Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvSeverovýchodní Čechy patřily k regionům, kde se železniční doprava rozvíjela velmi brzy a velmi rychle. Už v roce 1868 zprovoznila Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) svoji trať z Malých Svatoňovic do Poříčí u Trutnova a dál do Německa, v roce 1875 zase Rakouská společnost státní dráhy (StEG) trať z Chocně přes Náchod a Teplice nad Metují do Meziměstí. Území mezi těmito dvěma tratěmi ovšem zůstal bez moderní dopravy.
Svoji šanci vycítila právě StEG, která v roce 1906 získala koncesi na trať z Teplice nad Metují do Trutnova. Na základě této koncese vznikla společnost Lokalbahn Wekelsdorf-Parschnitz-Trautenau (Místní dráha Teplice-Poříčí-Trutnov) se sídlem ve Vídni. A zatímco byla v roce 1909 její matka, tedy StEG, zestátněna, lokálka fungovala pod stávající značkou vesele dál. Pod křídla ČSD přešla teprve v roce 1935. Za války spadla pod Říšské dráhy, po válce se všechno vrátilo do starých kolejí.
 |
Trať měla z hlediska nákladní dopravy štěstí, že se stala nejkratší spojnicí dvou mezistátní drah. Z hlediska osobní dopravy pomohl fakt, že vozila turisty do žádané lokality Adršpašských skal. Ostatně tak je tomu dodnes. Kromě pravidelného pendlu Trutnov – Teplice na Metují, který provozují České dráhy, jezdí do Adršpachu od dubna do září také přímé vlaky z polské Vratislavi.
Trať je právě díky skalám oblíbená i mezi železničními fanoušky z celé Evropy. Jedni takoví z Velké Británie si u společnosti Východočeská dráha objednali soupravu se dvěma Bardotkami, kterou jsme se s kamerou svezli i my.
Trať kolem Adršpašských skal si můžete projet za čtyři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPískovcovým expresem přes Jestřebí hory
Naši jízdu kolem Adršpašských skal začínáme ve stanici Teplice nad Metují. Už z ní se můžeme porozhlédnout po kraji. Co třeba skalní bludiště na vrchu Ostaš? Po žluté, červené a modré značce je to jen pět a půl kilometru. Ale dávejte bedlivý pozor, v bludišti není problém se doopravdy ztratit.
Navazující a blízké tratěNáchod – Kudowa Zdrój (zaniklá) Teplice nad Metují – Meziměstí – Broumov Trutnov – Královec – Sędzisław  Trutnov – Jaroměř (připravujeme) Trutnov – Stará Paka (připravujeme) |
Jiné skalní město, Teplické skály, vás čeká opačným směrem. Cestou ke vstupu do skalního bludiště (5,5 km) půjdete kolem zbytků skalního hradu Bischofstein i kolem stejnojmenného barokního zámečku. Ve skalách se podívejte po okolí z rozhledny Čáp a navštivte i zbytky skalního hradu Střmen. Od něj můžete také proklouznout po žluté značce až do skal Adršpašských. Cesta je ovšem trochu náročná, čekají na vás žebříky a stovky schodů.
Pokud byste se náročnější cesty lekli, máme pro vás snazší možnost – cestujte vlakem. Za stanicí Teplice nad Metují se koleje dělí, ty vpravo vedou do Meziměstí, ty vlevo končí v Trutnově. Jen pár metrů za výhybkou začíná Teplický tunel, jediný na trati. Je dlouhý 230 metrů.
Za tunelem vlaky projíždějí přímo středem města. Teplice nad Metují se chlubí hned dvěma zámky, Horním a Dolním. Bohužel, ani jeden není přístupný. Barokní Dolní zámek si můžete prohlédnout alespoň zvenčí, zdobená fasáda opravdu stojí za to.
Od Teplic trať kopíruje tok řeky Metuje, která pramení právě v přilehlých skalách. Stanice Adršpach stojí přímo u hlavního vstupu do skalního města. Těch pár korun, které dáte za vstupné, určitě nebudete litovat. Čeká na vás romantická zatopená pískovna, gotická branka z roku 1839, nespočet skalních věží roztodivných tvarů. Rozhodně si nenechte ujít plavbu v loďce po Adršpašském jezírku.
Souprava Východočeské dráhy pro britské fanoušky železnice projíždí kolem Adršpašských skal
Z nádraží se můžete vypravit také na opačnou stranu, než jsou slavné skály. Po pouhém kilometru dojdete pod Křížový vrch. Cestou na vrchol vás doprovodí soubor litinových desek s náboženskými motivy, z nichž některé pocházejí až ze 17. století. Nahoře se vám otevře nádherný výhled do kraje.
