Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvLokálku mezi Suchdolem nad Odrou (Zauchtel) a Budišovem na Budišovkou (Bautsch) postavila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda. Prodloužená koncese z roku 1886 totiž společnost zavazovala ke stavbě několika místních tratí, včetně té přes Nízký Jeseník.
Koncese na lokálku do Budišova nese datum 16. dubna 1890. Přestože trať prochází místy náročným horským terénem, stavba trvala rekordně krátkou dobu, první slavnostní vlak ze Suchdola nad Odrou vyjel 15. října 1891.
 |
Hned několikrát se uvažovalo o prodloužení budišovské lokálky. Poprvé v roce 1895, kdy se mluvilo o protažení kolejí přes nedaleké Dvorce do Ondrášova (dnes stanice Moravský Beroun). Mezi Ondrášovem a Dvorci ale nakonec vznikla úzkorozchodná trať, přesto se stejné téma objevilo ještě ve 20. letech 20. století.
Za druhé světové války trať spadla pod správu Říšských drah, po roce 1945 se definitivně vrátily ČSD, respektive ČD. Motorové vozy začaly do Budišova jezdit až v padesátých letech, nejprve starší věžák M120.4 ze zestátněné dráhy do Nového Jičína, později už nově vyrobené Hurvínky.
Mapa trati 276 ze Suchdola nad Odrou do Budišova nad Budišovkou
Navazující nebo blízké tratěStudénka–Veřovice Studénka–Bílovec Suchdol nad Odrou – Nový Jičín město  Suchdol nad Odrou – Fulnek Horní Benešov – Svobodné Heřmanice (zaniklá) |
Na trati probíhala kromě osobní také velmi čilá nákladní doprava. Dodnes je na lokálce několik nákladišť pro nakládku dřeva a v Jakubčovicích je velký kamenolom s vlastní vlečkou. Podél celé trati se od nepaměti těží břidlice, proto jsme dali lokálce přezdívku „Břidlicová“. Do budoucna České dráhy počítají v koncové stanici s vybudováním nabíjecí stanice, aby do Budišova mohly zajíždět hybridní RegioPantery.
Správa železnic proto na nejbližší dobu počítá s masivní rekonstrukcí celé tratě. Ta zahrnuje instalaci nové, bezstykové svařované kolejnice a opravu mostů, propustků, opěrných zdí a přejezdů. Náklady na obnovu se odhadují přibližně na 40 milionů korun.
Nejméně jednou do roka na trať 276 vyráží žlutá drezína EM100 Správy železnic. Z ní jsme lokálku ze Suchdola nad Odrou do Budišova nad Budišovkou natočili.
Projeďte si lokálku do Budišova nad Budišovkou zrychleně za 4,5 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKrajem břidlice
Naši jízdu nejmodernějším měřícím strojem Správy železnic začínáme ve stanici Suchdol na Odrou. Z této stanice na někdejší Severní dráze císaře Ferdinanda vycházejí další dvě lokálky – do Nového Jičína a do Fulneku.
V samotném Suchdole najdete hned tři muzea. Prvním je Muzeum moravských bratří, druhým Letecké muzeum a třetím muzeum městyse. V nedalekém Kuníně můžete navštívit tamní zámek, stejně tak jako v Jeseníku nad Odrou.
Řídící stanoviště měřící drezíny EM100
Vyrážíme ze Suchdola, po pár desítkách metrů se kolej lokálky odděluje od hlavní tratě a začíná stoupat. První zastávkou jsou Mankovice. Pokud byste vystoupili tam, vydejte se do blízkých Hynčic, po zhruba čtyřech kilometrech najdete rodný dům rodný dům Johanna Gregora Mendela.
Turistické cíle podél tratě 276 |
Podjíždíme dálnici D1 a míříme do stanice Odry. Asi je to místní specialita, ale ve městě opět najdeme tři muzea. Muzeum Oderska, Muzeum česko-německého porozumění a Muzeum městského práva, Katovnu. V okolí města se poprvé setkáváme s tradicí těžby břidlice. Nad městem můžete navštívit historický Flascharův důl. Prohlídka zahrnuje 300 metrů chodeb včetně 19 metrů kolmé spojovací šachty se žebříky.
Nedaleko dolu můžete vystoupat na 13 metrů vysokou Veselskou rozhlednu, na opačné straně údolí za řekou Odrou zase na 17 metrů vysokou rozhlednu Olšová. Ze zastávky Odry-Loučky je to jen kousek k unikátnímu vodnímu mlýnu Wesselsky.
Projíždíme okolo kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou, jen pár set metrů za ním je nákladiště dřeva Heřmánky-Vítkovské lesy a ještě o něco dál vlastní stanice Heřmánky. V jejím okolí můžete navštívit zbytky hradu Švédská skála, renovovaný Balerův větrný mlýn (klíč k vyzvednutí na OÚ Spálov) nebo Poutní místo Panna Marie ve Skále.
Od stanice Heřmánky už nepokračujeme údolím Odry, měřící drezína EM100 Správy železnic odbočila vpravo podél říčky Čermné, kterou několikrát překonává po ocelových mostcích. Jakmile se její údolí rozšíří, uvidíme věže kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově. V rodném městě studenta Jana Zajíce, který v roce 1969 vyslyšel výzvu Jana Palacha, najdete jeho hrob se sarkofágem od sochaře Olbrama Zoubka.
Vjezd do Vítkova
Pět kilometrů od stanice Vítkov stojí zřícenina středověkého hradu Vikštejn ze 14. století. Monumentální objekt byl za třicetileté války vyhozen do povětří a od té doby se ho už nepodařilo opravit.
Další přístupný břidlicový důl najdete necelých pět kilometrů severně od zastávky Čermná ve Slezsku. Na prohlídku Raabovy štoly je však nutné se objednat alespoň čtrnáct dní dopředu.
Ze stanice Svatoňovice se můžete vydat k hrázi Vodního díla Kružberk, ke známému seriálovému Velkému Sedlu. Cestou si udělejte malou zacházku k rozhledně Těchanovická vyhlídka.
A je tu závěr naší cesty, stanice Budišov nad Budišovkou. žlutá měřící drezína Správy železnic zajíždí až do šturcu, na úplný konec kolejí. V Budišově si opět připomeneme břidlici, ve městě najdete její speciální muzeum. Severně od města můžete navštívit rozhlednu Halaška a pár kilometrů dál zříceninu hradu Vildštejn.
Stanice Budišov na Budišovkou v roce 1905 a dnes
Pokud během letošního či příštího roku opravdu začne velká rekonstrukce budišovské lokálky, bude naše video stoupat na ceně. I za pár let si budete moci připomenout, jak trať 276 vypadala původně.
