Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvV polovině 19. století rostl zájem postavit železnici mezi Prahou, Plzní bavorskými hranicemi. Obchodníci cítili velké možnosti k výměně zboží mezi Rakouskem a Bavorskem. V roce 1851 požádala Plzeňská obchodní komora o koncesi na stavbu tratě, ale odpověď úřadů nebyla příliš konkrétní. Teprve o pět let později, v rámci mezistátní smlouvy, byla západní dráha jasně definovaná.
Navazující a blízké tratěPraha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun Praha-Smíchov – Praha hl. n. Zadní Třebaň – Lochovice Úzkokolejka Koněprusy – Beroun (zaniklá) |
Stavby se ujali známí podnikatelé, bratři Kleinové a Adalbert Lanna. Úsek mezi Plzní a pražským Západním nádražím (dnes stanice Praha-Smíchov) byl zprovozněn v červenci 1862. Ve 30. letech 20. století byla dráha zdvoukolejněna a o půl století později také elektrifikována.
Trať mezi Prahou a Berounem je typická svým hustým příměstským provozem. Přestože byl úsek Beroun–Plzeň koridorizován, 38 kilometrů opačným směrem, tedy ku Praze zásadní modernizace minula. Může za to úzké údolí Berounky a členitost tratě. Zkrátka je moc klikatá a větší rychlosti než dnes, se na ní dosáhnout nedá.
Řešením má být tunel mezi pražským Smíchovem a Berounem pro rychlíky a expresní nákladní vlaky. Klasické příměstské osobáky a běžné náklady budou jezdit stále podél Berounky. O tunelu se ovšem s přestávkami mluví zhruba čtvrt století a dodnes se do země nekoplo, tak uvidíme, kdy se vize naplní.
Co se ovšem mění radikálně je nádraží Praha-Smíchov. Zrušením kolejiště Buštěhradské dráhy (u někdejšího Severního nástupiště) vznikl prostor pro výstavbu nové čtvrtě, do které se vešla i kompletní přestavba smíchovského nádraží. Stará nástupiště mizí a novou podobu získá i staniční budova.
Na co zírá mašinfíra: Po dráze císaře Františka Josefa z Budějovic do Velenic![]() |
My jsme to stihli a s výletním vlakem společnosti Valenta Rail jsme odjížděli ještě za „starých časů). Nástupiště pocházela z poloviny 50. let 20. století a navrhl je architekt Jan Zázvorka.
Úsek z Prahy do Berouna si můžete projet za 4 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPodél Berounky do Českého krasu
Naši jízdu do Berouna začínáme ve stanici Praha-Smíchov. Odsud můžete vyrazit i na slavný Pražský Semmering do Hostivice nebo Hlubočepským údolím do Rudné u Prahy a do Berouna po takzvané Hrbaté dráze.
Projíždíme okolo výtopny Zlíchov, kde má iDNES svoji slow kameru, a která zachycuje dění právě na smíchovské nádraží. Mineme také kostelík svatých Filipa a Jakuba, která se tyčí hned nad tratí a stal se součástí mnoha železničních fotografií.
Za Barrandovským mostem koleje vedou v těsné blízkostí někdejšího plaveckého areálu, který patřil ke slavným barrandovským Terasám. O pár set metrů dále podjíždíme Most inteligence, Branický železniční viadukt, který teprve nedávno, po desítkách let od svého vzniku, získal druhou kolej. Za ním stávala budova nádraží Malá Chuchle. Stanice zanikla v roce 1941, budova byla zbořena o třicet let později.
Za Malou Chuchlí podjíždíme takzvaný přesmyk, most, po němž vede kolej z Chuchelského tunelu. Až do stanice Praha-Radotín vedou vedle sebe čtyři koleje. Projíždíme zastávkou Velká Chuchle přímo u dostihového závodiště a podjíždíme estakádu Pražského okruhu. Radotínské nádraží je dnes také zbrusu nové, my jsme ho v den natáčení zastihli v rozestavěné podobě.
Z Radotína vybíhá vpravo vlečka do cementárny. Právě tady symbolicky začíná Český Kras, kraj vápence a zajímavých geologických útvarů. Jen Radotín protíná několik naučných stezek.