Uvidíte třeba renesanční Adršpašský zámek, kde je dnes umístěno Horolezecké muzeum. Pokud byste chtěli poznat ještě o něco starší historii, můžete navštívit nedaleké zbytky skalního hradu Adršpach, který byl postaven kolem roku 1430.
Skalní věž Pivovarská zasahuje v Adršpachu téměř do trati.
Zvláštní rychlík Východočeské dráhy pokračuje v jízdě kolem Adršpašských skal. Trať tady opravdu vytváří téměř kruh. Projíždíme Horní Adršpach, Hodkovice u Trutnova a zastavujeme až ve stanici Janovice u Trutnova. Také odtud se můžete vydat do Teplických skal, je to možná ještě blíž, než ze stanice Teplice nad Metují, kde jsme naši jízdu začínali.
Turistické cíle podél tratě 047 |
Za Janovicemi se trať opět stáčí na sever. Na dohled od stanice Radvanice stojí rozhledna Žaltman. Dojdete k ní po pěti a půl kilometrech. Jen kousek od ní najdete Sluj loupežníka Lotranda, inspirovanou knížkou Devatero pohádek Karla Čapka. Však do Malých Svatoňovic, kde se vynikající český spisovatel narodil, je to co by kamenem dohodil.
Za zmínku také stojí, že se přes Žaltman a celé Jestřebí hory táhne pás předválečného československého opevnění. Některé objekty jsou přístupné veřejnosti. Třeba k pěchotnímu srubu T-S 44 „ Na pahorku“ nejsnáze dojdete ze železniční zastávky Petříkovice. Po zelené turistické značce to jsou jen tři kilometry. A po dalším půl kilometru narazíte na Rozhlednu na Markoušovickém hřebeni.
Dalším betonovým obrem, který se čas od času otevírá veřejnosti, je Pěchotní srub T-S 54 Nad dráhou. Ten stojí v těsné blízkosti zastávky Lhota u Trutnova, v lokalitě zvané Peklo.
Soumostí u Poříčí u Trutnova. Po horním mostě z roku 1868 vede trať Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Jaroměře.
Blížíme se k Poříčí u Trutnova, projíždíme dalším ikonickým místem, soumostím. Nad sebou tady přes Petříkovický potok totiž vedou dva železniční mosty najednou. Horní postavila Jihoseveroněmecká spojovací dráha v roce 1868, spodní patří místní dráze z Teplic nad Metují. Za Hlubokým zářezem se k nám zprava připojují koleje z elektrárny Poříčí, po chvíli naopak zleva trať od Jaroměře.
Pokud bychom jeli standardním osobním vlakem, ve stanici Trutnov hlavní nádraží by nás čekal konec cesty. To se ovšem netýká našeho zvláštního rychlíku Východočeské dráhy. Britští fanoušci železnice si totiž chtěli ještě prohlédnout a hlavně vyfotit mechanická návěstidla ve stanici Pilníkov, a tak jsme se vydali ještě tam.
Stanice Trutnov na snímku z roku 1871
Pokud budete v Trutnově vystupovat, určitě si prohlédněte centrum města. Za zmínku rozhodně stojí moderní společenské centrum Uffo, pojmenované podle trutnovského rodáka Uffo Horna, který v devatenáctém století působil v kultuře a politice.
Nezapomeňte ani na návštěvu Muzea Podkrkonoší nebo procházku kolem zbytků kamenných hradeb ze čtrnáctého století. Na vrchu Šibeník na jižním okraji města najdete Památník generála Gablenze s rozhlednou. Památník byl vztyčen na počest vojevůdce, který v roce 1866 vyhrál bitvu u Trutnova.
Za trutnovským nádraží vede trať po ocelovém mostě přes Úpu. Hned za ním se trať dělí, diváci našeho seriálu už několik let ví, že koleje, které vedou doprava, končí ve stanici Svoboda nad Úpou.
Most přes Úpu za stanicí Trutnov na snímku z roku 1871
Pilníkov je jen pár kilometrů za Trutnovem, a tak nám cesta moc dlouho netrvá. Pár set metrů před nádražím nás vítá mechanické vjezdové návěstidlo, bohužel v poloze stůj. Po chvíli nás do stanice Pilníkov pouští a my můžeme v klidu dnešní jízdu „Pískovcovým expresem“ prohlásit za ukončenou.
Pokud bychom pokračovali dál, dorazili bychom do Martinic v Podkrkonoší, případně až do stanice Stará Paka. Tuto trasu máme samozřejmě už taky natočenou a seznámíme vás s ní zase někdy příště.
