Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa Moravské západní dráhy mezi Chornicemi a Prostějovem
Moravská západní dráha jako lokální spojení Prostějova s Třebovicí v Čechách vznikla v roce 1889. Propojila města, která minuly hlavní tratě. O výstavbu železnice stála především Moravská Třebová. Tamní německá komunita nejprve vyjednala podporu Moravského zemského sněmu a kvůli úvěru neváhala oslovit banku Erlanger und Söhne až ve Frankfurtu nad Mohanem .
Trať měla nakonec vycházet z dráhy Olomoucko-čelechovské v Kostelci na Hané a napojovat se na dráhu Olomoucko-pražskou ve stanici Třebovice. Stavební firma se do stavby pustila na jaře 1889. Je až neuvěřitelné, že jen ruční prací zvládla postavit 77 kilometrů železniční tratě za tři čtvrtě roku, a to přitom část stavby zničila květnová povodeň.
Technicko-policejní zkouška se uskutečnila 26. srpna a 1. září 1889 byla na dráze zahájena doprava. Kromě páteřní tratě se podařilo postavit také odbočky z Kostelce na Hané do Čelechovic a z Chornic do Velkých Opatovic. Stavba Moravské západní dráhy nakonec vyšla na čtyři a půl milionu zlatých.
 |
I po vzniku Československa zůstala dráha soukromá, ale provoz zajišťovaly ČSD. Smíšené vlaky většinou vozily parní lokomotivy 321.0 a 422.0, nákladní pak stroj řady 312.0. V roce 1934 začala postupná motorizace a zahušťování provozu, na trati začaly jezdit dva věžáky se třemi vlečnými vozy. Mezi Třebovicí a Prostějovem jezdilo během jízdního řádu 1937/38 šest párů osobních vlaků denně.
Navazující tratěTřebovice v Čechách – Chornice Chornice – Skalice nad Svitavou (připravujeme) Kostelec na Hané – Senice na Hané Nezamyslice – Prostějov – Olomouc |
Na přelomu dvacátých a třicátých let většinu akcií Moravské západní dráhy odkoupil podnikatel Tomáš Baťa. Usmyslel si, že použije trať jako základ pro rychlíkové spojení se Slovenskem. Podle jeho plánů by stačilo dostavět jen krátké spojky z Prostějova do Tovačova, z Kroměříže do Otrokovic a z Vizovic do Púchova. Spojení České Třebové s Púchovem by se tak zkrátilo oproti stávajícím spojnicím o 58 až 91 kilometrů. Jenže státní dráhy o projekt nejevily zájem, a tak se o něm zanedlouho přestalo mluvit.
Za druhé světové války velká část dráhy připadla Německu. Koncem války se vlaky na trati stávaly častým terčem partyzánů, kteří nakonec 5. května vykolejili německý vlak, čímž se trať stala neprůjezdnou. Doprava byla obnovena po několika pokusech, ale to už nad nádražími Moravské západní dráhy vlály československé vlajky.
Motorové lokomotivy se na trati objevily až v roce 1975. Do té doby provoz zajišťovaly stroje 423.0 a především 433.0, známé Skaličáky. Od roku 1978 už po Moravské západní dráze jezdily parní lokomotivy jen při nostalgických jízdách.
Parní lokomotiva 433.034 na trase Moravské západní dráhy
V současné době přímé vlaky mezi Třebovicí v Čechách a Prostějovem už nejezdí. Osobní spoje končí na hranicích Pardubického a Olomouckého kraje ve Dzbelu. Z Třebovice většina z nich zajíždí jen do Moravské Třebové, přes Chornice do Dzbelu jezdí jen dva páry vlaků o víkendu.
Využili jsme pozvání společnosti Východočeská dráha, která po dlouhé době vezla přímý vlak z České Třebové přes Chornici až do Prostějova, a nainstalovali kameru na její Bardotku 751.232. První část jízdy do Chornice jste už mohli vidět před časem, druhou absolvujeme dnes.
Trasu Moravské západní dráhy si můžete projet zrychleně za pět minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvÚdolími Nectavy a Romže na Hanou
Naši dnešní jízdu začínáme na nádraží v Chornici. V širším okolí můžete zavítat do nedalekého Jevíčka, prohlédnout si muzeum v bývalém augustiniánském klášteře nebo zbytky středověkých hradeb. Pokud se nebojíte delší túry, vydejte se na legendární hrad Bouzov, z chornického nádraží je to k němu 15 kilometrů.
Za stanicí se od naší tratě odpojují koleje do Velkých Opatovic, Boskovic a Skalice nad Svitavou. Když jsme tento díl natáčeli (v červnu 2022), už mezi Chornicemi a Velkými Opatovicemi pravidelné osobní vlaky nejezdily. Dnes už zajíždějí pouze do Boskovic. Ale nemusíte mít strach, nedávno se nám podařilo celou trať natočit a chystáme ji do některého z dalších dílů našeho seriálu.
Moravská západní dráha vede za Chornicemi malebným údolím říčky Romže.
Za Chornicemi jedeme pár kilometrů mezi poli, pak se noříme do hlubokého údolí říčky Nectavy. Necelé dva kilometry od zastávky Nectava stával do roku 1470 hrad Plankenberk. Uprostřed bukového lesa dnes můžete najít jeho zbytky.
