Moravské pohraniční dráhy. Nejprve mineme odbočku, kde začíná slavný Slezský Semmering do stanice Lipová Lázně. Další památkou je místo, kde do roku 2006 stávala velká výtopna. Tehdy se pod náporem sněhu zřítila střecha a pohřbila řadu unikátních vagonů a lokomotiv, které uvnitř čekaly na zprovoznění železničního muzea. Dnes už po výtopně není ani památky.
Blížíme se k odbočce Morava, kde lokálka do Starého Města fyzicky začíná. Nejprve překonáváme ocelový most přes řeku Moravu a hned nato most přes silnici II/312 do Králík. Hned za ním je skromná čekárna zastávky Hanušovice.
Mosty za odbočkou Morava kdysi a dnes
Turistické cíle podél tratě 294 |
Údolí říčky Krupá je ve své dolní části poměrně úzké, kromě vlastního toku se do něj musí vejít silnice i železnice. Koleje tedy většinou vedou těsně podél silnice. Zhruba v polovině cesty přejíždí motorový vůz Českých drah největší stavbu na trati, třípolový ocelový viadukt přes Krupou.
Další, ale už menší most přes Krupou přejíždíme těsně před zastávkou Vysoké Žibřidovice. Pokud se od ní vydáte po červené značce, dojdete po necelých šestnácti kilometrech přímo na vrchol Králického Sněžníku. O něco méně kilometrů to pak máte do turistického areálu Dolní Morava. Tam na vás čeká vyhlídková Stezka v oblacích, adrenalinový Sky Bridge nebo nejdelší bobová dráha u nás.
Za Vysokými Žibřidovicemi se údolí Krupé rozšiřuje, z lesa vyjíždíme mezi pastviny. Zastávka Chrastice vyrostla především kvůli nakládce dřeva z Lichtenštejnských lesů, dnes cestující chrání jednoduchá dřevěná čekárna.
Nedaleko zastávky začíná síť místních cyklotras, které vás dovedou třeba k rozhledně Na Štvanici nebo do Kladského sedla. Pokud se vydáte na druhou stranu kolejí, můžete dojet až do Branné ke zřícenině hradu Kolštejn.
Zastávka Chrastice
Koncovou stanicí celé trati je Staré Město pod Sněžníkem, a to i přesto, že se řadu let uvažovalo o jejím prodloužení. Pod masivem Králického Sněžníku měl vést tunel a vlaky měly zajíždět až do stanice Stronie Śląskie (dříve Seitenberg). Mezi válkami ani po roce 1945 se tento projekt nepodařilo prosadit a vlaky Českých drah tak stále musejí končit na naší straně hor.
Ve Starém Městě si můžete prohlédnout hned dvě muzea předválečného opevnění nebo vystoupat na věž historické radnice. Zajímavá túra vede podél prvorepublikových pěchotních srubů a o řopíků na takzvané Staroměstské linii. Bunkry ovšem nejsou přístupné.
Motorový vůz 810.597 ve stanici Staré Město pod Sněžníkem
Pět kilometrů od nádraží ve Starém Městě se tyčí pozoruhodná Dalimilova rozhledna. Kamenná věž je replikou rozhledny (Kaiser Wilhelm Turm), která stála v letech 1899 až 1973 na Králickém Sněžníku. Vrchol Sněžníku zdobí nová, ocelová rozhledna s kamennou podezdívkou. Jen je na polské straně hranice.
Lokálku z Hanušovic můžete využít jako startovní dopravní prostředek pro výšlapy po masivu Králického Sněžníku nebo Rychlebských hor. Pokud vám nevadí masová turistika, doporučujeme první variantu, pokud toužíte po minimálním kontaktu s lidmi, zvolte druhou trasu.
