Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVlárská dráha je souhrnné označení železniční tratě z Brna přes Kyjov, Veselí nad Moravou, Uherský Brod až do Trenčianské Teplé na Slovensku. Vznikla v několika etapách v letech 1883 až 1888 jako součást Českomoravské transverzální dráhy, která spojovala západ Čech s Moravou a Slovenskem a křížila všechny tratě vybudované za Rakouska-Uherska severojižním směrem, tedy k Vídni.
 |
Vlárská dráha dostala svoje jméno podle řeky, podél níž vede její koncová část. Z Brna do Veselí nad Moravou je dvoukolejná, až do Vlárského průsmyku a dál na Slovensko vede kolej už jen jedna.
Blízké a navazující tratěHolubice – Sokolnice – Brno Uhřice u Kyjova – Ždánice (zaniklá)  Bzenec – Veselí nad Moravou Rohatec – Strážnice – Uherské Hradiště |
Železnici postavila Rakouská společnost státní dráhy (StEG). V některých místech, třeba mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem, nebo mezi Bzencem a Kyjovem, použila stávající místní lokálky.
Jako poslední byl zprovozněn úsek z Uherského Brodu do Trenčianské Teplé. Tady totiž projektantům stály v cestě Bílé Karpaty. Pro jejich přechod sice zvolili přístupný Vlárský průsmyk, ani tak se však nevyhnuli náročným zemním pracím.
Kromě osobních vlaků po dráze běžně jezdily rychlíky na Slovensko. Cestu z Brna do Trenčianské Teplé vykonal vlak R 56 podle jízdního řádu z roku 1937 za 3 hodiny a 45 minut. Na Slovensku pak mohli cestující přestoupit na přímé vlaky do Žiliny nebo třeba Vysokých Tater.
Jenže to je už je všechno dávno pryč, naše jediná dvoukolejná neelektrifikovaná dráha nemůže konkurovat svým zadrátovaným kolegyním. Dnes se v úseku mezi Brnem a Uherským Hradištěm prohánějí osobní, maximálně spěšné vlaky Českých drah.
Mapa Vlárské dráhy v úseku Blažovice - Bzenec a spojky Bzenec - Moravský Písek
Jako osobní byl značen také vlak vedený Krokodýlem M286.1032 spolku Hrbatá Máňa, který vyrazil pod hlavičkou společnosti Retro Train z Brna do Moravského Písku a pak dál na Slovensko. Využili jsme pozvání a první část cesty po Vlárské dráze jsme onoho letního dne natočili.
Projeďte si trať z Blažovic do Moravského Písku za 5 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVyhlídková jízda jižní Moravou
Byť jsme vyjeli z brněnského dolního nádraží, kameru zapínáme až ve stanici Blažovice. Důvod je jednoduchý, jízdu po Vláře do Blažovic už máme natočenou. Pamatujete, když jsme před pár lety vyrazili z Regiojetem z Brna do Přerova?
Vlárská dráha v okolí Blažovic projíždí kolem slavného slavkovského bojiště z roku 1805. Bitvu tří císařů si můžete připomenout necelých 6 kilometrů od stanice, stačí se vydat k jihu k Mohyle míru.
Rozdělení tratí za Blažovicemi. Vpravo vede Vlárská dráha, vlevo spojka do Holubic, po mostě přechází vlečka do cementárny Mokrá
Za Blažovicemi se Vlára stáčí vpravo, vlevo vede spojka z roku 1934 na takzvanou Řepnou dráhu z Brna do Přerova. Po pár stech metrech zmíněnou trať překonáváme po ocelových mostech a míříme k zastávce Křenovice dolní nádraží. Stanice Horní nádraží totiž leží na přerovské trati.
Turistické cíle podél tratí 340 a 342 |
K Křenovicích doporučujeme navštívit tamní zahradní železnici. Ve vybraných provozních dnech tady můžete pozorovat cvrkot na kolejišti v měřítku G. Koleje zabírají plochu 170 m2 a dosahují délky 235 metrů.
Krokodýl spolku Hrbatá Máňa pokračuje dál ke Slavkovu u Brna. Je fascinující pozorovat dvoukolejnou trať bez trakčního vedení. Dříve to sice byl obvyklý pohled, dnes to ale připomíná bránu do minulosti.
Ve Slavkově se k návštěvě nabízí krásný barokní zámek. Rozlehlá stavba leží uprostřed francouzské zahrady a anglického parku s bazénky a plastikami. Na výběr máte hned z několika prohlídkových okruhů, jedním z nich je třeba ten dětský, který mohou vaši potomci absolvovat v dobových kostýmech.
Dalším, tentokrát renesančním zámkem se chlubí nedaleké Bučovice, kam samozřejmě vedou koleje Vlárské dráhy. Kromě nádherných interiérů budete určitě obdivovat arkádové nádvoří s 90 sloupy, které jsou bohatě vyzdobeny celkem 540 reliéfy. V části budovy sídlí také Muzeum Bučovice.
