Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTratí kolem Kadaně vzniklo v minulosti hned několik, dvě hlavní postavila Buštěhradská dráha. Nejdříve vznikla v roce 1871 trať z Března u Chomutova do Prunéřova, která původně sloužila pro vozbu přímých vlaků mezi Prahou a Chebem. Zároveň existovala spojka mezi Březnem a Chomutovem.
 |
Navazující a blízké tratě |
O dva roky později, tedy v roce 1873, vznikla dráha mezi Chomutovem a Prunéřovem přes Německé Kralupy, později Kralupy u Chomutova. Ta se se zahájením provozu stala hlavní větví, a to i přesto, že vlaky z Prahy do Chebu musely v Chomutově měnit směr jízdy, úvraťovat.
Klidný provoz na obou tratích byl násilně přerušen po druhé světové válce masivním rozvojem povrchové těžby hnědého uhlí. Důl Nástup Tušimice se začal rozšiřovat a obě železniční tratě začaly překážet. V roce 1961 bez náhrady skončil provoz mezi Prunéřovem a Březnem, v roce 1978 byla přeložena hlavní trať mezi Prunéřovem a Chomutovem.
V blízkosti obřího povrchového lomu ale vznikly dvě velké elektrárny, Tušimice (1963) a Prunéřov (1967), které bylo nutné zásobovat uhlím. Největší problém měly Tušimice, protože trať kolem elektrárny už neexistovala. Vznikla tak vlečka mezi Tušimicemi a Prunéřovem s napojením na veřejnou železnici ve stanici Březno u Chomutova.
Mapa neveřejné trati z Března u Chomutova do Elektrárny Tušimice a Elektrárny Prunéřov
Vlečka byla o několik let později zdvoukolejněna a po výstavbě elektrárny Prunéřov II také elektrifikována. Koleje slouží také pro expedici uhlí pro jiné zákazníky. Na trati nikdy nejezdily osobní vlaky, dopravu tady v současnosti zajišťuje společnost SD-Kolejová doprava se svými černozelenými lokomotivami.
Samozřejmě, když jsme se doslechli, že spolek LOKO-MOTIV z Výtopny Křimov pořádá pro seniory z Kadaně zážitkovou jízdu po elektrárenské vlečce, nemohli jsme odolat. Počasí sice natáčení příliš nepřálo, nakonec jsme tolik nezmokli.
Projeďte se po elektrárenské vlečce za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvJízda po hraně (lomu a přehrady)
Naši jízdu Hurvínkem M131.1513 spolku LOKO-MOTIV začínáme ve stanici Březno u Chomutova. Sem ústila nejen trať z Prunéřova, ale také úplně první zrušená trať v českých zemích ze Žaboklik (1879). Na obě si určitě pamatujete ze seriálu Zaniklé tratě. Ostatně ani současná trať do Chomutova nevede ve svojí staré stopě, kvůli rozšíření dobývacího prostoru byla v roce 2007 zprovozněna přeložka.
My se ovšem vydáváme na cestu opačným směrem, na Žatec. Po několika stech metrech se odkláníme od hlavní tratě a pokračujeme obloukem vpravo. Hned za obloukem projíždíme seřaďovacím kolejištěm. V těchto místech v podstatě kopírujeme trasu dráhy do Žaboklik, zářez na vrcholku stoupání, který se tehdy našim předkům neustále sesouval, byl hlavní příčinou, proč byla tato trať před téměř 150 lety zrušena.
Na vlečce DNT se před lety proháněly takovéto nákladní krasavice
Za zářezem se před námi objevuje panorama Krušných hor a plocha Nechranické přehrady. Mimochodem víte, že hráz vodního díla je nejdelší sypaná ve střední Evropě? Dílo, které vznikalo zhruba ve stejné době, jako vlečka, se pyšní délkou 3280 metrů. Určitě stojí za to si hráz s jejími bezpečnostním přelivy prohlédnout. V obci Nechranice se můžete jít podívat také na monumentální pilíře zrušené železniční tratě, o které jsme psali výše.
