Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNavazující a blízké tratěSuchdol nad Odrou – Nový Jičín město (připravujeme) Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou Studénka – Veřovice Studénka – Kopřivnice (zaniklá) Studénka – Bartošovice (zaniklá) Studénka – Bílovec |
Trať ze Suchdola nad Odrou do Fulneku je zajímavou ukázkou rozvoje železnice na našem území. Původně se společnost Moravsko-slezská ústřední dráha (Mährisch-Schlesische Centralbahn – MSCB) rozhodla postavit spojnici mezi Opavou a Severní dráhou císaře Ferdinanda (KFNB). Úsek mezi Fulnekem a Hradcem nad Moravicí už byl ve velkém stadiu rozestavěnosti. Jenže přišel rok 1873 a s ním i pád vídeňské burzy, MSCB bojovala o přežití a stavbu dráhy musela v roce 1874 zastavit.
O šestnáct let později požádala společnost Severní dráha císaře Ferdinanda o koncese na několik lokálních drah. Nedělala to z nějakého altruismu, ale zavazovala ji k tomu hlavní koncese z roku 1886. Souběžně tak vznikly lokálky z Opavy do Horního Benešova, ze Suchdola nad Odrou do Budišova nad Budišovkou a právě do Fulneku.
Fulnecká lokálka byla zprovozněna 15. října 1891. KFNB trať provozovala sama. Po zestátnění Severní dráhy 1. ledna 1906 začalo standardní kolečko tratí na našem území. Lokálka se stala součástí sítě státních drah, nejprve rakouských (kkStB) a v roce 1918 československých (ČSD).
V roce 1912 jízdní řád místní dráhy ukazoval šest smíšených párů vlaků 2. a 3. třídy. Desetikilometrová cesta jim trvala 32 minut. Zkrátit jízdní dobu se podařilo až koncem dvacátých let 20. století s nasazením prvních motorových vozů, a to na slušných na 25 minut.
Po připojení Sudet k Německu se dráha stala součástí Říšských drah. V německém jízdním řádu byla trať vedena pod číslem 151d Zauchtel–Fulnek. Dnes má lokálka číslo 277 a jezdí po ní pravidelné spoje Českých drah.
Projeďte si trať 277 ze Suchdola nad Odrou do Fulneku za 2 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPo stopách Učitele národů
Využili jsme dne, kdy po fulnecké lokálce projížděla měřící drezína EM100 Správy železnic a přisáli naši kameru právě na tuto žlutou krasavici. Jízdu začínáme ve stanici Suchdol nad Odrou. Ač městys Suchdol není příliš rozsáhlý, najdete tu hne tři muzea. První je Letecké muzeum, která se věnuje především bitvě nad Moravou, která se uskutečnila 17. prosince 1944. Součástí expozice jsou i zbytky druhoválečných letadel vykopaných na severní Moravě.
Druhým muzeem je Muzeum městyse Suchdol nad Odrou. Tady se dozvíte podrobnosti o historii zdejšího osídlení nebo dolování stříbra. Část expozice je věnována také železnici. Posledním muzeem je Muzeum Moravských bratří. Tady se můžete seznámit s následovníky Jednoty bratrské, kteří po exodu, zejména do německy mluvících zemí, zakládali osady a misijní stanice na šesti kontinentech světa.
Turistické cíle podél tratě 277 |
Nádražní budova v Suchdole nad Odrou je ostrovní. Z jedné strany vedou koleje hlavní tratě z Přerova do Ostravy (a místní dráha do Nového Jičína), na straně druhé začínají někdejší lokálky KFNB. Pamatujete? Odsud už jsme přece před lety vyráželi do Budišova nad Budišovkou.
Vyrážíme tedy zpoza staniční budovy, překonáváme jedinou přístupovou cestu k nádraží a v těsné blízkosti hlavní tratě pokračujeme na sever. Zatímco koleje dnešního druhého koridoru udržují svoji výšku, lokálková kolej po několika stech metrech klesá a nakonec se odklání vlevo. V typické lužní krajině Poodří překonáváme Křivý potok. Od mostku trať velmi pozvolna, ale vytrvale stoupá.
První zastávkou jsou Hladké Životice místní nádraží. Proč tak složitý název? Je to jednoduché, hlavní životické nádraží přece leží na hlavní trati. Mimochodem v Hladkých Životicích, v kostele svatého Mikuláše působil do roku 1621 Jan Amos Komenský. To bylo ale ještě v době, kdy byl tamní kostel dřevěný.
Pokračujeme dál. Podjíždíme dálnici D1 a vydáváme se údolím Husího potoka vstříc fulneckému zámku. V zastávce Stachovice by běžný osobní vlak zastavil, minimálně na znamení, měřící drezíny Správy železnic se ale většinou zastávky netýkají.
Přejíždíme asi největší umělou stavbu na trati, ocelový most přes Husí potok, míjíme rozsáhlý průmyslový areál, který kdysi míval vlastní vlečku a vjíždíme do koncové stanice Fulnek. Osobní vlak by zastavil hned u nástupiště, ne tak ale měřící vůz Správy železnic. Trať se musí změřit až na úplný konec, a tak zastavujeme jen pár centimetrů od šturcu.
Fulnek je turisty možná trochu opomíjen. Pravdou je, že ikonický zámek je veřejnosti nepřístupný (třeba časem bude), ale ve městě najdete hned několik turistických lákadel. Třeba Svět Komenského, muzejní expozici, která se věnuje působení Učitele národů na fulneckém panství v letech 1618 – 1621.
Z novodobé historie, pokud se tomu už dá říkat historie, si ve Fulneku můžete prohlédnout Síň slávy Petry Kvitové, místní rodačky. Čeká vás expozice osobních předmětů Petry Kvitové i unikátní sbírka trofejí ze všech slavných světových turnajů. Budete mít na dosah věhlasný wimbledonský „talíř“, trofeje z Dubaje, Australian Open a mnoho dalšího.
Projít si můžete také rozestavěnou a nedokončenou železnici do Hradce nad Moravicí. Hlavně v okolí Děrné najdete hned několik dochovaných propustků a zářezů, u Lukavce pak začátek zvažovaného 120 metrů dlouhého tunelu.
Lokálka do Fulneku je důkazem, že i krátké tratě mají svůj smysl. Z Fulneku jste za 13 minut na hlavní trati a za další půl hodinu přímo v Ostravě. Osobní vlaky na tomto pooderském železničním apendixu jezdí co dvě hodiny.






























