Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Celkem 99 kilometrů urazíme po historické trati Rakouské severozápadní dráhy mezi Jihlavou a Znojmem. Ještě před několika lety tudy několikrát denně jezdily přímé spěšné vlaky, dnes byste museli chytit ten jediný v půl osmé večer nebo v Okříškách přestoupit.
Jednou ročně se ovšem denní provoz oblíbených spěšňáků obnovuje. Během Znojemského vinobraní je vypravuje Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě, který jinak resuscituje provoz na tratích z Moravských Budějovic do Jemnice nebo z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína.
Navazující a blízké tratěJihlava – Havlíčkův Brod Okříšky – Střelice  Znojmo – Hrušovany nad Jevišovkou-Šatov Znojmo – Šanov |
Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) z Vídně přes Znojmo, Jihlavu do Kolína a Děčína vznikla v době, kdy se hádala Rakouská společnost státní dráhy (StEG) se Severní drahou císaře Ferdinanda (KFNB) o trať z Vídně do Brna. Kvůli sporu si StEG nevšiml, že koncesi na dráhu mezi Vídní a Čechami mu zatím vyfoukla konkurence.
Stavět se začalo záhy po vydání licence v roce 1869, a to v celé délce mezi Znojmem a Kolínem. Náš dnešní úsek byl uveden do provozu až jako poslední, 23. dubna 1871. V roce 1909 byla Rakouská severozápadní dráha zestátněna, po vzniku Československa začaly provoz zajišťovat ČSD. Mnichovská dohoda v roce 1938 opět zamíchala s železničními kartami, úsek ze Znojma do Šumné připadl Říšským drahám.
Většina tratí někdejší Severozápadní dráhy je elektrifikovaná, ovšem s výjimkou úseku mezi Jihlavou a Znojmem. Proto jsme na cestu za vínem vyrazili Bardotkou 751.335.
Cestu z Jihlavy do Znojma absolvujeme za pět a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZ Vysočiny na jižní Moravu
Naši jízdu na Znojemské vinobraní vlakem Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě začínáme ve stanici Jihlava. Už jste v metropoli Vysočiny někdy byli? Ne? Tak to musíte rozhodně napravit! Ohromí vás třeba rozlehlé centrální náměstí. V jeho středu stál do roku 1975 středověký Špalíček, na jehož místě vyrostl socialistický Prior.
Navštívit můžete třeba i jihlavské podzemí, které vznikalo postupným propojováním středověkých sklepů ve čtrnáctém a šestnáctém století. Dnes je druhým největším zpřístupněným městským podzemím u nás. Dalším podzemním prostorem pod Jihlavou jsou tamní kolektory. K jejich návštěvě se ovšem musíte objednat.
Spěšný vlak na Znojemské vinobraní čeká v Jihlavě na svůj odjezd.
Za zhlédnutí také stojí tamní zoologická zahrada, umístěná v blízké vzdálenosti od centra. Čeká tam na vás až dvě stě druhů zvířat z pěti kontinentů. Prohlédnout si můžete také dochovanou část středověkého opevnění nebo vystoupat na několik vyhlídkových věží.
Vyrážíme z jihlavského hlavního nádraží, kousek za výpravní budovou se od Severozápadní dráhy odpojuje Českomoravská transverzálka, trať do Horní Cerekve a Tábora, resp. do Veselí nad Lužnicí.
První část trati až do Okříšek vede údolím řeky Jihlavy. Před Malým Beranovem ji po ocelovém mostě přejedeme a pak pokračujeme po jejím pravém břehu. V Lukách nad Jihlavou můžete navštívit tamní malé muzeum, barokní zámek je v soukromých rukách a bohužel nepřístupný.
Most přes Jihlavu kdysi a dnes
Nenápadná zastávka Přímělkov láká na výlet hned ke dvěma hradním zříceninám. První je hrádek Přímělkov na ostrohu nad soutokem Jihlavy s Brtnicí. Druhá je zřícenina hradu Rokštejn. Původně gotický hrad byl v roce 1468 králem Matyášem pobořen a od 16. století je uváděn jako pustý. Zbytky hradu na odlehlém místě se krásně zachovaly, přístupná je i hradní věž.