Výletní vlak společnosti Valenta Rail v čele s Rosničkou 710.790 pokračuje dál ve své cestě, teď už v těsné blízkosti řeky Berounky. První zastávkou jsou Černošice s typickou budovou čekárny České západní dráhy. Odtud se můžete vypravit na druhý břeh Berounky je zbytkům hradu Kazín.
Na co zírá mašinfíra: Karlovarskou kaolinovou lokálkou až k hradbě Krušných hor![]() |
Následuje zastávka Černošice-Mokropsy a hned za ní nás čeká další ikonické místo trati, ocelový most přes Berounku. V rámci modernizace trati má být nahrazen mostem novým, uvažuje se o tom, že by ocelová příhradová konstrukce mohla sloužit jako rozhledna. Troufalý plán.
Nad zastávkou Všenory se už jedna rozhledna tyčí, Korunka. Z výšky 30 metrů máte údolí Berounky jako na dlani. od vlaku je to po žluté turistické značce 3 a půl kilometru.
Turistické cíle podél trati 171 |
Dalšími stanicemi jsou Dobřichovice, Řevnice a Zadní Třebaň. Z té vybíhá lokálka přes Liteň do Lochovic. Od Dobřichovic nás začíná provázet smůla. Možná déšť přivolala Rosnička v čele vlaku, těžko říci. V každém případě se nedivte, že od této chvíle uvidíte častěji kapku na objektivu.
Ve stanici Karlštejn musíme na chvíli zastavit. Turista, který zde vystoupí tu ale určitě stráví delší chvíli. Hned za mostem totiž navštíví předválečný řopík, tedy bunkr lehkého opevnění vzor 37, potom potká Muzeum uniforem, Alchymistickou dílnu, Muzeum betlémů a pokud toho nemá dost, dojde až k bájnému hradu.
A pokud ani po prohlídce Karlštejna turista neumdlévá, může vyrazit na Mořinu k lomům Velká a Malá Amerika. I ty se dají s průvodcem prohlédnout a při troše štěstí chytíte výletní vláček, který čas od času vozí turisty po někdejší Kladensko-nučické dráze.
To zastávka Srbsko je zřejmě nejlepším výchozím bodem pro pěší výlet do Koněpruských jeskyní. Určitě nezabloudíte, držte se necelých sedm kilometrů žluté turistické značky. Po prohlídce jeskyní doporučujeme nahlédnout z jedné z vyhlídek do velkolomu Čertovy schody nebo pátrat po zaniklé úzkokolejné dráze Koněprusy – Beroun.
Pokud byste vyrazili ze Srbska přes Berounku a budete-li se držet známé žluté značky, dojdete po 5 kilometrech k benediktinskému klášteru v obci Svatý Jan pod Skalou. Prohlédnout si ho sice můžete jen zvenčí, navštívit lze ale Jeskyně sv. Ivana, kde najdete skalní kapli. Doporučujeme také vyjít na skalní masiv nad klášterem, odkud je nádherný rozhled na celý Český Kras. A pokud byste chtěli zažít něco z dávných časů, prodlužte si výlet až do Skanzenu Solvayovy lomy. V pravidelných termínech po areálu jezdí parní mašinka a dozvíte se tam zajímavosti o historii těžby vápence na Berounsku.
Mezi Srbskem a Berounem pak leží Tetín se zbytky stejnojmenného hradu. Prohlédnout si ale můžete také místní muzeum nebo zajímavou expozici o těžbě vápence přímo v železničním tunelu do Modrého lomu.
Nádraží Beroun ve své původní podobě
Beroun je naší cílovou stanicí, Rosnička v čele vlaku společnosti Valenta Rail se zjevně napojila, takže déšť pomalu ustává. V Berouně si můžete prohlédnout řadu turistických zajímavostí. Například centrum města s Plzeňskou a Pražskou bránou, Muzeum Českého krasu nebo Městskou horu s rozhlednou a medvědáriem. Odjíždějí odsud také vlaky směr Křivoklát a Rakovník.
Západní dráha podél Berounky patří k nejvytíženějším a zároveň nejromantičtějším v zemi. Je otázkou, nakolik zamýšlená modernizace setře z této tratě nádech starých časů.
































