Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVybudování většiny lokálek na našem území si obvykle vyžádal tamní průmysl, doprava cestujících byla až na druhém, spíš třetím místě. Stejně tak vznikla Místní dráha Karlovy Vary – (Dalovice) – Merklín (Lokalbahn Karlsbad – (Dalwitz) – Merkelsgrün). Koncesi ke stavbě této 10 kilometrů dlouhé tratě získaly 7. srpna 1901 dvě společnosti, Karlsbader Kaolin-Industrie-Gesellschaft, která na Karlovarsku těžila kaolín, a Frisch Glück Böhmische Gewerkschaft, která provozovala v Sadově původně hlubinný hnědouhelný důl a později tepelnou elektrárnu.
 |
Navazující a blízké tratě |
Součástí koncese byla povinnost zahájit stavbu trati ihned a dokončit ji nejpozději do jednoho a půl roku. Povedlo se, lokálka byla slavnostně otevřena už 1. října 1902. Provozovaly ji státní dráhy (kkStB) na účet vlastníka. Akciová společnost ale vznikla teprve v roce 1906, vydala celkem 3 093 kmenových akcií v hodnotě 200 korun, základní kapitál činil 618 600 rakouských korun.
Prohlédneme-li si jízdní řád z roku 1912, najdeme v něm tři páry smíšených vlaků s vagony druhé a třetí třídy. Deset kilometrů z Dalovic do Merklína, tedy do kopce, vlaky ujely za bezmála hodinu. Cesta se zrychlila teprve ve třicátých letech, kdy Československé státní dráhy na trať nasadily první motorové vozy.
Mapa trati Karlovy Vary - Dalovice - Merklín
Existoval plán prodloužit trať do nedaleké Horní Blatné, na takzvaný Krušnohorský Semmering, náklady na vybudování sklonově náročné tratě ale byly tak vysoké, že zůstalo jen u plánů. Dnes jezdí mezi Karlovými Vary a Merklínem pravidelné osobní vlaky Českých drah, čas od času se na lokálce objeví také historická souprava, vypravená pro fanoušky železnice. My jsme natáčeli z nákladního fotovlaku, který si šotouši objednali u ČD Nostalgie.
Cestu do nitra Krušných hor s námi absolvujete i za pouhé 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvLázně, lesy, lomy, rybníky a hory
Naši jízdu Hektorem T435.0145 ČD Nostalgie začínáme v Karlových Varech na nádraží někdejší Buštěhradské dráhy. Kdysi výstavnou budovu zničilo spojenecké bombardování na konci války a poválečné provizorium vystřídala kontroverzní novostavba.
Karlovy Vary snad není třeba představovat, čeká na vás nespočet zajímavostí a lákadel. Kolonády, léčivé prameny, vyhlídky a altánky, dvě funkční lanovky a minimálně stejný počet rozhleden. Navštívit můžete Podzemí Vřídla, ale také Muzeum Karlovy Vary nebo muzeum známé sklárny Moser. Zkrátka na Karlovy Vary si vyhraďte nejméně prodloužený víkend.
Vpravo koleje někdejší Buštěhradské dráhy směr Chomutov, vlevo spojka do stanice Karlovy Vary dolní nádraží
Turistické cíle podél trati 141 |
Vyrážíme z karlovarského horního nádraží, na chomutovském zhlaví totiž odbočuje spojovací kolej k nádraží dolnímu, které leží nedaleko centra. Po dvoukolejné trati pokračujeme až do stanice Dalovice. V obci sice stojí dva zámky (Starý a Nový), oba slouží středním školám, a tak jsou veřejnosti nepřístupné. Co si ale můžete prohlédnout je volně přístupná botanická zahrada tamní zahradnické školy.
Za dalovickým nádražím se lokálka do Merklína odklání od hlavní tratě. Velkým obloukem obchází bývalý lom ve Viticích, aby se u Sadova opět na dohled přiblížila k někdejší Buštěhradské dráze. Ze stejnojmenné stanice nebo následující zastávky Sadov-Podlesí se můžete v létě vypravit k zatopenému kaolínovému lomu. Proč? No, abyste se ve zdejší modré vodě mohli vykoupat.
Stanice Sadov
Za Podlesím se koleje na několik kilometrů noří do hlubokého lesa. Jeho součástí je také Obora Hájek, ve které žijí divoká prasata, mufloni a daňci. Jejím středem vede naučná stezka. Jakmile vlak ČD Nostalgie vyjede z lesa, objeví se před námi Velký rybník, další možnost ke koupání.
Za zastávkou Velký rybník následuje několik kilometrů mezi poli. Cestující ale mohou obdivovat hradbu Krušných hor, ke které se blížíme. Další stanicí je Hroznětín, dříve Lichtenstadt. Kolem města vede několik turistických okruhů, které vás zavedou třeba k jednomu z nejstarších židovských hřbitovů u nás nebo k altánku Gloriett s krásným výhledem.
Stanice Hroznětín na dobové pohlednici
Za Hroznětínem se trať v úzkém údolí přimyká k říčce Bystřici. Zhruba po kilometru a půl se údolí rozšiřuje a vjíždíme do stanice Merklín. Staniční budova je vzorně opravená a z horského nádražíčka dýchají staré železniční časy.
Merklín můžete využít jako východisko svých túr po Krušných horách. Necelých pět kilometrů od nádraží (pořád po zelené turistické značce) je hora Plešivec s historickou rozhlednou. Jestli jsme říkali, že výhled z Gloriettu je krásný, z Plešivce je přímo famózní. A kam vyrazit z Plešivce? Po sedmi kilometrech po modré značce dojdete do Jáchymova, po čtyřech kilometrech po zelené do Abertam. Toto horské městečko vás zve třeba do zbrusu nového muzea rukavičkářství, zamířit ale můžete také k Perninskému rašeliništi či na druhou stranu k dolu Mauritius.
Stanice Merklín kdysi a dnes
Oproti Krušnohorskému Semmeringu z Karlových Varů do Potůčků je lokálka do Merklína tratí turisty spíše opomíjenou. Až se po ní ale jednou projedete, seznáte, že se na druhé koleji zájmu ocitla neprávem.
