Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa peážní tratě Lipová Lázně – Głuchołazy – Krnov
Dnes budeme cestovat po dvou historických tratích a dvakrát překročíme česko-polské hranice. Konečně projedeme dráhu, jejíž několik odbočných tratí jsme už dávno zmapovali. Začneme v nitru Jeseníků ve stanici Lipová Lázně, abychom sjeli do nížin takzvané Slezské Hané.
Jako první vznikl úsek z Krnova (Jägendorf) do dnešních polských Głuchołaz (Ziegenhals). V roce 1872 ho postavila společnost Moravskoslezská centrální dráha jako jednu z odboček své hlavní trati Olomouc–Krnov–Opava. Zajímavé je, že Rakušané dokončili koleje ke státní hranici jako první, Prusové dokončili trať z Głuchołaz až v prosinci 1875.
 |
Navazující a blízké tratě |
To druhá trať z Hanušovic přes stanice Lipová Lázně (Nieder Lindewiesse), Mikulovice do Głuchołaz byla přesným opakem. Slezský Semmering Rakouské společnosti místních drah (ÖLEG) byl ke státní hranici doveden až rok po dokončení úseku na pruské straně, tedy v roce 1888. ÖLEG si trať v Prusku pronajal na 99 let.
Od napojení Głuchołaz na obě české tratě tady trvá speciální režim, peáž. Dnes přímé vlaky z Jeseníku do Krnova jezdí na základě mezistátní smlouvy přes polské území. Ještě před několika lety nesměli cestující v Głuchołazech vystupovat, což hlídali polští pohraničníci se samopaly.
Kromě osobních vlaků používají peážní trať také nákladní vlaky společnosti ČD Cargo. Ty obvykle obslouží stanice na větvi do Javorníku a pak pokračují přes Głuchołazy do Krnova. Cestu jednoho takového spoje jsme zmapovali s kamerou. Naštěstí jsme to stihli ještě před zářijovými povodněmi. Trať mezi Jeseníkem a Mikulovicemi má být minimálně do června 2025 neprůjezdná.
Peáž přes Głuchołazy můžete absolvovat za pouhých pět minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPodhůřím Jeseníků
Naši cestu dvojicí Brejlovců ČD Cargo začínáme ve stanici Lipová Lázně, dříve Dolní Lipová, ještě předtím Nieder Lindwiesse. Hned pod nádražím můžete zavítat do Muzea Johanna Schrotha, která se věnuje historii místního lázeňství, ale i dějinám obce. Pokud vyrazíte po zelené značce do kopců, dojdete po necelých třech kilometrech k přístupné krasové jeskyni Na Pomezí.
Vyrážíme směrem ke Krnovu, za výtopnou z roku 1896 odbočuje vzhůru trať do Javorníku, naše koleje naopak klesají, téměř kilometr ve sklonu 25 promile. Ve stanici Jeseník máte dvě možnosti. Buď vystoupáte do Lázní Jeseník, kde najdete Muzeum Vincenze Priessnitze, léčebné domy, ale i venkovní vodní procedury. V širším okolí si pak můžete prohlédnout řadu skalních útvarů.
Výtopna ve stanici Lipová Lázně
Kdybyste se vydali od nádraží z kopce, dojdete do okresního města Jeseník. V centru doporučujeme navštívit místní Vlastivědné muzeum, nad městem zase rozhlednu Zlatý Chlum (4,5 km po červené značce s převýšením 444 metrů).
Když jsme jeden slunný letní den projížděli údolím říčky Bělé, netušili jsme, že se tento drobný vodní tok o několik měsíců později promění ve smrtící živel. Podél Bělé sice existuje řada muzeí, s největší pravděpodobností jsou mimo provoz. O aktuálním stavu se raději dopředu informujte.
V České Vsi najdete Muzeum automobilových a motocyklových veteránů, jen o pár set metrů dál potom Válečné muzeum. Po pouhém kilometru a půl po modré turistické značce od stanice Písečná zase dorazíte ke druhé přístupné jeskyni, Na Špičáku. A mimochodem z Písečné měla odbočovat trať do Velkých Kunčic, ale k její stavbě nikdy nedošlo.
Za Jeseníkem se kopce okolo trati začínají pomalu snižovat.
Turistické cíle podél tratě Lipová Lázně – Głuchołazy |
V Hradci, jen kousek od zastávky Hradec-Nová Ves, najdete hasičské minimuzeum. Ve stanici Mikulovice si zase můžete prohlédnout (zvenčí) historickou vodárnu nebo se projet lokálkou do Zlatých Hor. Také tato trať je po povodních zatím nesjízdná.
Za Mikulovicemi začíná asi nejzajímavější část naší cesty. Dvojče Brejlovců ČD Cargo projíždí místy, kde do roku 1950 stávala zastávka Bukovec a o pár set metrů později překračujeme státní hranici. Polská železnice je plná kontrastů. Na jedné straně se v Dolním Slezsku obnovují lokálky, na druhé straně některé tamní koleje připomínají skanzen. Peážní trať do Głuchołaz bohužel připomíná to druhé. Koleje jsou zarostlé, až do stanice musí vlaky jet sníženou rychlostí.
Státní hranicí se říčka Bělá mění na Biału Głuchołazku, trať vede přímo po jejím břehu. V části Głuchołazy Zdrój ji pak naše souprava překonává po historickém ocelovém mostě. Za ním potkáváme malou polskou železniční kuriozitu. Až do roku 1945 tady fungovala zastávka Ziegenhals Stadt. V roce 2008 si głuchołazští radní na zrušenou zastávku vzpomněli, našli dochovaný peron, postavili k němu budku a slavnostně novou zastávku pojmenovali jako Głuchołazy Centrum. Jenže pak si vzpomněli, že podle dávného nařízení cestující z peážních vlaků nesmějí v Polsku vystupovat. A tak zastávka leží ladem.