Dalších pár kilometrů vede vlečka podél silnice druhé třídy a občas i v těsné blízkosti vodní hladiny. A už je tu areál tušimické elektrárny. Takzvaný tušimický triangl umožňuje uhelným vlaků pokračovat do Prunéřova přímo, my ale zajedeme až do dopravny T1, kde potkáváme řadu lokomotiv SD-KD.
Dopravna T1 elektrárny Tušimice
Ve stínu elektrárny Tušimice provádí Hurvínek spolku LOKO-MOTIV první dnešní úvrať, mění směr jízdy a vyráží směr Kadaň. Zprvu je trať dvoukolejná, v místě bývalé dopravny T2 se ale vlečka stává na pár desítek metrů jednokolejnou, aby se za silničním mostem opět koleje zdvojily. Tomuto úseku se ale říká falešná dvoukolejka. Aby se kolejnice opotřebovávaly rovnoměrně, bývalo pravidlem, že se několik měsíců v roce používala pravá kolej a několik měsíců ta levá.
Jen kousek od nás teče řeka Ohře, která v těchto místech tvoří romantický Želinský meandr. Přírodní památkou vede žlutá turistická značka, určitě to tu stojí za výlet.
Výhled na Kadaň a „falešná dvoukolejka“ V intervalech několika měsíců se střídavě provozuje buď levá nebo pravá kolej kvůli opotřebení svršku.
Turistické cíle podél vlečky DNT |
Na začátku falešné dvoukolejky se před námi otevírá pohled na historickou Kadaň. Starobylé město je rozhodně turistickým cílem první kategorie. Ve městě najdete dochované zbytky gotických hradeb, nejužší uličku v Česku, mohutný hrad a hned tři kláštery.
Na své si přijdou i milovníci technických památek nebo moderní architektury. Můžete si prohlédnout třeba místní orloj, visutou cyklistickou lávku nad Ohří nebo se projít po legendárním Nábřeží Maxipsa Fíka. Jeho autor, Rudolf Čechura totiž pocházel z nedalekého Ahníkova, který byl zbourán kvůli rozšiřující se těžbě hnědého uhlí.
Elektrárenská vlečka se stáčí doprava, kde se přimyká k trati z Kadaně do stanice Kadaň-Prunéřov. Po pár kilometrech se ale obě tratě opět rozcházejí. Zajímavá je někdejší dopravna T5, kde se k vlečce připojuje další kolej. Ta vede do dopravny T4, což je „šifrovaný“ název pro bývalou stanici Prunéřov na původní trati do Března a Chomutova. Nádražní budova Buštěhradské dráhy tam stále stojí, jen je z ní obytný dům.
Bývalá stanice Prunéřov (Kadaň hlavní nádraží 1949 – 1951) v roce 1950 a dnes
Vlečka se po chvíli opět stáčí doleva, motoráček spolku LOKO-MOTIV přejíždí hlavní trať Cheb – Chomutov a vjíždí do areálu prunéřovské elektrárny. Pláň vlevo je pozůstatek po elektrárně Prunéřov I, která byla před pár lety odstavena a částečně zlikvidována. Přesně tady by měl během několika málo let vzniknout jeden z prvních jaderných modulárních reaktorů, které by se měly stát budoucností české energetiky.
Pomalu se blížíme k elektrárně Prunéřov II, která dodnes funguje. Na ranžíru, tedy seřaďovacím nádraží vidíme soupravu se speciálními vagony, kterými se do Prunéřova dováží z Mořiny vápenec, nutný pro odsíření elektrárny.
Ranžír (seřaďovací nádraží) v areálu Elektrárny Prunéřov, v pozadí vozy s vápencem
Po průjezdu areálem nás čeká druhá úvrať a návrat na koleje Správy železnic, do stanice Kadaň-Prunéřov. Odsud se můžete vypravit vlakem směrem na Chomutov, Karlovy Vary, respektive Cheb nebo přímým spojem do Kadaně. Pokud byste se chtěli projít vyrazte na nedalekou zříceninu hradu Hasištejn. Přímo ze stanice je to 5 kilometrů a až k hradbám vede modrá turistická značka.
Dnešní Mašinfíra byl sice skoupý na turistické zajímavosti, o to zajímavější byla jízda samotná. Chtěli jsme vám dokázat, že i „obyčejná“ elektrárenská vlečka může být turistickým cílem.
