Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvÚsek mezi Poběžovicemi a Bělou nad Radbuzou je součástí lokálky z Domažlic do Tachova. Na rozdíl od jiných místních drah, které začaly vznikat hned po schválení takzvaného Lokálkového zákona z roku 1880, tato trať si dala na čas.
O její postavení začala tamní honorace usilovat o dobrých dvacet let později. Koncese byla udělena teprve v březnu 1908. Otcové zakladatelé byli starosta královského města Domažlice Johann Ludvik, okresní předseda v Domažlicích Max Dussek, poslanec zemského sněmu Dr. Anton Steidl, okresní předseda v Bělé nad Radbuzou Andreas Eckl a starosta Tachova Heinrich Swoboda.
Navazující a blízké dráhyPoběžovice – Domažlice Plzeň – Domažlice |
Základní kapitál společnosti s názvem Místní dráha Domažlice – Tachov (Lokalbahn Taus – Tachau) činil 2 miliony 300 tisíc zlatých, Sídlo měla ve Vídni. Trať byla otevřena poměrně brzy, 1. března 1910. Provoz zajišťovaly rakouské státní dráhy na účet vlastníka, po vzniku Československa pak ČSD. K 1. lednu 1925 byla místní dráha definitivně zestátněna.
Dnes po trati jezdí pravidelné osobní vlaky Českých drah, výjimkou je ovšem letní sezona. Už několik let do Bělé pod Radbuzou zajíždí cyklovlak Český les, který si u společnosti GW Train Regio objednává Plzeňský kraj. Z Plzně obvykle motorová jednotka německé řady 628 zvaná Mrkev jezdí přes Svojšín a Bor, jenže výluka tomu chtěla, aby dnešní spoj přijel do Bělé z úplně opačné strany.
Z Poběžovic do Bělé nad Radbuzou dojedete i za 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať podél čáry
Naši dnešní jízdu začneme ve stanici Poběžovice. Pamatujete? Odsud jsme přesně před dvěma lety vyráželi s podbíječkou do Staňkova. Dříve se Poběžovice jmenovaly Ronsperg, česky Ronšperk. Stejné jméno nese také nedaleký hrad a zámek, který se od roku 2024 v létě otevírá veřejnosti. Prohlédnout si můžete i zámecký park nebo s tištěnou brožurou absolvovat hned čtyři turistické okruhy po Poběžovicích. Stačí si sešitek vyzvednout v místním turistickém centru.
Český les je zvláštní lokalita, sice navazuje na Šumavu, turisté ho ale dodnes takřka neobjevili. Pokud tedy toužíte po klidu a nemáte rádi overturismus oblíbených letovisek, je Český les jasná volba. Navíc nezapomeňte, že mluvíme o kraji jen pár kilometrů od státní hranice s někdejším západním Německem, kam mohlo jen pár prověřených. V lesích tak často najdete mnoho zřícených kostelů nebo loveckých zámečků.
Turistické cíle podél tratě 184 |
Z Poběžovic se můžete vypravit třeba ke zřícenině strážního hradu Starý Herštejn. Ten byl založen někdy před rokem 1266 a vypleněn za husitských válek a potom ještě několikrát. Zbytky věže byly před několika lety upraveny na rozhlednu.
Zhruba na půli cesty mezi Poběžovicemi a Starým Herštejnem půjdete kolem někdejšího augustiniánského kláštera v Pivoni. I na této památce se projevilo 40 let komunistické vlády. Klášter byl zdevastován a zachráněn na poslední chvíli. Desítky let se už renovuje, je však stále nepřístupný.
S Mrkví GWTR Vyrážíme z Poběžovic. Pár set metrů od nádraží podjíždíme nádherný kamenný most, který dozajista pamatuje stavbu dráhy. Trať 184 je typickou ukázkou české lokálky. Ve snaze o co nejnižší náklady se koleje přimykají k terénu, čímž sice odpadlo budování nákladných staveb jako mosty, náspy nebo zářezy, na druhou stranu se koleje klikatí a rychlost vlaku tak nemůže být příliš vysoká.
První zastávkou či spíše zastávkou s nákladištěm je Mutěnín. Vybíhá odsud vlečka do zemědělského podniku. Kilometr a půl vzdušnou čarou leží jeden ze zdejších četných židovských hřbitovů.
Následující Hostouň je už opravdovou stanicí se třemi kolejemi. Následují Svržno a zastávka se zajímavým jménem Újezd Svatého Kříže. Zajímavé je, že se název této zastávky za dob socialismu nezměnil. Jméno pochází od tamního kostela Nalezení Svatého Kříže, jedné z nejvýznamnější památek v okolí Bělé. První písemné zmínky o jeho existenci pocházejí z roku 1352, tedy z doby vlády Karla IV.
Zastávka Újezd Svatého Kříže
Dnešní jízda vlakem společnosti GW Train Regio je opravdu krátká, netrvá ani půl hodiny. Koncovou stanicí je opět Bělá na Radbuzou. Ve městě si můžete prohlédnout barokní most se sochami svatých nebo navštívit sezonní turistické centrum, které sídlí v někdejší tvrzi. Nad městem se „tyčí“ 5 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž.
Bělou nad Radbuzou ale samozřejmě můžete využít jako výchozí bod pro túry po Českém lese. Navštivte třeba rozhlednu Ebene těsně za hranicemi, prohlédněte si zbytky kostela svatého Jana Křtitele u Pleše, prozkoumejte také zříceninu zámku Walddorf či se podívejte, jak pokračuje obnova zámečku Diana.
Když budete chtít pořádný výšlap, nezapomeňte na zříceninu hradu Přimda, pozůstatek nejstaršího kamenného hradu na území České republiky. Z Bělé nad Radbuzou je to však po turistických cestách dobrých 15 kilometrů. Kromě vlaku ale pěšky poznáte Český les asi nejlépe.






























