Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvÚsek mezi Bečváry a Bošicemi na Kolínsku, který dnes projedeme, je součástí tratě z Peček s odbočkou do Kouřimi. Nejprve začaly v roce 1882 jezdit vlaky z Peček do Zásmuk. Tuto dráhu, která spojovala hned čtyři cukrovary, vybudovala Rakouská společnost místních drah (ÖLEG).
O dva roky později se trať dostala do rukou Rakousko-uherské státní dráhy (StEG), která se rozhodla dráhu prodloužit až do Bečvár, samozřejmě s vlečkou do cukrovaru. Koncesi na tento úsek StEG získal v listopadu 1886 a už v srpnu 1887 vyjely do Bečvár první vlaky.
Trať mezi Zásmuky a Bečváry byla zprvu využívána výhradně pro nákladní vlaky. To se změnilo až v roce 1901, kdy se bečvárská stanice stala součástí místní dráhy Kolín – Čerčany – Kácov.
Dráha se úspěšně rozvíjela i po vzniku Československa, například v roce 1931 jezdily mezi Bečváry a Bošicemi tři páry vlaků. Častější ovšem bylo spojení Pečky – Zásmuky a Zásmuky – Bečváry. Nejvyužívanější byla trať samozřejmě především v době řepné kampaně.
Po roce 1989 nákladní i osobní doprava upadala, cukrovary se zrušily a vlakům začaly konkurovat autobusy a hlavně auta. V roce 2004 už po trati jezdil jen jeden pár vlaků denně, od roku 2006 přestal Středočeský kraj objednávat pravidelnou osobní dopravu úplně.
Druhý dech trať chytila se společností KŽC Doprava, která od roku 2007 provozovala mezi Pečkami a Bečváry sezonní víkendový spoj Podlipanský motoráček. Toto období skončilo o 13 let později, v roce 2021 už motoráky KŽC na trať 012 nevyjely.
Trať mezi Bečváry a Bošicemi můžete „prolétnout“ za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať sice spí, ale měřit se musí
I když na úseku mezi Bečváry a Bošicemi pravidelné vlaky nejezdí, trať není zrušená, a proto se o ní musí Správa železnic starat a udržovat ji sjízdnou. Mimo jiné to znamená, že nejméně jednou ročně po ní musí projet měřicí drezína, aby zjistila, v jakém stavu jsou koleje.
Díky vynikající spolupráci s Centrem telematiky a diagnostiky Správy železnic, které měřicí soupravy provozuje, jsme se mohli jednoho letního dne s kamerami iDNES.tv nalodit na palubu žlutomodré MD1 a vyrazit na trať 012.
Měřicí drezína MD1Měří a vyhodnocuje rozchod koleje, křivost koleje, směr koleje, převýšení koleje, zborcení koleje a podélnou výšku koleje. Na spodku drezíny je instalováno speciální laserové bezkontaktní zařízení, které provádí přesné měření. Vůz MD1 má sofistikované počítačové systémy, výsledky měření se online přenášejí do centrály a okamžitě vyhodnocují. Základní technické údaje: |
Vyrážíme ze stanice Bečváry, obloukem vlevo se odkláníme od tratě do Kolína. V kilometru 3,6 kalibrujeme měřicí přístroje a kolem někdejší odbočky do cukrovaru pokračujeme dál.
Trať do Zásmuk měří jen necelé čtyři kilometry, kvůli měření ovšem nejedeme příliš rychle, proto nám to do unikátní úvraťové stanice trvá zhruba 10 minut. Pokud by sem jezdily pravidelné vlaky, mohli byste vystoupit a prohlédnout si zásmucký zámek s parkem nebo navštívit někdejší Františkánský klášter. Unikátní je také neogotická trafostanice z roku 1914 uprostřed města.
Rozhodně doporučujeme návštěvu Zahradní železnice Zásmucka v nedaleké obci Horní Chvatliny (3 km od nádraží). Na soukromém pozemku najdete rozsáhlé kolejiště o rozchodu 300 mm s několika motorovými lokomotivami a řadou vagonků pro cestující. Několikrát do roka je otevřeno pro veřejnost.
Necelé dva kilometry od stanice Zásmuky v údolí říčky Výrovky můžete obdivovat barokní kamenný most se čtyřmi oblouky, který byl vybudován na konci 17. století.
Turistické cíle podél tratě 012 |
Trať pokračuje ze Zásmuk nejprve Vlčím dolem, mělkým údolím říčky Výrovky, aby po několika kilometrech vyjela na širou pláň polí v širším okolí Kolína. Zrezlé koleje jsou jasným znamením, že po dráze už dlouho žádné kolejové vozidlo nejelo, jinak je ovšem v pěkném stavu, což dokazují i výsledky měření MD1.
Míjíme zastávku Toušice. Odtud můžete zamířit k dalšímu baroknímu mostu z konce 17. století, který se klene přes Výrovku. Přímo pod ním uvidíte takzvanou Toušickou kaskádu, kde říčka překonává několik skalních stupňů.
Další zastávka má jednoduché jméno, Bošice zastávka, byť se do roku 1961 jmenovala Votelež, podle místního statku. Z této stanice byste se dostali do historického města Kouřim (2,8 km do centra). Cestou ovšem ještě potkáte Astronomický střed Evropy, průsečík 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky, a bájný Lechův kámen, který zmiňuje ve své kronice Václav Hájek z Libočan. U této solitérní skály se údajně usadil slovanský kníže Lech, bratr Praotce Čecha. Dal zapálit oheň, aby jeho bratr na Řípu viděl, kde Lecha najde. Podle onoho kouře dostalo místo svoje jméno – Kouřim.
Ve městě můžete navštívit Muzeum Kouřimska, prohlédnout si zbytky středověkých hradeb ze 13. století nebo zavítat do Muzea lidových staveb. V jednom z novějších českých skanzenů se zatím nachází čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje řada drobnějších památek.
Vjezd do stanice Bošice od Zásmuk v roce 2014 a 2022
Po necelé půlhodině jízdy doráží měřicí drezína MD1 Správy železnic do stanice Bošice. V minulosti to bylo nádraží na poměrně frekventované dopravní křižovatce, sbíhaly se zde čtyři tratě – z Peček, z Kouřimi, ze Zásmuk a dnes už zaniklá trať ze Svojšic, respektive z cukrovaru Karlov.
Tratě mezi Bečváry a Bošicemi je velká škoda, určitě by měla turistům co nabídnout. Koleje jsou však v dobrém stavu, takže obnovení provozu z technického hlediska nic nebrání.