Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvJihočeské Netolice odjakživa žily čilým obchodním ruchem. Jenže v roce 1868, kdy nedaleko vznikla Dráha Františka Josefa I. mezi Plzní a Českými Budějovicemi, začal velký útlum. Koňské a dobytčí trhy musely být omezeny, obilní trhy zanikly vůbec.
Tehdy si také městští radní začali uvědomovat, že pokud nechtějí přivést město na buben, musejí se k železnici připojit. Největším zastáncem myšlenky výstavby lokální dráhy se stal netolický právník a starosta, doktor Otakar Kudrna. Ten se stal předsedou konsorcia, které v roce 1893 získalo povolení k provedení přípravných prací.
Slavnostní „první rýpnutí do země“ se v Netolicích konalo 23. března 1895. Stavba ale byla ztížena špatným počasím, staviteli Janu Kodlovi z Písku bylo jasné, že termín dokončení, 15. srpna, nemůže stihnout.
Finální práce na 13,5 kilometru dlouhé dráze ale byly nakonec rychlejší, a tak zpoždění nebylo příliš veliké. První slavnostní vlak projel mezi stanicemi Nákří-Netolice (dnešní Dívčice) a Netolice město 27. října 1895.
Nákladní i osobní doprava byla v prvních letech velmi slušná. Přeprava zboží, zejména řepy, obilí a uhlí, stoupla z 10 tisíc tun v roce 1896 na 34 tisíc tun v roce 1905. Výkony osobní přepravy dosahovaly 30 až 36 tisíc cestujících ročně.
V roce 1925 byla trať zestátněna a o dva roky později na ni vyjel první „kolejový autobus“ ze Škodových závodů M120.101. Za druhé světové války se na trať vrátily parní vlaky, motorový provoz se pak pomalu vracel až po osvobození.
Nostalgické jízdy na Netoličce
V roce 1980 se na trati konala velkolepá slavnost 85 let od zahájení provozu. Mezi Dívčicemi a Netolicemi tehdy v čele slavnostního vlaku jezdil Malý Bejček, lokomotiva 422.025 „Arcivévoda Karel“.
Po roce 1989 se několikrát mluvilo o tom, že se trať zruší. Poprvé už v roce 1992, naposledy zatím v roce 2010. V roce 2011 Jihočeský kraj oznámil, že na trati od února neobjedná osobní dopravu. Nákladní doprava ale naštěstí nikdy zastavena nebyla. Železniční spolky také na malebnou lokálku vypravovaly příležitostné nostalgické vlaky.
V letní sezoně 2019 se na trati poprvé objevily osobní soupravy nového železniční dopravce KPT Rail. Takzvaný Jihočeský motoráček úspěšně vyjel i v roce 2020.
Po Netoličce se můžete projet i zrychleně, za dvě a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVe stínu Blanského lesa
Jízdu mezi Netolicemi a Dívčicemi absolvujeme pro tuzemskou železnici neobvyklým strojem, a sice motorovým vozem slovenské řady 811. Vznikl ze známých Orchestrionů, motoráků 810. Na Slovensku dostal nový motor, nová čela s kabinou strojvedoucího a na rozdíl od svého předchůdce má poháněné obě nápravy, takže je schopen jezdit i na obtížnějších tratích.
Začínáme v Netolicích, městečku, jehož historie sahá hluboko do středověku. Na pozůstatcích keltského osídlení vznikl hrad Slavníkovců, který zmiňuje Kosmova kronika už v roce 981.
Turistické cíle podél Netoličky |
Historie na nás v Netolicích číhá na každém kroku. Na břehu Bezdrevského potoka můžete navštívit tamní archeopark, který se zaměřuje na málo známé období raného středověku českých dějin. Jeho součástí je i vyhlídková věž.
S novějšími dějinami Netolic se můžete seznámit v Muzeu JUDr. Otakara Kudrny, které je umístěno přímo na netolickém Mírovém náměstí. Ostatně celý střed města je vyhlášen městkou památkovou zónou.
