Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVýchodní Čechy se ve druhé polovině 19. staly kolbištěm hned několika železničních společností, které chtěly uspět v mezinárodní dopravě mezi Čechami a Pruskem. Například Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB)v roce 1870 získala koncesi na trať z Chlumce nad Cidlinou do hraniční stanice Lichkov s odbočkou Letohrad – Ústí nad Orlicí. Po dnešní trati 021 začaly vlaky jezdit v roce 1874.
Dalšími kolejemi, které procházely východními Čechami byla trať Choceň–Náchod–Meziměstí. Tu v letech 1872–1875 postavila Rakouská společnost státní dráhy (StEG). Obě konkurenční železnice se potkávaly ve stanici Týniště nad Orlicí. Firmy se ovšem očividně nedohodly na společném užívání stanice. Důkazem je, mimoúrovňové křížení za Týništěm, dodnes tady vlaky, které jedou do Náchoda, přejíždějí po ocelovém mostě přes trať do Hradce Králové.
Po obou tratích dnes jezdí pravidelné vlaky Českých drah, domovem jsou ovšem také pro soupravy společnosti Východočeská dráha. Její Bardotky a Brejlovci po nich sice obvykle jezdí v čele nákladních vlaků, ani osobní výkony jim ale nejsou cizí. Využili jsme mimořádné jízdy pro britské milovníky netlumených motorů z ČKD s označením K 6 S 310 DR a vyrazili.
Z Kostelce nad Orlicí do Václavic se můžete dostat za pouhé 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvEmpír, novorenesance, renesance…
Naši jízdu s Bardotkou 749.247 začínáme ve stanici Kostelec nad Orlicí. Sice jsme tudy projížděli už před lety s Ventilovkou 431.032, která tehdy přes zimu odpočívala v Železničním muzeu v Rokytnici v Orlických horách, ale nevadí, opakování je přece matkou moudrosti.
Navazující a blízké tratěRokytnice v Orlických horách – Doudleby nad Orlicí Letohrad – Hradec Králové (připravujeme) Choceň – Týniště nad Orlicí Borohrádek – Moravany (připravujeme) Opočno pod Orlickými horami – Dobruška Jaroměř – Trutnov (připravujeme) |
V Kostelci si můžete prohlédnout zámek, respektive hned dva. Takzvaný Starý zámek, původně renesanční tvrz, ovšem jenom zvenčí. Nový empírový zámek, nedaleko zastávky Kostelec nad Orlicí město, i uvnitř. Navíc kolem Nového zámku se rozkládá nádherný park.
Před Častolovicemi se k naší trati zprava připojuje dráha z Rychnova nad Kněžnou a Solnice. Už přes koleje je vidět další zámek, tentokrát novorenesanční. I ten láká na prohlídky interiérů, anglického parku nebo obory s bílými daňky a jeleny. Takže, pokud chcete, vystupte ve stanici Častolovice.
Před Týništěm se k nám zleva připojuje trať z Chocně. V Týništi nad Orlicí můžete navštívit třeba Muzeum kovových modelů automobilů, v nedalekých Krňovicích pak Podorlický skanzen, jediný ve východních Čechách a v Třebechovicích pod Orebem samozřejmě Muzeum betlémů.
Končíme se Severozápadní dráhou a vydáváme se na historické koleje StEG. Po ocelovém mostě překonáváme trať do Hradce Králové a pokračujeme na sever. Projíždíme Bolehošť a Očelice a blížíme se ke stanici Opočno pod Orlickými horami. Z ní vychází krátká lokálka do Dobrušky.
S osobní dopravou z Opočna do Dobrušky to vůbec není slavné, jezdí zde jen dva páry školních vlaků denně. Na trať se ale čas od času vracejí alespoň nostalgické spoje. Jistota je 28. září, kdy do Dobrušky už pravidelně zajíždí jeden z pardubických Hurvínků.
Turistické cíle podél tratí 021 a 026 |
O lákadlech Opočna samozřejmě turisté vědí, ale co kdyby ne. Dominantou města je samozřejmě renesanční zámek s rozlehlým anglickým parkem. V zámku na vás čekají dva prohlídkové okruhy, v parku rybníčky, vodopády, můstky a další drobné i větší stavby. Mezi ty druhé patří letohrádek nebo krásný palmový skleník. V nejstarším domě ve městě pak najdete expozici Opočno v zrcadle času.
V Dobrušce si můžete prohlédnout rodný domek Františka Vladislava Heka, jež byl předobrazem Jiráskova literárního hrdiny F. L. Věka. Uvnitř najdete obytnou světničku, kupecký krám z počátku 19. století i černou kuchyni.
Paradoxní je, že F. L. Věk zcela zastínil malíře Františka Kupku, který se sice narodil v Opočně, svoje dětství a mládí ale strávil právě v Dobrušce. Připomíná jej Kupkův dům a také výstava jeho prvotin v budově radnice, kde se dá vystoupat i na věž.
Mnoho zajímavého nabízí také Vlastivědné muzeum. Dozvíte se v něm o historii města, prohlídka pokračuje ve vedlejší budově synagogy, kde se dochovala i původní rituální lázeň, mikve. V Rýdlově vile se seznámíte s historií vojenské geografie, v Dobrušce totiž už přes sto let sídlí Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad.
Stanice Nové Město nad Metují kdysi a dnes
Bardotka Východočeské dráhy pokračuje dál do stanice Nové Město nad Metují. Jak se můžete přesvědčit, staniční budova se za 150 let od vzniku téměř nezměnila. Město postavené na skalním ostrohu vyniká svojí malebností. Rozlehlé náměstí s podloubím, zbytky středověkého opevnění, zámek s vyhlídkovou věží nebo krytý Jurkovičův most v zámecké zahradě jsou v Novém městě jen třešinkami na dortu.
Poslední stanicí na naší dnešní cestě jsou Václavice. Na první pohled běžné venkovské nádraží. Právě sem ale dodnes ústí krátká spojka mezi historickými tratěmi StEG a Jihoseveroněmecké dráhy (Pardubice – Jaroměř – Trutnov), které vedou téměř na dohled od sebe. Ani tady se dvě železniční společnosti kdysi nedomluvily a propojení musely zajistit takto složitým způsobem.
Z Václavic vede dráha dál, přes Náchod, Teplice nad Metují až do hraniční stanice Meziměstí. Tam jsme ale už s Východočeskou dráhou před lety dojeli, a tak dnes skončíme o trochu dříve.



