Pokud byste vyrazili po modré turistické značce proti proudu Brtnice, po osmi kilometrech dojdete do stejnojmenného městečka. Najdete tam třeba renesanční zámek nebo Regionální muzeum Horního Pooslaví. Cestu z Rokštejna si můžete zkrátit přes kopec po zelené a žluté, ušetříte dva kilometry.
Nad stanicí Bransouze, v obci Chlum by vás mohlo zaujmout historické větrné vodní čerpadlo z roku 1913, v lesích nad zastávkou Čížov zase zbytky hradu Střeliště.
Pomalu se vzdalujeme od řeky Jihlavy, stoupáme do Okříšek. V této stanici se potkává trať ze Znojma s tratí ze Střelic. Odsud můžeme dojít do nedalekých Heraltic prohlédnout si tamní hasičské muzeum nebo popojet vlakem do Třebíče, která je perlou jihozápadní Moravy.
Lokomotiva 556.0333 v čele Os1505 ve stanici Okříšky (24. července 1968)
Turistické cíle podél tratě Jihlava – Znojmo |
Třebíč turisty láká na světově proslulou židovskou čtvrť i na baziliku svatého Prokopa. Na zámku můžete zavítat do několika expozic Muzea Vysočiny. Prohlédnete si mineralogickou trasu Svět neživé přírody nebo klášterní expozici Svět portálů a bran, zámecký okruh Valdštejnové na Třebíči a nakonec i muzejní expozici s názvem Lidé. Místa. Osudy.
Za stanicí Okříšky je vidět, jak se krajina změnila, hluboké údolí vystřídala úrodná rovina. U stanice Kojetice na Moravě určitě nepřehlédnete zámek Sádek, který je bohužel v současné době nepřístupný.
Kde vás určitě přivítají, jsou Jaroměřice nad Rokytnou. Tamní barokní zámek s dominantní kupolí farního kostela sv. Markéty se řadí k nejrozsáhlejším v Evropě. Od jara do podzimu nesmíte vynechat návštěvu francouzské zámecké zahrady. A pokud byste chtěli vidět svět z nadhledu, vystoupejte na vrchol věže kostela svaté Markéty. Milým doplňkem návštěvy Jaroměřic může být Muzeum Otokara Březiny.
Na vjezdu do stanice Moravské Budějovice potkáváme posledního mohykána, mechanické vjezdové návěstidlo. Na trať jsme se totiž vydali takříkajíc s křížkem po funuse, jen pár měsíců poté, co byla mechanická návěstidla ze stanice odstraněna.
Poslední mechanický mohykán před Moravskými Budějovicemi
Moravské Budějovice musíte navštívit. Určitě si prohlédnete zámek, který vznikl přestavbou někdejší renesanční radnice a několika měšťanských domů, a kde dnes sídlí Městské muzeum. Pokud vás zajímá geologie, nevynechejte místní unikát, tzv. pararulovou vrásu. Tento jedinečný útvar vznikl před 600 až 800 miliony lety během horotvorné činnosti.
Z města si můžete v sezoně také odskočit na Jemnickou dráhu, kterou se Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě podařilo ve spolupráci s dopravcem Railway Capital zachránit. V Jemnici na vás čeká zámek s dvěma prohlídkovými okruhy (pouze o letních prázdninách). Městské muzeum je dočasně uzavřeno, jeho rekonstrukce by měla skončit v roce 2026.
Z Moravských Budějovic vychází trať do Jemnice.
Stanice Šumná je branou do kraje zábavy a historie. Jen pár kilometrů od kolejí stojí Vranovská přehrada. Betonový obr na Dyji vznikl za první republiky, podrobně jsme se o něm zmiňovali v jednom z dílů seriálu Tajemství přehrad.
