Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvRakouská severozápadní dráha (ÖNWB) vydělala na sporu Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) se Společností státní dráhy (StEG). Tyto dvě hlavní železniční firmy Rakouska-Uherska se tak dlouho dohadovaly o koncesi na novou trať mezi Vídní, Znojmem, Jihlavou a Kolínem, až ji v roce 1868 získal jejich další konkurent.
Do páteřní sítě tratí Severozápadní dráhy se mimo jiných počítal také úsek z Chlumce nad Cidlinou přes Starou Paku do Trutnova. Postavit trať do chudého Podkrkonoší byl výborný obchodní tah. Na půdě nevhodné pro pěstování plodin se totiž začal rozvíjet textilní a sklářský průmysl, který samozřejmě zavedení rychlé dopravy uvítal.
Mapa trati 040 mezi Starou Pakou a Trutnovem
Stavělo se na dvě etapy. Nejprve byly 21. prosince 1870 zprovozněny obě koncové části – z Chlumce nad Cidlinou do Ostroměře a z Trutnova do Kunčic nad Labem. Teprve o půl roku později, 1. června 1871, byla trať propojena.
Od té doby, kromě historických změn vlastníků (StEG, ČSD, ČD, Správa železnic), plynul čas na dráze svým poklidným způsobem. Na některých místech, například ve stanici Martinice v Krkonoších, se provoz dodnes řídí mechanickými návěstidly, což trati 040 dodává nádech nostalgie.
Pravidelný provoz mezi Starou Pakou a Trutnovem hl. n. dnes zajišťují výhradně České dráhy svými spěšnými vlaky z Kolína. Ve Staré Pace se ovšem potkávají se spoji společnosti Arriva, které jezdí mezi Libercem a Pardubicemi. Na malebnou trať se občas podívají také soukromé spoje, jako například zvláštní rychlík společnosti Valenta-Rail v září 2021.
Trasu ze Staré Paky do Trutnova si můžete projet zrychleně za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZe Staré Paky do pěti směrů
Stanice Stará Paka, kde naši jízdu začínáme, je mimořádná svojí polohou. Koleje se tu rozbíhají hned do pěti směrů, z nichž čtyři jsme už s naším seriálem projeli. Z této železniční křižovatky se dostanete do Ostroměře, Jaroměře, Lomnice nad Popelkou, Železného Brodu a do Trutnova. A právě posledně jmenovaná stanice je cíl naší dnešní jízdy.
Navazující a blízké tratě |
Ze stanice Stará Paka se můžete vypravit ke zřícenině hradu Kumburk s vyhlídkovou plošinou. Po zelené a červené turistické značce je to necelých šest kilometrů. A když už budete na tůře, vydejte se i do nedaleké Nové Paky. Ve městě je k vidění Městské muzeum s historickou expozicí nebo jeho speciální část Klenotnice. Tam jsou vystaveny minerály, horniny a zkameněliny Českého ráje.
Vyrážíme ze stanice Stará Paka, po úseku, kde se sbíhají hned tři souběžné koleje. Náš rychlík pokračuje po té pravé, která záhy začne prudce klesat do údolí říčky Olešky. Zespodu ještě vidíme dvě motorové jednotky, které čekají na vjezd do stanice.
Projíždíme zastávkami Bělá u Staré Paky zast., Tample i stanicí Roztoky u Jilemnice. Za ní už se před námi otevře panorama Krkonoš. Po několika kilometrech se k nám zleva připojuje lokálka z Rokytnice nad Jizerou, která ústí do stanice Martinice v Krkonoších. Tato stanice je v železniční komunitě vyhlášená. Jako na jednom z mála nádraží u nás se zde stále používají původní mechanická návěstidla. Proto byla stanice v roce 2016 zapsána na seznam kulturních památek. Přímo v nádražní budově najdete železniční muzeum.
Frekventovaná stanice Martinice v Krkonoších je živým skanzenem české železnice. Na snímku je spěšný vlak vedený motorovým vozem 843 z Trutnova do Kolína, osobní vlak (810) do Jablonce nad Jizerou a na trutnovském zhlaví spěšný vlak do Trutnova.
Turistické cíle podél trati 040 |
Zajímavý výlet se naskýtá ze zastávky Horní Branná. V zámku ve stejnojmenné obci je umístěna expozice Život pod horami a památník Jana Amose Komenského. Právě odtud se totiž v únoru 1628 vydal „učitel národů“ do exilu v polském Lešně. V obci najdete také hrobku svatého Kříže, kde jsou uloženy ostatky rodu Harrachů. V Dolní Branné se podívejte na historickou roubenku č. p. 1, kde je otevřeno Muzeum lyžování.
Před stanicí Kunčice nad Labem přejíždíme most přes Labe a potkáváme trať z Vrchlabí. Ze stanice odbočuje vlečka do místní vápenky, kde končí jedna velká česká rarita, nejdelší funkční nákladní lanovka u nás. Měří 8 350 metrů a vozí vápenec z Černého Dolu.
Z Kunčic až do Hostinného jede rychlík společnosti Valenta Rail údolím Labe. V tomto úseku to kdovíjak velká řeka zatím není, ostatně můžete se podívat sami, trať 040 ji několikrát překonává.
Koleje Severozápadní dráhy několikrát překonávají Labe
Zastavujeme v Hostinném. Ve městě si určitě nenechte ujít bývalý Františkánský klášter, jedinou dochovanou barokní stavbu architekta Wolfganga Dienzenhofera. V tamním Městském muzeu se můžete dovzdělat v historii františkánů, rodáků a významných osobností jednoho z nejstarších krkonošských měst.
Ze zastávky Chotěvice si můžete udělat krásný výlet na romantickou přehradu Les království. Po cyklotrasách a žluté turistické značce to máte necelých deset kilometrů.
A je tady Pilníkov, další stanice obletovaná železničními fotografy. I tady jsou totiž dosud mechanická návěstidla.
Těsně před koncem naší jízdy potkáváme trať ze Svobody nad Úpou, řeku přejíždíme už po společném mostě. Poslední oblouk a vjíždíme stanice Trutnov hlavní nádraží. I tady jsme už několikrát byli, konkrétně čtyřikrát. A pátá jízda z Trutnova nás v budoucnu ještě čeká. Rychlík společnosti Valenta Rail ještě pokračoval až do Jaroměře. Tuto cestu vám ukážeme zase někdy příště.
Stanice Trutnov na snímku z roku 1871
Pokud budete v Trutnově vystupovat, určitě si prohlédněte centrum města. Za zmínku rozhodně stojí moderní společenské centrum Uffo, pojmenované podle trutnovského rodáka Uffo Horna, který v devatenáctém století působil v kultuře a politice.
Nezapomeňte ani na návštěvu Muzea Podkrkonoší nebo procházku kolem zbytků kamenných hradeb ze čtrnáctého století. Na vrchu Šibeník na jižním okraji města najdete Památník generála Gablenze s rozhlednou. Památník byl vztyčen na počest vojevůdce, který v roce 1866 vyhrál bitvu u Trutnova.