Pouhé dva kilometry od nádraží leží romantický zámek Kratochvíle. Ve stylu italských renesančních vil si ho na konci 16. století nechal postavit slavný Vilém z Rožmberka. Po velké rekonstrukci na začátku 21. století mohl být kolem zámku napuštěn i původní vodní příkop.
Pokud jste v kraji pod Blanským lesem na kolech, doporučujeme z Netolic vyrazit do 15 kilometrů vzdálených Holašovic. Tam si můžete prohlédnout typické budovy jihočeského selského baroka. Obec je zapsána i na seznamu památek UNESCO.
Cestou se můžete zastavit i v Dobčicích a prohlédnout si Muzeum Dobčická tvrz 1945. Uvidíte vybavení americké armády z doby osvobozování jihozápadních Čech na konci druhé světové války.
Konečně vyrážíme na cestu. Hned za nádražím se můžeme přesvědčit, jak nezodpovědní jsou řidiči na železničních přejezdech. Ačkoli strojvedoucí KPT Rail houká desítky metrů před křížením kolejí s místní silnicí, řidička stříbrného SUV brzdí až na poslední chvíli.
Za Netolicemi motorák stoupá k zastávce Netolice zastávka. Právě tam byla v roce 1902 vybudována vlečka do místní briketárny. Dnes už je bohužel snesena.
Ze zastávky Holečkov můžete vyrazit k nedalekému keltskému hradišti u Malovic. Podobná obdélníková ohrazení (90 × 120 metrů) budovali Keltové po celé střední a západní Evropě, v Česku je ale poměrně vzácné. Od zastávky je to po neznačené cestě jen kilometr a půl.
Další zastávka jsou Malovice u Netolic. Tady si zřejmě místní postavili pozoruhodný přístřešek se střechou, která dosahuje až k soupravě. Asi tady mají špatné zkušenosti s deštěm a plískanicemi. Pouhých 2,5 kilometru od zastávky je jedno z nejproslulejších mariánských poutních míst jižních Čech pod vrchem Lomec. Kostel Jména Panny Marie se zázračnou sošku Panny Marie s Ježíškem je postaven po vzoru španělských kaplí.
Lipovou alejí se z Lomce dostanete do Libějovic, obce se dvěma zámky. Renesanční Starý zámek býval původně tvrzí rodu Malovců. Nový Schwarzenberský zámek s parkem býval v letech 1950 až 1992 sídlem pohraniční stráže a od jejího odchodu chátrá.
Necelé tři kilometry od Libějovic jsou Chelčice, obec obklopená ovocnými sady a rodiště církevního reformátora Petra Chelčického. Ve zrenovovaném špýcharu si můžete prohlédnout interaktivní expozici o jeho životě.
Zpátky do vlaku můžete nastoupit v zastávce Libějovice. Od Chelčic je to jen šest kilometrů. Před námi je už jen poslední úsek jízdy po Netoličce. Mineme místo, kde byla do roku 1966 zastávka Radomilice a po pár minutách se připojujeme k hlavní trati a zastavujeme před staniční budovou v Dívčicích. Vystupovat ale nemusíme, vlaky KPT Rail obvykle svoji jízdu pokračují přes Číčenice až do Týna nad Vltavou. Tuto trať jsme projeli už dříve a můžete ji absolvovat zde.
Netolička je důkazem toho, že i výletní prázdninové vlaky mohou získat mezi cestujícími oblibu, a že není nutné takové tratě likvidovat. Společnost KPT Rail chce už několik let obnovit provoz na takzvané Kozí dráze mezi Děčínem a Oldřichovem u Duchcova, Správa železnic ale zatím na její snahy nereflektuje. Pokud by se jí to podařilo, Mašinfíra iDNES.tv by se na tuto trať samozřejmě vypravil jedním z prvních spojů.