Pojďme si spíše představit turistické zajímavosti v okolí přehrady. V první řadě to je zámek Vranov nad Dyjí, hrad Bítov a zřícenina hradu Cornštejn. Při obcházení nádrže (nebo plavbě po ní) pak můžete v Bítově navštívit muzeum motocyklů, muzeum modelové železnice nebo rozhlednu s tajemným názvem Rumburak. Ve Vranově pak je pevnostní muzeum v několika řopících, prohlédnout si můžete také základy popraviště s výhledem na zámek, což ovšem popravovaní zločinci určitě neocenili. Naposledy se tu popravovalo v roce 1739.
Pokud byste neměli dost památek, doporučujeme popojít deset kilometrů po proudu Dyje po červené a zelené turistické značce. Dorazíte ke gotickému hradu Hardegg. Cestou se vám navíc otevřou úchvatné výhledy do hlubokého údolí, které si Dyje za miliardy let vyhloubila. Pozor však, takzvaná Pašerácká stezka není pro nikoho, kdo má strach z výšek nebo má pohybový handicap.
Stanice Olbramkostel
Pokud vystoupíte ve stanici Olbramkostel, můžete se vydat k nedalekému zámku Kravsko. Klasicistní památka sice není přístupná, to se ovšem netýká zámeckého parku v anglickém stylu.
Za Olbramkostelem se trať stáčí do údolí Gránického potoka. Na jeho konci projedeme jediným tunelem v našem úseku Severozápadní dráhy. Pouhých 35 metrů dlouhý Znojemský tunel je tedy spíše podjezd pod historickou Pražskou silnicí.
Znojmo, klenot na Dyji
A už je tu konec naší cesty, zelenomodrá Bardotka 751.335 projede posledním obloukem a vjíždí do stanice Znojmo. Na unikátních snímcích z roku 1871 můžeme vidět, jak se nádraží za více než 150 let proměnilo.
Co navštívit ve Znojmě? Těžko vybrat největší lákadlo, rozhodně si na město rezervujte několik dní, zvlášť, pokud přijedete spěšným vlakem Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě na tamní vyhlášené vinobraní.
Stanice Znojmo v roce 1871
Vezměme to tedy popořadě. Po cestě z nádraží do centra nejprve potkáte zbytky hradeb s Vlkovou a Střelniční věží. Obě si samozřejmě můžete prohlédnout. Na Masarykově náměstí ve Slavíkovském paláci najdete jednu z poboček Jihomoravského muzea, Dům umění. K vidění tam jsou stálé expozice o starém umění Znojemska, o mincích zemí Koruny české či medailérské tvorbě Jana Tomáše Fischera.
Turistické cíle ve Znojmě |
Pokud půjdete na Horní náměstí, nesmíte minout Radniční věž s nejkrásnějšími výhledy na celé Znojmo. Kousek od ní se pak nachází vstup do slavného Znojemského podzemí (doporučujeme navštívit za letních veder). Dalším fascinujícím areálem je Znojemský hrad s rotundou svaté Kateřiny a dalšími expozicemi Jihomoravského muzea (expozice dravých ptáků a života vrchnostenské a poddanské společnosti). Na hradě se už léta vaří pivo, takže si můžete prohlédnout také pivovarské muzeum.
Další expozice najdete také v bývalém minoritském klášteře (živá a neživá příroda Znojemska, archeologie, černé řemeslo a orientální zbraně). U kláštera Křižovníků je zase Muzeum Velké Moravy. Přímo pod hrází Znojemské přehrady pak najdete Muzeum motorismu a po dvou kilometrech podél Dyje dojdete k bývalému premonstrátskému klášteru, ve kterém je dnes návštěvnické centrum a muzeum největšího znojemského vinařství. Cestou samozřejmě zvedněte oči k nebesům, protože půjdete pod monumentálním železničním viaduktem.
Úsek někdejší Severozápadní dráhy z Jihlavy do Znojma je jednou z nejzajímavějších výletních tratí u nás. Turistických cílů je podél tratě nespočet, a kdybyste měli navštívit všechny, které jsme v dnešním Mašinfírovi vyjmenovali, jedna dovolená vám určitě stačit nebude.
