Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 175 mezi Rokycany a Nezvěsticemi
Trať mezi Rokycany a Nezvěsticemi má velmi zajímavou historii, stavěla se totiž z obou stran a každá část z naprosto jiného důvodu. Jako první vznikla vlečná dráha z Rokycan do uhelných dolů u Mirošova. První vlaky s uhlím se po ní rozjely 27. května 1869. Majitelem bylo Mirošovské kamenouhelné těžařstvo, dopravu zajišťovala Česká západní dráha (k.k. priv. Böhmische Westbahn / BWB), do jejíhož nádraží v Rokycanech trať/vlečka ústila.
O druhou část z Nezvěstic do Mirošova projevila o několik let později společnost České obchodní dráhy (Böhmischen Commercialbahnen / BCB). V nové trati viděla možnost, jak spojit Českou západní dráhu (Praha – Plzeň) s Dráhou Františka Josefa I (Plzeň – České Budějovice). Mirošovské uhlí a také železná ruda z místních dolů se tak mohly dostat nejenom do Prahy, ale i do jižních Čech.
 |
BCB získaly koncesi 9. května 1881 spolu s tratěmi Hradec Králové – Ostroměř, Sadová – Smiřice, Nymburk – Jičín, Křinec – Městec Králové, Kopidlno – Libáň a Nusle – Modřany. Z Nezvěstic do Mirošova se začalo jezdit 1. července 1882, osobní doprava na celé spojené trati, tedy mezi Rokycany a Nezvěsticemi začala fungovat o sedm let později, v červnu 1889.
Navazující nebo blízké tratě |
V roce 1910 se České obchodní dráhy staly majetkem Státní drah (kkStB), po první světové válce byly včleněny do ČSD. Dnes na trati z Rokycan do Nezvěstic jezdí České dráhy, prioritou jsou ovšem především vlaky mezi Rokycany a Příkosicemi. Méně vytížený úsek z Příkosic do Nezvěstic obsluhuje jen jedna pendlující osmsetdesítka.
Jednou do roka, většinou ve druhé půlce května, vyráží na trať Hamerník expres. Pod taktovkou spolku Lokálka Group jezdí mezi Rokycany a Nezvěsticemi Hurvínek M131.1, v poslední době půjčený od Pardubického spolku historie železniční dopravy. Pozvání natočit jízdu Hamerník expresu jsme samozřejmě rádi využili.
Trať z Rokycan do Nezvěstic si můžete projet zrychleně za tři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKrajem uhlí a ocele
Naši cestu po nezvěstické lokálce začínáme ve stanici Rokycany. Historický střed města je obehnán zbytky opevnění. K návštěvě láká také Muzeum Dr. Bohuslava Horáka s expozicemi života na Rokycansku, místní přírody či průmyslu. Na kraji města směrem na Tymákov je Vojenské muzeum na demarkační linii a nad muzeem na vrchu Kotel se tyčí stejnojmenná ocelová rozhledna.
Hurvínek spolku Lokálka Group vyráží do Nezvěstic. Dodnes je v rokycanské stanici vidět, jak kolej do Mirošova vznikla později, navíc jako samostatná trať. Zatímco koleje České západní dráhy vedou společně, trať do Mirošova je „uskočená“ více vpravo.
Pražské zhlaví stanice Rokycany. Koleje vlevo vedou přes Beroun do Prahy, kolej vpravo do Nezvěstic.
Ze zastávky Rokycany předměstí to máte nejblíže nejenom k Muzeu na demarkační linii, ale také k rezervaci Vojenské cvičiště, kam byli před pár lety dovezeni divocí koně a zubři z Mimoně. Možná je zahlédnete z vyhlídkové plošiny.
Turistické cíle podél trati 175 |
To ze zastávky Kamenný Újezd u Rokycan se můžete vydat k už zmíněné rozhledně na vrchu Kotel. Po modré turistické značce jsou to od zastávky čtyři kilometry.