Aby trať nemusela za cenu náročných (a drahých) staveb vést skrz Ždánický les, vymysleli projektanti za Nesovicemi velký oblouk o téměř 180 stupňů, který nás dovede až do Nemotic. Tam to přece také známe, ze stanice totiž odbočuje trať do nedalekých Koryčan, která několikrát do roka ožívá parními jízdami Klubu přátel kolejových vozidel Brno.
Souprava Klubu přátel kolejových vozidel Brno v čele s lokomotivou 213.901 čeká v Nemoticích na odjezd do Koryčan.
Ze zastávky Jestřabice si udělejte výlet do Ždánic. Kromě toho, že zde končila dnes už zaniklá lokálka z Čejče, tak si na ždánickém zámku můžete prohlédnout tamní Vrbasovo muzeum. Založil ho učitel a historik Jakub Vrbas a uvidíte v něm především kusy nábytku, umělecko-historické sbírky ze zámku a zámecké vily, sbírku soch, obrazů a keramiky místních rodáků. Pěší trasa Jestřabice – Ždánice měří 8 a půl kilometru.
A je tu stanice Kyjov, někdejší železniční uzel. Kromě Vlárské dráhy odtud totiž vycházela ještě lokálka do Mutěnic, kterou znáte ze seriálu Zaniklé tratě. Fanoušky železnice upoutá už stavědlo na slavkovském zhlaví, které ukrývá malé drážní muzeum. Seznámíte se tady jak s historií Vláry, tak Mutěnky.
Obě kyjovská nádraží na dobové pohlednici , sbírka Pavla Kudláče GPS: 49.0157511N, 17.1226464E
S historií města a regionu se setkáte zase v místním vlastivědném muzeu. To najdete v nejstarší kyjovské budově, renesančním zámečku ze 16. století.
Stanice Kyjov je zvláštní umístěním dvou nádražních budov. Náš motorák nejprve mine nádraží státní dráhy a o několik desítek metrů dál pak výpravní budovu někdejší místní dráhy. Ostatně odbočku lokálky do Mutěnic zahlédneme hned za mostem průtahu městem. Trať Mutěnky dnes funguje jako cyklostezka, takže pokud budete mít v Kyjově bicykl, je to jasná volba.
Odbočka do Mutěnic v roce 2005 a 2024
Za Kyjovem vedla původní trať až do Vlkoše ve zcela jiné stopě než dnes, koleje tam obcházely lokality Zadní hony a Přední díly. Při zdvoukolejňování Vláry na přelomu 30. a 40. let 20. století ale byly ostré oblouky eliminovány a dráha narovnána.
Ve Vlkoši si můžete prohlédnout tamní Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra. Hlavní expozice připomíná zdejšího rodáka, ministra národní obrany Benešovy exilové vlády.
Pauzu si určitě dejte hned v další zastávce, ve Vracově. Kousek od kolejí najdete elektrifikovanou zahradní železnici o rozchodu 600 mm. Jestli jste o ní nikdy neslyšeli, měli byste to změnit. Majitel si totiž postavil zmenšeniny konkrétních vozidel. Projet se tak můžete ve vláčku taženém elektrickou lokomotivou řady 362 nebo motorákem řady 810. Železnice je pro veřejnost v konkrétní dny během celého roku, rozhodně ale doporučujeme si je ověřit na webových stránkách.
Krokodýl M286.1032 spolku Hrbatá Máňa
A je tu Bzenec, vinařská perla Slovácka. Můžete se projít zámeckým parkem nebo vystoupat na návrší, kde kdysi stával královský hrad. Dnes se tu skví obnovená kaple svatého Floriana s vyhlídkovou věží.
A pokud byste si chtěli udělat delší výlet, vyrazte k Moravské Sahaře. Národní přírodní památku Váté písky tvoří duny tvořené jemným pískem vyvátým z mořských sedimentů v době poledové. Místy jsou přesypy vysoké až 30 metrů.
Vlak spolku Hrbatá Máňa měl z Bzence jet původně do Veselí nad Moravou, kvůli výluce ale projel po spojce do Moravského Písku. I tady jsme už několikrát byli, jednou, když jsme projížděli po Ferdinandce, podruhé při natáčení seriálu Zaniklé tratě o úzkokolejce hraběte Chorinského.
Stanice Moravský Písek kdysi a dnes
Z Moravského Písku se klidně vydejte třeba k zámku v Uherském Ostrohu nebo do již zmíněného Veselí nad Moravou, železničního srdce Slovácka. A vlastně i námořního. Z přístavu ve Veselí se přece můžete vypravit za objevitelskými plavbami po Baťově kanálu.
Ve stanici Moravský Písek naše natáčení skončilo. Krokodýl M286.1032 spolku Hrbatá Máňa s cestujícími společnosti Retro Train se odtud vydal na Slovensko, ale to už je jiná kapitola.
