Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvRakouská severozápadní dráha (ÖNWB) z Vídně přes Znojmo, Jihlavu do Kolína a Děčína vznikla v době, kdy se hádala Rakouská společnost státní dráhy (StEG) se Severní drahou císaře Ferdinanda (KFNB) o trať z Vídně do Brna. Kvůli sporu si StEG nevšiml, že koncesi na dráhu mezi Vídní a Čechami mu zatím vyfoukla konkurence.
 |
Navazující a blízké tratě |
Stavět se začalo záhy po vydání licence v roce 1869, a to v celé délce mezi Znojmem a Kolínem. Náš dnešní úsek byl uveden do provozu 25. ledna 1871. V roce 1909 byla Rakouská severozápadní dráha zestátněna, po vzniku Československa začaly provoz zajišťovat ČSD.
V listopadu 1965 byl úsek Kutná Hora – Havlíčkův Brod – Jihlava elektrifikován, slavnostní vlak po trati ale projel až v lednu následujícího roku a teprve v květnu byl zahájen provoz s cestujícími. Čekalo se totiž na lokomotivy, první Laminátky ze Škody Plzeň.
V rámci elektrifikace byl úsek Havlíčkův Brod – Jihlava přičleněn k trati do Veselí na Lužnicí, tedy k bývalé Českomoravské transverzálce. Severozápadní dráha z Jihlavy dál do Znojma na zadrátování stále čeká.
Mapa úseku Jihlava - Havlíčkův Brod
Dieselový stroj jsme ale využili i my při našem natáčení, byť jsme projížděli zatrolejovaný úsek. Měřící drezína EM100 Správy železnic musí být schopná zkontrolovat kolejový svršek úplně všude, a tak je logické, že nesmí být závislá na elektřině.
Projeďte si úsek Jihlava – Havlíčkův Brod za 2 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvRybníky, louky, lesy
Jízdu po Vysočině začínáme ve stanici Jihlava. Už jste v krajské metropoli někdy byli? Ne? Tak to musíte rozhodně napravit! Ohromí vás třeba rozlehlé centrální náměstí. V jeho středu stál do roku 1975 středověký Špalíček, na jehož místě vyrostl socialistický Prior.
Turistické cíle podél tratě 225 |
Navštívit můžete třeba i jihlavské podzemí, které vznikalo postupným propojováním středověkých sklepů ve čtrnáctém a šestnáctém století. Dnes je druhým největším zpřístupněným městským podzemím u nás. Dalším podzemním prostorem pod Jihlavou jsou tamní kolektory. K jejich návštěvě se ovšem musíte objednat.
Za zhlédnutí také stojí tamní zoologická zahrada, umístěná v blízké vzdálenosti od centra. Čeká tam na vás až dvě stě druhů zvířat z pěti kontinentů. Prohlédnout si můžete také dochovanou část středověkého opevnění nebo vystoupat na několik vyhlídkových věží.
Z jihlavského nádraží jsme už s Mašinfírou dvakrát vyráželi, pokaždé to ale bylo k jihu, dnes poprvé jedeme na sever. Hned za nádražím se těleso dráhy rozšiřuje, jakoby tu byla trať dvoukolejná. Nenechte se ale mýlit, pravá kolej je pouze vlečková, která obsluhuje jihlavskou průmyslovou zónu.
Za Jihlavou se trať tváří jako dvoukolejná, pravá kolej je ovšem jen vlečková
První zastávka na trati má neobvyklý název Jihlava-Bosch Diesel. Vznikla teprve v roce 2003 v souvislosti se stavbou továrny stejného jména. Možná o ni ale ještě uslyšíme, jen pár desítek metrů od má vzniknout obří přestupní terminál mezi klasickou železnicí a VRT.
Podjíždíme dálnici D1 a ocitáme se na typické Vysočině, trať z roku 1871 se tady klikatí mezi rybníky a loukami, občas zajede do lesa, prostě idyla. Přestože je trať viditelně nedávno opravovaná, ostražitosti není nazbyt,a proto i tady posádka EM100 Správy železnic provádí důkladné měření, které okamžitě odesílá k vyhodnocení. Před Dobronínem vlevo odbočuje vojenská vlečka. V Dobroníně pak zpola zaniklá trať do Polné. Můžete se vydat pátrat po jejích stopách. Dejte ale pozor, do zastávky Dobronín zastávka občas ještě zajíždějí nákladní vlaky.
Pokud dojdete až do Polné, nezapomeňte zavítat do městského muzea, které sídlí na tamním zámku. Návštěvníkům nabízí stálou expozici hodin a hodinářství. Ve městě najdete také jedinečné Muzeum kutilství s více než 900 exponáty, převážně z dob socialismu, kdy si našinci vyráběli doma lecjaká „udělátka“. Návštevu Polné pak můžete zašit výšlapem na vyhlídkovou věž kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Stanice Dobronín kdysi a dnes
Trať 225 vede mělkým údolím Zlatého potoka. Na jeho soutoku s říčkou Šlapankou najdete jedinečný středověký kamenný most přezdívaný U Lutriána. Odborníci o stavbě mluví jako o jednom z nejstarších mostů u nás. Procházela přes něj důležitá středověká Haberská obchodní stezka, která spojovala Čechy a Moravu. Ze zastávky Kamenná i následující stanice Šlapanov je to k mostu zhruba stejně daleko, 3,5 kilometru.
Za stanicí Šlapanov odbočuje z trati další vlečka, tentokrát do skladů pohonných hmot. Projedeme zastávkou Mírovka, podjedeme nový obchvat Havlíčkova Brodu a zprava se k nám už připojuje Tišnovka, trať, která začala vznikat těsně před 2. světovou válkou, jako náhrada za Německem obsazenou dráhu Česká Třebová – Brno.
Stanice Havlíčkův Brod
A je tu cíl naší dnešní jízdy, stanice Havlíčkův (dříve Německý) Brod. Výpravnou výpravní budovu Severozápadní dráhy z roku 1871, která byla postavena paradoxně kolmo na koleje tady už ale nehledejme, v 70. letech 20. století byla zbořena a nahrazena nádražím v bruselském stylu. Posádka EM100 Správy železnic ve stanici přečká noc a druhý den se opět vydá na cestu, nicméně už bez naší kamery.
Město Havlíčků Brod má pro svoje návštěvníky řadu lákadel. Za pozornost stojí především památkově chráněné centrum s Havlíčkovým náměstím a historickými měšťanskými domy. Navštívit můžete také renesanční Havlíčkův dům, který patřil jeho rodině až do roku 1880. Teď v něm sídlí expozice Muzea Vysočiny. Prohlédnout byste si měli i zbytky středověkého opevnění.
Nádraží v Havlíčkově Brodě
Úsek Severozápadní dráhy mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem možná není tak přitažlivý z hlediska množství turistických cílů, právě to ale může být její výhoda. Hledáte-li klid, stačí vystoupit na kterékoliv zastávce a vydat se do luk k některému z mnoha rybníků.
