Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať z Domažlic do Klatov vznikla jako součást Českomoravské transverzální dráhy. Ta měla spojit už existující tratě, které byly postaveny v tradičním severojižním směru obvykle se začátkem ve Vídni. Mluví se hlavně o důvodech ekonomických, v plánování ale určitě hrály také roli důvody vojenské. Transverzálka se skládala z několika zcela nových úseků, někde ale byly využity stávající dráhy.
Úsek Domažlice–Klatovy se stavěl nově. Trať byla slavnostně otevřena 1. října 1888, ale nikdy se nestala hlavním tahem, hlavně kvůli velkému počtu oblouků a poměrně velkému stoupání. Není ani divu, dráha prochází podhůřím Českého lesa a Šumavy.
Provoz původně zajišťovaly rakouské státní dráhy (kkStB), od roku 1918 pak ČSD, potažmo ČD. Státní monopol narušil Plzeňský kraj, který ve výběrovém řízení vybral od prosince 2023 dopravce GW Train Regio. My jsme se po této krásné trati svezli Brejlovcem Kladenské dopravní a strojní, který převážel podbíječku na výluku do Kolince (na úseku Klatovy – Horažďovice předměstí).
Dráhu s Domažlic do Klatov si můžete projet zrychleně za tři minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvMalebným Chodskem Šumavě vstříc
Navazující a blízké tratěDomažlice – Plzeň Domažlice – Furth im Wald Klatovy – Plzeň (připravujeme) Klatovy – Horažďovice předměstí (připravujeme) Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín (připravujeme) |
Naši jízdu Brejlovcem Kladenské dopravní a strojní začínáme v Domažlicích. Centrum Chodska nabízí velký počet turistických lákadel. Navštivte třeba Chodské muzeum na Chodském hradě, kde najdete expozice o historii města i jeho okolí. Vystoupat můžete jednak na hradní věž, jednak na šikmou věž při arciděkanském kostele Narození Panny Marie. Proč šikmou? Při výšce 56 metrů se totiž o 60 centimetrů odchyluje od svojí osy.
V muzeu Jindřicha Jindřicha objevíte svět tamního hudebního skladatele a národopisce, zříte například jedinečnou mistrovu sbírku podmaleb na skle. Ve zrekonstruované historické budově sladovny domažlického pivovaru z konce 19. století zase najdete mimo jiných expozicí o historii pivovarnictví v Domažlicích i okolí.
Právě do okolí Domažlic se určitě vypravte. Třeba do nedalekého slídového dolu, který je jediný zpřístupněný u nás. V Újezdě zase najdete Pamětní síň Jana Sladkého Koziny. Určitě si ze školy pamatujete jeho poslední slova: „hin za hukáže, hdo z nás.“.
Turistické cíle podél tratě 185 |
Vyrážíme z Domažlic. Trať vlevo vede do Plzně, trať vpravo do Klatov. Hned za městem přejíždíme krásný dvanáctiobloukový kamenný Smolovský viadukt. Stejně jako další kamenné stavby na transverzálce ho stavěli italští dělníci, kteří měli s podobnými stavbami ze své domoviny zkušenosti.
Kousek od stanice Kout na Šumavě se v roce 1431 odehrála bitva u Domažlic, kdy husité pod vedením Prokopa Holého porazili účastníky čtvrté křížové výpravy. Střet připomíná romantický gloriet ve tvaru kardinálského klobouku, který měl podle pověsti po bitvě ztratil prchající kardinál Cesarini.
Z Koutu na Šumavě můžete vystoupat na vrch Rýzmberk se zříceninou hradu ze 13. století a později vybudovanou rozhlednou, od nádraží je to po zelené turistické značce jen 3,5 kilometru. Z Rýzmberku se pak můžete vydat kolem další zříceniny Nový Herštejn až na vrch Koráb nad Kdyní. Kdysi vyhledávané výletní místo s turistickou chatou a rozhlednou je bohužel už několik let uzavřené, takže si raději vezměte občerstvení s sebou.
Z Korábu pak můžete sejít do stanice Kdyně a tam opět nasednout na vlak. Cestou se ještě zastavte v Muzeu příhraničí, kde se dozvíte lecjaké zajímavosti o zdejším regionu.
S Brejlovcem Kladenské dopravní a strojní projíždíme Chodskou Lhotou, Dobříkovem na Šumavě a před zastávkou Loučim také přes Dobříkovský či Smolkovský viadukt. Čtyři kilometry od stanice Pocinovice stojí rozhledna Svatá Markéta, dvacet pět metrů vysokou dřevěnou věž na kamenných základech otevřeli v roce 2014. Je odtud úchvatný pohled na Šumavu. Cestou zpět se můžete zastavit v Běhařově prohlédnout si tamní hasičské minimuzeum.
Pokud byste si chtěli prohlédnout šumavské město Nýrsko, doporučujeme vystoupit v zastávce Úborsko a vydat se k jihu po neznačených cestách. V parném letním dni si můžete trochu zajít k řece Úhlavě a zchladit se v jejích vodách.
V Nýrsku je otevřené Muzeum Královského hvozdu, za městem najdete třeba zříceninu hradu Pajrek, který stál na dávné obchodní stezce do Bavor, ale v roce 1472 byl dobyt a vypálen. Od 16. století chátrá.
Lokomotiva 354.1217 ve stanici Pocinovice při oslavách 100 let trati Horažďovice předměstí - Klatovy - Domažlice, 17. - 18. září 1988
Zhruba dva kilometry za zastávkou Dubová Lhota se naše trať připojuje ke kolejím ze Železné Rudy. První stanicí jsou Janovice nad Úhlavou. Vzpomínáte na knihu Černí baroni? Tak přesně tady vojín Kefalín se svými „spolubojovníky“ začali bránit naši vlast s lopatou v ruce. Ale to je dávno pryč, kasárna se změnila na rozvojovou zónu.
Prohlédnout si ale nicméně můžete nedalekou zříceninu hradu a zámek Klenová s vyhlídkovou věží. Kromě historické expozice z dějin hradu a zámku je k vidění také několik výstav špičkového českého i zahraničního umění.
A je tu konec naší cesty, stanice Klatovy. Přímo nad nádražím můžete navštívit Klatovskou hůrku, bývalý kostel sv. Anny, jehož torzo se po druhé světové válce změnilo ve výletní restauraci rozhlednou. Samozřejmě to není jediný turistický cíl v Klatovech. Nesmíme opominout tamní katakomby se zhruba 30 mumiemi nebo Černou věž tyčící se nad středem města.
Otevřené je také Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše s expozicemi historie města a lidové architektury. V jeho blízkosti pak stojí fascinující Pavilon skla s ukázkami výrobků šumavské firmy Lötz a řadou příležitostných výstav.
Klatovy jsou poměrně velkou železniční křižovatkou. Mohli bychom se odsud vydat dalšími třemi směry, do Plzně, do stanice Horažďovice předměstí nebo do Železné Rudy. Všechny je máme natočené a projedeme si je zase někdy příště.
