Za zastávkou Nová Huť potkáváme první důkaz o zpracování železné rudy v kraji, po levé straně je z vlaku vidět poměrně rozsáhlé předávací kolejiště železáren v Hrádku u Rokycan. Ze stejnojmenné zastávky, tak i z následující stanice Mirošov se můžete vypravit do Dobřívi. Najdete tam jednak pamětní síň herce Jindřicha Mošny, který do této obce jezdíval na letní byt, jednak unikátní historický vodní hamr z roku 1825. Právě podle něj získal jméno náš zvláštní vlak.
V Mirošově původní trať končila, z nádraží vedla kolej už jen k někdejší hlavní šachtě Leopoldina. V průběhu 19. století v Mirošově a okolí fungovalo přes 40 dolů. Některé byly spojené úzkokolejnou koněspřežnou drážkou, později lanovkami. S příchodem 20. století se však ložisko uhlí začalo vyčerpávat a logicky přišla doba úpadku. Doly byly těžařstvem uzavřeny roku 1904.
Dnešní zastávka Mirošov město leží na dohled od zámku Mirošov. Tento barokní zámeček patřil od roku 1939 prvorepublikovému politikovi Ladislavu Feierabendovi. Bývalý ministr zemědělství jej ovšem musel dvakrát opustit, poprvé na začátku druhé světové války a podruhé v roce 1948. V obou případech emigroval do Velké Británie. Dnes se zámeček postupně opravuje, jeho osud je ovšem značně nejistý, před nedávnem byl na prodej.
Lokomotiva Veliš společnosti České obchodní dráhy (BCB), u ČSD později 310.204, v Mirošově v roce 1882 a tentýž most focený z motoráku v roce 2023
Pár kilometrů od stanice Příkosice směrem k jihu můžete navštívit zbytky hradu Homberk. V místě dnešní Visecké skály byly ještě před 100 lety patrné zdi hradního paláce. Dnes jsou však kameny z nich rozeseté po okolí.
Pokud byste z vlaku vystoupili v zastávce Mešno a vydali se lesními cestami směrem k jihu, narazíte před Těnovicemi na pravou buddhistickou stúpu, kamennou stavbu se sochou Buddhy. Stúpu vybudovali příznivci tohoto východního náboženství a slouží k meditacím.
Po čtyřech kilometrech na jih od zastávky Lipnice dojdete do Spáleného Poříčí. Ve městě si můžete prohlédnout tamní zámek, kde byl svého času uchováván i svatovítský poklad, vystoupat na rozhlednu Šťastná věž nebo zavítat do místního Špejcharu.
Velmi zajímavý výlet na vás čeká, pokud vystoupíte v zastávce Kornatice rybník. Opět vede po neznačené cestě a opět musíte na jih. Po necelém kilometru a půl dojdete k Mariině skále s vyhlídkovým altánem, který byste čekali spíše v Českém Švýcarsku než v západních Čechách. Romantická stavbička vás rozhodně okouzlí.
Za Mešnem se trať proplétá údolím Kornatického potoka.
Pokud se vydáte ze stejné zastávky po proudu Kornatického potoka, neměli byste minout zříceninu hradu Lopata. V roce 1433 ho obklíčila a po čtyři měsíce obléhala husitská vojska. Majitelé hrad nakonec sami zapálil a v nastalém zmatku se snažili utéci. Od té doby je pustý, k někdejšímu hradnímu paláci vás dovede dřevěná lávka.
Další pozoruhodný turistický cíl máte na dosah ze zastávky Šťáhlavice. Jen dva a půl kilometru na sever leží klasicistní zámek Kozel. Kromě něj si můžete prohlédnout také zámecký park anglického typu. Za mostem přes řeku Úslavu je pak pozoruhodné bludiště.
Stanice Nezvěstice v roce 1945 a 2023
Motoráčku spolku Lokálka Group zbývá už jen pár kilometrů cesty. Po novém mostě přejede řeku Úslavu a po několika obloucích vjíždí do stanice Nezvěstice.
Přestože doprava na trati z Rokycan není úplně rovnoměrná, ani nad úsekem z Příkosic do Nezvěstic kraj zřejmě neláme hůl. V době našeho natáčení právě tady podél trati čekaly betonové pražce, které měly nahradit dosluhující dřevěné.