Trať na polském (dříve německém) území v údolí říčky Biała Głuchołazka
Před vlastní stanicí nás vítají mechanická návěstidla. V těchto místech se sbíhají tři tratě – dvě z Česka a jedna ryze pruská (polská) ze stanice Głuchołazy Zdrój, která je ovšem sjízdná jen k zastávce Głuchołazy Miasto.
Nádraží Głuchołazy je typickou pruskou stanicí – cihlová výpravní budova, krytá nástupiště, podchod pod kolejemi. Nebýt ovšem peážních spojů z Česka a do Česka, zelo by nádraží prázdnotou. O víkendech sice jezdí dva páry vlaků z Opole do zastávky Głuchołazy Miasto, to je však všechno. Stanice je liduprázdná, na náš vlak se nepřišel podívat ani polský výpravčí.
Stanice Głuchołazy
Z Głuchołaz se můžete vypravit zpátky přes hranice do Zlatých Hor. Přímo ve městě určitě navštivte tamní muzeem s hlavní expozicí zaměřenou na tradici hornictví ve zdejším kraji. S teoretickými znalostmi je pak dobré zamířit do praxe. Třeba do Poštovní štoly, kterou najdete zhruba šest kilometrů za městem.
Ostatně nepřístupných zaniklých důlních děl je v okolí Zlatých Hor nespočet. Jedním příkladem za všechny je propadlá štola Žebračka. V dubnu 1985 se zřítily stropy staré štoly, a vznikla tak ohromná propadlina o rozměrech 95 × 55 metrů a hloubce 40 metrů. Dnes je propad zabezpečen několika ploty, i od nich je však do hlubiny vidět.
Když budete mít plné zuby podzemí, vydejte se vzhůru. Třeba na rozhlednu Biskupská kopa. Další možností jsou zříceniny okolních strážních hradů, které střežily obchodní stezky a hranice Opavského vévodství. Edelštejn, Koberštejn a Drakov najdete jižně od Zlatých Hor, Leuchtenštejn zase severovýchodně. Všechny čtyři zříceniny se nacházejí na turistických cestách.
Koleje vpravo vedou do Jeseníku, koleje vlevo do Krnova.
Z Polska zpátky domů
Po úvrati ve stanici Głuchołazy nás čeká jízda rovinatým úsekem k východu. Jedinou větší překážkou je Złoty Potok u obce Pokrzywna, který ovšem překonáme po původním pruském ocelovém mostě s dolním obloukem. Za ním nás zhruba po dvou a půl kilometrech opět čeká státní hranice.
První stanicí na českém území je Jindřichov ve Slezsku. V tamním empírovém zámku sice sídlí ústav sociální péče, nedávno se do jeho prostor přestěhovalo Malé jindřichovské muzeum, v nedalekém Janově si můžete prohlédnout Muzeum Janovska a Jindřichovska.
Stanice Třemešná ve Slezsku, vlevo přichází úzkokolejka z Osoblahy.
Další stanicí je Třemešná ve Slezsku. Za výpravní budovou začíná největší turistické lákadlo zdejšího kraje – úzkorozchodná trať do Osoblahy. V současné době je to jediná úzkorozchodná trať v pravidelném provozu u nás. Od června do září si tady můžete vychutnat jízdu parním vlakem.
Turistické cíle podél tratě Głuchołazy – Krnov |
Kousek od Třemešné se tyčí rozhledna Strážnice. Kdybyste se vydali od nádraží po červené turistické značce, dojdete po deseti kilometrech k zámku Slezské Rudoltice, kterému se trefně přezdívá Slezské Versailles.
Zastavujeme i ve stanici Město Albrechtice. Nad nádražím se tyčí Hraniční vrch s unikátní dvojrozhlednou, ve městě pak najdete třeba Muzeum kočárků. V Linhartovech, nedaleko od stejnojmenné zastávky, stojí výstavný barokní zámek. Na druhé straně kolejí, v osadě Vracálek, stojí za návštěvu Muzeum pracích mechanismů. Ze zastávky s nákladištěm Krásné Loučky se můžete vydat na jih. Po neznačených polních a ledních cestách dojdete po několika kilometrech k rozhledně Ježník na vrchu Vyhlídka.
Dvojice Brejlovců ČD Cargo se blíží ke svému cíli, ke Krnovu. Nejprve mineme někdejší odbočku přímé trati Głuchołazy–Opava z doby druhé světové války, potom někdejší napojení někdejší dráhy do nedalekých Głubczyc (Leobschütz) a nakonec se k nám zleva připojuje trať z Opavy do Olomouce. Vpravo můžeme z vlaku pozorovat legendární železniční dílny, kde se třeba renovují tramvaje T3 pro pražský dopravní podnik. Stanice Krnov nedávno prošla modernizací, opravená je i výpravní budova.
Krnov, který byl v září 2024 postižen povodněmi, si určitě zaslouží vaši návštěvu. Městské muzeum, několik vyhlídkových věží, řada církevních památek a historických vil návštěvníky určitě upoutá. A když se vydáte na vrch Cvilín ke kamenné rozhledně, bude váš turistický zážitek úplný.
Stanice Krnov
Peážní trať přes Głuchołazy je českým unikátem. Kromě ní jsou na našem území už jen dvě, obě v severních Čechách. České vlaky z Liberce do Varnsdorfu jezdí peáží přes německou Žitavu, německé vlaky mezi Žitavou a Drážďany zase přes Fukovský výběžek.
