Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDnes budeme cestovat po dvou historických tratích, které byly spjaty s bratry Kleinovými, moravskými průmyslníky ze Sobotína. Dráhy byly na sebe kolmé a v podhůří Jeseníků vytvářely pomyslný kříž.
Nejprve vznikla v roce 1871 trať ze Zábřehu na Moravě přes Šumperk do Sobotína, sídla rodiny Kleinů. Koncesi získala společnost Místní dráha Zábřeh–Sobotín už v prosinci 1870 s tím, že musí zahájit výstavbu do tří měsíců a dokončit ji do dvou let. Dopravu na ní provozoval StEG na účet vlastníka. V roce 1872 trať odkoupila Moravská pohraniční dráha (k.k. privilegierte Mährische Grenzbahn, MGB), v níž opět figurovali bratři Kleinové.
Stejná společnost vybudovala v roce 1873 také hlavní trať Šternberk–Šumperk–Hanušovice–Lichkov. Po dvaceti letech začaly dopravu provozovat státní dráhy (kkStB), aby byla společnost MGB v roce 1885 nakonec zestátněna.
V roce 1974 vznikla takzvaná bludovská spojka. Ta od té doby umožňuje přímou vozbu vlaků z Hanušovic do Zábřehu na Moravě bez toho, aby vlaky musely úvraťovat v Bludově. Dnes osobní vlaky Českých drah využívají obě větve bludovské spojky. Zatímco ve směru od Zábřehu jezdí spěšné vlaky do Jeseníku, směr od Šumperku používají vlaky osobní. My jsme využili jízdy zvláštního rychlíku společnosti Kladenská dopravní a strojní.
Prolétněte si úsek Zábřeh na Moravě - Hanušovice za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvOd koridoru k horám
Naši jízdu začínáme pár minut po rozbřesku ve stanici Zábřeh na Moravě. Rodiště cestovatele a polárníka Jana Eskymo Welzela si rozhodně nenechte ujít. Slavného rodáka připomíná jedna z expozic ve vlastivědném muzeu. Prohlédnout si můžete i farní muzeum nejen v kostele svatého Bartoloměje, ale i nad jeho klenbou.
Kousek od nádraží pak najdete zámek Skalička a vyhlídku Humenec (se skluzavkou). Pokud byste se vydali podél kolejí směrem k Praze, můžete po dohodě navštívit historickou tvrz Nemile.
Vyrážíme ze Zábřehu, odpojujeme se od hlavní trati a překonáváme Moravskou Sázavu. Pokud byste vystoupili v Postřelmově, mohli byste se vydat ke zřícenině hradu Brníčko. Ten postavil Ctibor Morava po roce 1330. Z nádraží je to jen šest a půl kilometru.
Vjíždíme do bludovské spojky. Na jejím konci musíme počkat na křižování s pravidelným osobním vlakem, ale potom můžeme hned pokračovat dál. Pro návštěvu Bludova můžete využít první zastávku za spojkou, Bludov lázně.
Ve městě najdou vyžití velcí i malí. Prohlédnout si můžete místní lázně s pramenem minerální vody nebo Pradědovo dětské muzeum. K návštěvě také vybízí anglický park kolem místního zámku, zřícenina hradu Bludov, Muzeum kočárků nebo rozhledna Brusná na stejnojmenném vrchu.
Turistické cíle mezi Zábřehem a Hanušovicemi |
Pokud byste vystoupili v zastávce Bohutín, můžete se vypravit k nadhledně (ano název je správně, byť je to rozhledna) Háječek nad obcí Zborov. Když se vydáte po modré a pak po žluté turistické značce, je to osm a půl kilometru, když to vezmete zkratkou po silnici, tři kilometry ušetříte.
V dálce se už objevuje areál papíren Olšany. Na obřím podniku je zajímavé, že nemá vlečkové kolejiště. Hlavní část podniku je totiž na druhém břehu řeky Moravy, než je trať. Papírny si musí vystačit s jednou nakládací kolejí u rampy.
Jak zastávka Bartoňov tak stanice Ruda nad Moravou nabízejí možnost stejných výletů, cíle jsou z nich zhruba stejně vzdálené. Bližší je zámek Ruda nad Moravou, který postupně prochází náročnou rekonstrukcí. Po domluvě je ale možné si objekt ze začátku 17. století prohlédnout.
Druhým cílem je rozhledna Háj. Dřevěná stavba vyrostla v roce 1996 na místě, kde do roku 1966 stále její předchůdkyně, která toho roku shořela. Z výšky 24 metrů uvidíte Nízký i Hrubý Jeseník nebo si můžete prohlédnout město Šumperk.
Úplně jsme zapomněli připomenout, že v podstatě celou cestu se trať vine kolem řeky Moravy, která nedaleko pod Králickým Sněžníkem pramení. Brejlovec Kladenské dopravní a strojní ji také několikrát překoná.
Velké turistické lákadlo nás čeká u zastávky Raškov. Nový Hrad neboli Fuchtenberg kdysi patřil k největším hradním komplexům na Moravě. Jeho původ se datuje do začátku 14. století, střežil důležitou obchodní stezku, která vedla právě údolím řeky Moravy. Po necelých dvou stech letech zanikl během uherských nájezdů, ale jeho mohutné zbytky rozhodně stojí za návštěvu. Ze zastávky je to po žluté značce jen jeden a půl kilometru.
Projíždíme zastávkou Hanušovice Holba. Nenechte se zmást, zastávka se nejmenuje po místním pivu, je to právě naopak. Holba bývala kdysi samostatnou obcí, která se v roce 1923 sloučila s většími Hanušovicemi. Ale když jsme u piva, hanušovický pivovar samozřejmě můžete navštívit, v Holbě je otevřené pivovarnické muzeum.
Blížíme se k cíli dnešní cesty, do Hanušovic. Stanice nedávno prošla modernizací se vším všudy, tedy výstavbou ostrovních nástupišť a metry modrého zábradlí. Bohužel byla zbořena (či spíše sama spadla) i tamní výtopna, kde chtěli železniční fandové vybudovat muzeum.
Hanušovice jsou významnou železniční křižovatkou. Odtud můžete jet hned do čtyř směrů: do Šumperku, respektive do Zábřehu na Moravě, legendárním Slezským Semmeringem do Lázní Lipová (trať jsme projeli zde), do Starého Města pod Sněžníkem nebo pokračovat po historické trati Moravské pohraniční dráhy do Dolní Lipky. Tento úsek jsme vám už také ukázali.
Dráhu ze Zábřehu do Hanušovic můžete brát jako přibližovací trať, která vás poměrně rychle dovede k úpatí Jeseníků. Vždyť těch 30 kilometrů zvládl zvláštní rychlík Kladenské dopravní a strojní za pouhou půlhodinu, což je doba srovnatelná s autem, ale odpadají starosti s parkováním.