Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDnešní cestu absolvujeme po dvou historických tratích. Z Teplic v Čechách do nákladní stanice Oldřichov u Duchcova pojedeme po kolejích někdejší Ústecko-teplické dráhy (ÚTD). Trať byla otevřena už v roce 1858, aby společnost mohla vozit uhlí těžené v okolí Chabařovic do přístavu v Ústí nad Labem. O několik let později pak byly koleje prodlouženy do Duchcova (1867) a následně přes Most až do Chomutova (1870). Doprava na trati byla už v té době natolik frekventovaná, že jí jednokolejná dráha nestačila, a tak ÚTD musela vybudovat druhou kolej.
Navazující a blízké tratě |
Druhou část dnešní jízdy z Oldřichova do Louky u Litvínova pak absolvujeme po bývalé Duchcovsko-podmokelské dráze. Trať vznikla v roce 1871 jako přímá konkurence Ústecko-teplické dráhy. Byla určena především pro dopravu uhlí z hnědouhelné pánve do přístavu v Podmoklech, dnes v Děčíně.
V roce 1872 byla prodloužena z Duchcova přes Litvínov do Chomutova, ani to ji ovšem příliš nepomohlo. Trať totiž vedla náročným terénem a neprotínala žádná významná sídla, dráha proto začala být prodělečná a už v roce 1892 byla zestátněna. Navíc po zestátnění ÚTD v roce 1924 byla veškerá přeprava uhlí převedena na sklonově příznivější trať z Chomutova do Ústí nad Labem a z Duchcovsko-podmokelské dráhy se tak stala vedlejší trať.
Jak Ústecko-teplické dráhy, tak i Duchcovsko-podmokelské se týkaly přeložky kolejí kvůli dolování hnědého uhlí. V roce 1961 byl uzavřen úsek mezi Teplicemi-Lesní Bránou a Hájem u Duchcova (ten se překládal dokonce dvakrát), v roce 1968 mezi Oldřichovem u Duchcova a Duchcovem a v roce 1971 mezi Litvínovem a Jirkovem.
Na začátku 60. let 20. století byla pro nákladní dopravu elektrifikována trať mezi Oldřichovem u Duchcova a Loukou u Litvínova a dále do Mostu. Už několik let zajíždějí elektrické osobní vlaky také do Litvínova.
Projeďte si 16 kilometrů z Teplic v Čechách do Louky u Litvínova za 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPůvodní krajina zmizela v kamnech
Naši cestu Hurvínkem M131.1513 spolku LOKO-MOTIV začínáme v nově opravené stanici Teplice v Čechách. Za prohlídku stojí samotná monumentální nádražní budova ÚTD. V lázeňském městě se můžete vydat do přírodního parku kolem teplického zámku, který byl vybudován už před 400 lety a samozřejmě do zámku, kde najdete sídlo Regionálního muzea.
V Teplicích můžete objevovat také nespočet kašen a fontán a třeba si prohlédnout tajemné Pravřídlo, nejstarší a nejsilnější teplický pramen. Za návštěvu stojí i tamní botanická zahrada.
Turistické cíle podél tratě 134 |
Vyrážíme na cestu podél Krušných hor. Ve stanici Řetenice se od ÚTD odpojuje severočeská transverzálka, která přes Úpořiny a Radejčín míří do Lovosic, Litoměřic, Českou Lípu a končí až v Liberci. Před zastávkou Jeníkov-Oldřichov, která nahradila nedalekou stanici Oldřichov u Duchcova, se naopak k Ústecko-teplické dráze připojuje Kozí dráha z Děčína. Úsek ze zastávky Krupka město do Oldřichova je ovšem v tuto chvíli nesjízdný.
Za Jeníkovem-Oldřichovem začíná přeložkové peklo, v podstatě žádná trať tam nezůstala na svém místě. Jediná čestná výjimka je úsek původní Ústecko-teplické dráhy k nádraží Duchcov, který se dodnes využívá jako vlečka.
Necelý kilometr od zastávky Jeníkov-Oldřichov potkáváme první přeložku tratě ze stanice Teplice-Lesní brána z roku 1909. Vpravo od dnešní dráhy se dochoval původní most přes silnici a také někdejší nádraží Jeníkov.
O pár set metrů dál se k dnešní trati 134 připojují koleje vlečky z dolu Gizela, které mezi lety 1871 a 1909 sloužily původnímu vedení trati ze stanice Teplice-Lesní brána, které vedlo kolem dolu Barbora.
Následuje zastávka Háj u Duchcova. Odtud se můžete vypravit do Duchcova. Milovníky historie samozřejmě láká jak muzeum, tak hlavně tamní zámek, ve kterém pobýval známý italský milovník, dobrodruh a nakonec knihovník Giacomo Casanova. K zámku přiléhá i rozlehlý park. Další turistovou zastávkou v Duchcově by mělo být i tamní muzeum s expozicemi o historii města nebo kočárcích a šlapacích autíčkách místní továrny HIKO. Zajít můžete také k Duchcovskému viaduktu, o kterém se za minulého režimu museli učit úplně všichni. Během stávky a nepokojích tam v roce 1931 zemřeli po střelbě vojska čtyři lidé.
Další stanicí je Osek. S tímto jménem jsme se setkali při jízdě po moldavské dráze, tehdy jsme ale zastavili ve stanici Osek město. V Oseku můžete navštívit Cisterciácký klášter. Původně románsko-gotický klášter ze 13. století byl přestavěn do dnešní barokní podoby. Za stanicí projedeme kolem bývalého dolu Nelson III, kde v roce 1934 kvůli výbuchu uhelného prachu zahynulo 142 horníků.
Krajina, kterou vidíme z vlaku po levé straně kolejí nemá s tou původní vůbec nic společného. Pod výsypkou Pokrok, která sloužila jako vnější výsypka dolu Bílina skončila svoji existenci například obec Hrdlovka, která měla ještě v roce 1950 přes 3500 obyvatel.
Předposlední zastávkou naší cesty s Hurvínkem spolku LOKO-MOTIV je Háj u Mostu. Pár set metrů za ním potkáváme koleje tratě 135, které přicházejí z Moldavy v Krušných horách. I toto je však přeložka, konkrétně z roku 1954. V dálce se už rýsuje konec naší dnešní jízdy, stanice Louka u Litvínova. Ta nedávno prošla velkou rekonstrukcí, jejíž hlavním výsledkem bylo opuštění krásné výpravní budovy. V blízké budoucnosti by měl v památkově chráněné stavbě vzniknout kulturní a muzejní centrum.
Z Louky u Litvínova máte možnost se vydat hned do několika směrů. Vlakem odsud dojedete třeba do Litvínova, kde najdete barokní zámek s mnoha zajímavými výstavami a rozlehlým zámeckým parkem.
Další vaše cesta může skončit v Mostě nebo i dříve v zastávce Most-Kopisty, odkud máte blízko do velmi zajímavého Podkrušnohorského technického muzea. Tam se dozvíte asi úplně všechno o dolování hnědého uhlí v regionu.
A pokud byste si chtěli užít horské tůry, doporučujeme vyrazit vlakem po Moldavské dráze. Podél ní máte turistických cílů nespočet.
Byť jsme Hurvínkem M131.1513 spolku LOKO-MOTIV z výtopny Křimov urazili jen 16 kilometrů, objevili jsme další kraj, který se může stát turisty vyhledávaným. Ať už pro svoje technické památky nebo přírodní zajímavosti.






























