Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvHistorie tratě z Nemotic do Koryčan je spjata s legendární firmou Thonet na ohýbaný nábytek. Německý podnikatel Michael Thonet totiž svoji první továrnu založil právě v Koryčanech, a to už v roce 1856. Nedaleké Chřiby a Ždánický les mu totiž poskytovaly bukové dřevo prvotřídní kvality.
Když byla 10. října 1887 zprovozněna Vlárská dráha mezi Brnem a Kyjovem, musela firma Thonet zuřit, železnice totiž neprocházela Koryčany, ale přes nedaleké Nemotice. Domluvila se tedy s majitelem koryčanského panství a tamního velkostatku Ludvíkem Wittgensteinem (strýcem známého filozofa téhož jména) na stavbě spojovací dráhy.
Navazující nebo blízké tratěBrno – Kyjov – Bzenec Kyjov – Mutěnice Ždánice – Uhřice u Kyjova Nezamyslice – Morkovice |
Wittgenstein získal koncesi 21. dubna 1906, první nákladní vlaky se po nové, téměř pět kilometrů dlouhé trati, rozjely 1. června 1908. Osobní vlaky se na lokálce objevily až dva roky po první světové válce, v roce 1920. Kvůli tomu byla v Koryčanech postavena výtopna a ke skladišti přistavěna čekárna pro cestující s výdejnou jízdenek. Proto Koryčany nikdy neměly plnohodnotnou výpravní budovu. Počet cestujících asi nebyl žádný zázrak, protože už v roce 1931 ČSD zavedly mezi Nemoticemi a Koryčany úspornější autobusovou linku.
Kvůli nedostatku pohonných hmot se nakonec osobní parní vlaky v polovině roku 1942 na Koryčanku opět vrátily. Po válce už osobní doprava na trati zůstala, navíc v padesátých letech se po dráze vozil materiál pro stavbu koryčanské přehrady.
Parní lokomotivy na trati sloužily až do roku 1967, dne 31. května pak nahradily páru motorové vozy M240, známé Singrovky. Vozily cestující i nákladní vagony.
Přestože bylo na přelomu 70. a 80. let 20. století v jízdním řádu šest až sedm párů vlaků denně, rozhodly se ČSD k 31. květnu 1980 na dráze zastavit osobní dopravu. Trať několikrát čelila návrhu na definitivní zrušení, pokaždé ji ale zachránily koryčanské podniky, které služby železnice stále využívají. V roce 2019 se z trati 345 stala pouhá vlečka. Dnes Koryčanka několikrát do roka ožívá ruchem historických vlaků, Klub přátel kolejových vozidel Brno (KPKV) tady pořádá tradiční jízdy se svojí parní lokomotivou 213.901.
Koryčanku si můžete projet zrychleně za dvě a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDráha údolím Kyjovky
Naši cestu historickou soupravou Klubu přátel kolejových vozidel začínáme ve stanici Nemotice. Velkým turistickým zážitkem je už jízda po Vlárské dráze z Brna, zřejmě jediné dosud neelektrizované dvoukolejce u nás. Projedete Slavkovem u Brna se známým barokním zámkem a rozlehlým zámeckým parkem. Navštívit můžete i renesanční zámek v Bučovicích a obdivovat, byť jen zvenčí, další renesanční skvost – zámek Nové Zámky nad Nesovicemi.
Turistické cíle poblíž tratě 345 |
Stanice Nemotice železniční fanoušky jistě mile překvapí funkčními mechanickými návěstidly. Náš vlak stojí na koleji místní dráhy, čekáme na příjezd vlaku od Kyjova a jen co cestující přestoupí, vyrážíme do Koryčan. Topič ještě odpočívá, protože až do Koryčan pak nemá moc šancí si vydechnout.
Postavit tuto krátkou trať nebylo příliš složité, koleje jsou položeny v širokém údolí říčky Kyjovky a vedou přes pouhé tři mostky. Nejprve překonávají bezejmenný přítok Kyjovky, potom vlastní Kyjovku a nakonec potok Stříbrník. Největší stoupání je deset promile.
V Mouchnicích vzniklo už v roce 1908 nákladiště s odstavnou kolejí, ale protože se v místě příliš nenakládalo, byla kolej v roce 1923 zase zrušena. Zůstala tady aspoň zastávka. Po válce si tady místní dokonce postavili malou zděnou čekárnu. Ta kupodivu přežila zrušení osobní dopravy, stála nejméně do roku 2012. Dnes už ovšem umístění bývalé zastávky Mouchnice z vlaku nepoznáte.
Za Mouchnicemi následuje dlouhý přímý úsek až do Koryčan. Stanici Koryčany už vlastně nic nepřipomíná, po roce 2012 bylo zbořeno skladiště s čekárnou a kanceláří a dnes celá plocha podél kolejí slouží jako skladiště dřeva. Jediné, co vypadá jako dřív, je výtopna za silnicí. Normálně bychom kameru vypnuli hned ve stanici, dnes ale dojedeme až k výtopně. Tam se totiž musí mašinka 213.901 Klubu přátel kolejových vozidel Brno napojit vodou a dobrat uhlí.
Z Koryčan se můžete vypravit třeba ke zřícenině hradu Cimburk (6,8 km po zelené značce). Stavba ve stylu francouzské gotiky vznikla v první polovině 14. století. Jeden čas ho vlastnil i bratr Karla IV., moravský markrabě Jan Jindřich. V roce 1708 byl hrad označován jako pustý, od 90. let 20. století se o jeho záchranu snaží místní dobrovolníci.
Zhruba stejně daleko je od Koryčan další zřícenina, tentokrát hradu Střílky. Ta už není tak velkolepá, za návštěvu ale rozhodně stojí, třeba kvůli výhledům do kraje. Od nádraží musíte vyrazit po modré turistické značce.
Pokud si troufáte na delší výlet, překročte hřeben Chřibů a sestupte do Vřesovic, kde najdete Památník Oldřicha Pechala a Svatopluka Štulíře. Oldřich Pechal byl velitel paraskupiny ZINC, který prožil ve Vřesovicích dětství. V jeho okolí se také ukrýval po výsadku a prozrazení. Svatopluk Štulíř, rodák z Vřesovic, byl letcem RAF, který se 8. listopadu 1941 nevrátil z letu na kanálem La Manche. Památník je otevřen v úředních hodinách obecního úřadu nebo po telefonické domluvě.
V širším okolí Koryčan je také několik zajímavých rozhleden. Například větrný mlýn v Bukovanech, Brdo a Salaš v Chřibech nebo Súsedská nad obcí Hýsly.
Pokud máte rádi náš seriál Zaniklé tratě, doporučujeme navštívit nedaleký Kyjov, kde si můžete po domluvě prohlédnout tamní železniční expozici Stavědlo Kyjov a vydat se po zrušené dráze do Mutěnic. Kdyby vám to nestačilo, stačí se vypravit do Ždánic, kde končila trať z Čejče, nebo do Morkovic, kam vedla dráha z Nezamyslic.
Vlaky Klubu přátel kolejových vozidel Brno na koryčanské trati si rozhodně nenechejte ujít. O jejich termínech se určitě včas dozvíte, stačí jen sledovat náš seznam nostalgických jízd, který pro vás pravidelně aktualizujeme.