Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Trasa městské linky S49 mezi Roztoky u Prahy a stanicí Praha-Hostivař
Historie městské linky se datuje do roku 2004. Po dobrých zkušenostech se železniční dopravou během srpnových povodní 2002 se pražský magistrát rozhodl pro zavedení pravidelné taktové dopravy v rámci PID mezi Roztoky u Prahy a nádražím Praha-Libeň.
První roky tuto linku obsluhovaly Česká dráhy s elektrickými jednotkami řady 451, časem také s motorovými vozy řady 810 a Regionovami řady 814.
Od roku 2010 se městská linka prodloužila až do stanice Praha-Hostivař. S loňskou prosincovou změnou jízdního řádu se na tuto trať dostala společnost Arriva s motorovými jednotkami řady 845 a německými Desiry.
Mezi Roztoky u Prahy a Libní vlaky jezdí po trati s číslem 091. Úsek k odbočce Stromovka vznikl už v roce 1850 jako součást Severní státní dráhy z Olomouce přes Prahu do Drážďan. Z nádraží Holešovice do Libně je trať součástí Holešovické přeložky z roku 1980 s novým železničním mostem a tunelem pod Bílou skálou.
Ze stanice Praha-Libeň do Hostivaře vlaky jezdí po takzvané Spojovací dráze, trati, která měla odklánět nákladní vlaky z přeplněného pražského hlavního nádraží. Vznikla v roce 1919, projektovaná byla sice jako dvoukolejná, zprovozněná ale nakonec byla jenom s jednou kolejí.
Spojka s tunelem pod vrchem Tábor se stále častěji používá také pro odklony osobních vlaků, které na hlavní nádraží z jihu neprojedou kvůli stavbě IV. rychlostního koridoru.
Z Roztok podél Vltavy
Okolí výchozí stanice linky S49, Roztoky u Prahy, je přímo protkáno historií a turistickými zajímavostmi. Necelé tři kilometry od nádraží stálo na vysokém ostruhu staré slovanské hradiště Levý Hradec s kostelem svatého Klimenta. Na dohled od stanice najdeme roztocký zámek s expozicí Středočeského muzea.
Turistické cíle podél linky S49 |
Po prozkoumání všech lákadel Roztok můžeme nasednout do vlaku a vyrazit směrem ku Praze. Ze zastávky Praha-Sedlec je ideální východisko pro další výlety. Nedaleko kolejí je k dispozici přívoz přes Vltavu do lokality Zámky. Cyklista odtamtud může vyrazit podél řeky na obě strany, pěší turista třeba vzhůru do stráně k takzvanému hřbitovu bláznů, údajně nejděsivějšímu místu u nás.
Vlak společnosti Arriva ale pokračuje dál. Na konci Šáreckého údolí mine bývalou zastávku Podbaba, která fungovala do roku 1949, projede kolem skály s ikonickou zříceninou letohrádku Baba a zastaví v současné zastávce Praha-Podbaba.
Jen kilometr od stanice stojí za návštěvu jedinečná funkcionalistická kolonie Baba s řadou architektonicky cenných vil. Směrem k řece zase stojí Stará čistírna odpadních vod.
Po odjezdu z Podbaby projedeme kolem někdejšího nádraží Praha-Bubeneč a snesené vlečky do Císařského mlýna. Trať vede po vysokém náspu přímo středem Královské obory, známého parku Stromovka s pražským Výstavištěm, Šlechtovou restaurací, Planetáriem nebo starobylou Rudolfovou štolou.
Za odbočkou Stromovka k nádraží Praha-Bubny stojí nová stanice Praha-Holešovice z roku 1980. Z přilehlého dopravního terminálu odjíždí autobus k pražské ZOO a k trojské botanické zahradě.
Městskou linkou S49 se můžete projet za necelé tři minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDvěma tunely do Hostivaře
Hned za stanicí Praha-Holešovice nás čeká neobvyklý pohled na metropoli z holešovického železničního mostu. Nalevo stojí nová dominanta Trojský most, napravo vidíme Přístavní kosu Holešovického přístavu, Maninský a Libeňský ostrov. Za Libeňským tunelem pod Bílou skálou přejedeme zaniklou dráhu na Těšnovské nádraží, projedeme rozplet železničních tratí z Vysočan, Libně, hlavního a Masarykova nádraží a už vjíždíme do stanice Praha-Libeň.
Odtud se můžeme vydat do blízkého DinoParku nebo Muzea hokejové historie. U Hořejšího rybníku, v místě bývalé zastávky Praha-Hloubětín, se odkloníme od trati do České Třebové a pokračujeme do Malešic. Na prvním ocelovém mostě přes Rokytku je vidět, že Spojovací dráha byla původně projektovaná jako dvoukolejná. Místo na druhou kolej je patrné i v tunelu pod Táborem, kde je částečně i položena.
Za tunelem odbočuje vlevo kolej do Běchovic, vpravo trať k Nákladovému nádraží Žižkov. Na levé straně je hustá síť dosud provozovaných vleček, na pravou stranu vede původní kolej Spojovací dráhy směrem do Vršovic. Od této chvíle stačí už jen pár minut a zastavujeme v konečné stanici Praha-Hostivař. Na průjezd metropolí nám stačila necelá půlhodina.
Městská linka S49 |