Turistické cíle podél Moravské západní dráhy |
O kousek dál, před zastávkou Šubířov, projíždíme okolo mohutného kamenolomu. Další stanicí je Dzbel. Tady vystupuje z našeho vlaku nejvíce cestujících, na začátku června tady totiž místní pořádají tradiční akci Pohádkový les a mimořádný vlak Východočeské dráhy na ni vezl děti a jejich rodiče.
Protože je Dzbel už v Olomouckém kraji, jezdí sem vlaky z Prostějova každý den zhruba v hodinovém taktu. Ze Dzbelu či ještě lépe z následující zastávky Jesenec, se můžete vypravit k bývalé spojovací základně KGB. Původně neobydlený kopec u obce Ponikev po srpnu 1968 obsadili Sověti a vybudovali tam zařízení pro troposférické i kosmické spojení. Dnes v areálu funguje pila, ale také muzeum techniky. Po telefonické domluvě vám ukážou historickou vojenskou techniku, největší pilu katr v Česku, ale také vybavení pro speleologii a těžbu hornin.
A už je tu Konice. Původní staniční budova stojí na pravé straně kolejí. Už za první republiky se ve staniční kronice psalo, že je příliš malá, s čekárnou pro nejvýše 50 cestujících, přičemž ranními vlaky do Prostějova cestovalo až 300 lidí. Nové staniční budovy, která stojí po levé straně kolejí, se koničtí ovšem dočkali až v roce 1992. Nadimenzovaná budova byla v roce 2011 uzavřena, a tak v Konici dnes stojí proti sobě dvě smutné opuštěné drážní stavby.
V Konici můžete klidně vystoupit a navštívit tamní zámek. V barokní stavbě najdete místní muzeum s expozicemi řemesel nebo audiovizuální techniky. Zhruba 12 kilometrů po červené turistické značce jsou oblíbené Javoříčské jeskyně.
Stanice Konice na fotografii z roku 1937
Projíždíme zastávky Křemenec, Čunín a Stražisko. Většina z nich měla v době vzniku ještě druhou nakládací kolej, dnes už jim zbyla jen jedna. Pokud byste svoji cestu přerušili ve Stražisku, máme pro vás několik tipů. Jednak si můžete zvenčí prohlédnout Wichterleho vilu, kde známý český vědec pobýval přes léto, a kde také v roce 1998 zemřel. Ze Stražiska na jih po modré turistické značce leží zříceniny Čertova hrádku (6,8 km), naopak na sever po červené značce dodnes stojí větrný mlýn (3,2 km). Zatímco zříceninu si můžete prohlédnout podle libosti, mlýn holandského typu jen výjimečně. K Čertovu hrádku se dostanete také po žluté ze stanice Ptení.
Bardotka Východočeské dráhy se pomalu blíží na konec údolí. Každý správný turista z vlaku vystoupí v zastávce Zdětín u Prostějova, aby navštívil Čechy pod Kosířem, po modré značce to je pouhých šest a půl kilometru. Najde tam klasicistní zámek obklopený anglickým parkem. Kromě historických interiérů si lze prohlédnout také filmovou expozici Zdeňka a Jana Svěrákových.
Když se řeknou Čechy pod Kosířem, mnozí si určitě vybaví Muzeum kočárů, jiní zase Hasičské muzeum. To mimochodem sídlí v nejstarší továrně na hasičské stříkačky v celém Rakousku-Uhersku, která vznikla už v roce 1820. A svůj výlet můžete završit výšlapem k rozhledně na Velkém Kosíři.
Křižování ve stanici Kostelec na Hané
V Kostelci na Hané, kde se k naší trati připojuje dráha ze Senice na Hané, najdete třeba Červený domek, ve kterém strávil konec svého života slezský bard Petr Bezruč. Domek je samozřejmě přístupný veřejnosti. Necelých devět kilometrů od Kostelce se nad Plumlovskou přehradou tyčí stejnojmenný zámek.
Za Kostelcem na Hané se před námi rozprostírají úrodné pláně, blížíme se k Prostějovu. Nejprve zastavujeme na místním nádraží, které kdysi bývalo ústředním nádražím Moravské západní dráhy. Tomu také odpovídalo jeho vybavení. Naproti mohutné budově stávala výtopna pro pět lokomotiv, vodárna, kancelářská budova a točna. Před několika lety byla výtopna zbořena, namále má i staniční budova.
Z místního nádraží je to jen pár set metrů k prostějovskému hlavnímu nádraží. To leží na historické Moravsko-slezské severní dráze, která vede z Nezamyslic do Olomouce. Původní staniční budovu na konci druhé světové války fatálně poničil výbuch odstaveného muničního vozu, a tak mimořádný vlak Východočeské dráhy zastavuje u novostavby z roku 1952.
Po odklizení trosek byla na místě postavena v letech 1948–1952 nová přijímací budova s příslušenstvím. Dne 21. prosince 1952 byl komplex hlavního nádraží předán k užívání.
Prostějov je jako jedno z center historické Hané lákavým cílem pro turisty. Ve městě určitě navštivte například Městské muzeum, renesanční zámek, zbytky středověkého opevnění, vystoupejte na radniční věž nebo zavítejte do tamní botanické zahrady.
Srdce Moravské západní dráhy ještě bije, sice slabě, ale bije. Třeba se v budoucnu podaří provoz na této zajímavé trati rozšířit, určitě by si to zasloužila.
