Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNaši dnešní cestu absolvujeme po třech historických lokálkách, které vznikly v jinou dobu a pod jinými majiteli. V roce 2007 byly všechny tři úseky spojeny pod jednu trať s číslem 114.
Navazující tratě |
První lokálka vedla z Lovosic do Libochovic. Čtrnáct kilometrů dlouhá trať vznikla jako místní dráha obsluhující cukrovary v Lovosicích, Sulejovicích a Libochovicích. O koncesi se sice ucházela rakouská společnost místních drah (ÖLEG), nakonec ji 21. září 1881 získala Rakouská společnost státní dráhy (StEG). Stavbu prováděla pražská firma Kruliš a Zelenka, která celou trať stačila postavit během jednoho roku, dráha byla otevřena 22. října 1882. Po zestátnění StEG v roce 1909 trať provozovaly státní dráhy (kkStB) a po roce 1918 ČSD.
Druhou lokálkou je úsek Libochovice–Louny. Tato místní dráha získala koncesi na jaře 1901 a stejně jako v předchozím případě byl provoz zahájen do jednoho roku, vznikla v roce 10. května 1902. Dopravu zajišťovaly státní dráhy (kkStB) na účet vlastníka. Zajímavostí bylo nasazení parního motorového vozu Serpollet kkStB 2.001 (u ČSD M113.001) už v roce 1903. Později mezi Louny a Libochovicemi jezdil také známý parní motorový vůz Komarek (M124.0). Trať byla zestátněna teprve za Československa, konkrétně v roce 1925.
Mapa trati 114 mezi Lovosicemi a Postoloprty
Také třetí lokálka, Louny–Postoloprty, vznikla jako státem garantovaná místní dráha. Koncesi získali v září 1894 členové místní honorace – Josef Maschat, schwarzenberský panský ředitel v Postoloprtech, Carl Kraus, starosta Postoloprt a Adalbert Saitz, postoloprtský radní. Je až s podivem, že i tato trať vznikla za pouhý rok, doprava na ní byla slavnostně zahájena 16. září 1895. Už v roce 1905 byla dráha zestátněna.
Od roku 2022 jezdí na trati společnost GW Train Regio, linka U52 je vůbec první přímý spoj, který spojil Ústí nad Labem s Louny. Ústecký kraj se rozhodl toto spojení realizovat už proto, že trať 114 prošla před několika lety modernizací, takže mezi Lovosicemi a Louny se může jezdit rychlostí až 100 km/h.
Trať 114 si můžete projet i zrychleně, za čtyři minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvOkružní jízda kolem vyhaslých sopek
Naši jízdu motorovou jednotkou 845/945 GWTR, přezdívanou kvůli své oranžovo zelené barvě Mrkev, začínáme ve stanici Lovosice. Linka U52 sice začíná už v Ústí nad Labem, tento úsek jsme vám už představili, takže bychom se zbytečně opakovali.
V Lovosicích si prohlédněte střed města se zámkem z druhé poloviny 16. století. U Labe si pak můžete vyzkoušet novou rozhlednu, v létě byste neměli vynechat přívoz přes Labe k Žernoseckému jezeru.
Na ústeckém zhlaví stanice Lovosice koleje roztrojují. Úplně vpravo vede trať směr Ústí nad Labem a Děčín, uprostřed někdejší Ústecko-teplická dráha směrem na Úpořiny (přerušená závalem u Radejčína) a zcela vlevo pak Místní dráha Lovosice–Libochovice.
Další rozdělení tratí nás čeká v Čížkovicích, kde začíná legendární Švestková dráha. Dříve prodělečnou trať 113, kde už byla zastavená doprava, koupila společnost AŽD a velmi úspěšně tady provozuje pravidelné vlaky a zároveň zkouší nejnovější drážní technologie.
Čížkovice. Doprava vedou koleje Švestkové dráhy společnosti AŽD, doleva trať 114 do Libochovic.
Za stanicí Čížkovice zničehonic vyrůstá hradba Českého středohoří. Necelých šest kilometrů od nádraží se tyčí zřícenina hradu Košťálov. Z gotického sídla ze 14. století se dochovaly části věžovitého paláce horního hradu a zbytky vnějšího opevnění. Zřícenina je v havarijním stavu, na nebezpečí úrazu upozorňuje cedule pod hradem.
Turistické cíle podél tratě 114 |
Pokud necháte středohoří za zády a vydáte se z Čížkovic na opačnou stranu, po necelých čtyřech kilometrech dojdete ke zbytkům větrného mlýna holandského typu, který určitě znáte ze svých cest po dálnici D8. Kruhová stavba z roku 1843 byla později přestavěna na výletní letohrádek. Ačkoli je mlýn od roku 1958 zapsán na seznam kulturních památek, v současnosti chátrá a je otázka, jak dlouho ještě zůstane stát.
Z Čížkovic pokračujeme na jih, koleje tratě 114 vedou okolo z dálky viditelného hradu Hazmburk, tedy spíš okolo jeho zříceniny s typickými dvěma věžemi. Předtím, než k němu vystoupáte, bychom rádi upozornili ještě na několik zajímavých turistických cílů.
Ze stanice Chotěšov pod Hazmburkem je to pár kilometrů jednak k baroknímu zámku Vrbičany, jednak k bývalé tvrzi, dnes renesančnímu zámku v Brozanech nad Ohří. Na druhém břehu Ohře, v Doksanech, si po předchozí domluvě můžete prohlédnout část kláštera sester premonstrátek.
Na už avizovaný Hazmburk to budete mít nejlepší ze zastávky Slatina pod Hazmburkem, z následující stanice Libochovice nebo ze zastávky Libochovice město. Před stanicí Libochovice se k naší trati připojují koleje od Straškova. A když už mluvíme o Libochovicích, znáte tamní barokní zámek s velkolepým parkem? Rozhodně si ho nenechejte ujít.
Ze zastávky Křesín se můžete vydat po mostě přes Ohři a navštívit zříceninu hradu Šebín. Z následující zastávky Koštice nad Ohří pak můžete po předchozí domluvě prozkoumat tamní Vesnické muzeum. Seznámíte se s životem na vesnici v 19. a 20. století a prohlédnete si vybavení tehdy běžné domácnosti.
Most přes Ohři za stanicí Koštice nad Ohří
Za Košticemi přejedeme Ohři a pak i inundační most. Poblíž zastávky Pátek stojí stejnojmenný zámek. Jednu z prvních čistě renesančních staveb v Čechách nechali majitelé později přestavět v barokním stylu. Za socialismu stavba zchátrala a teď se ji snaží nový vlastník vrátit její původní lesk.
Pomalu se blížíme do Loun, před městem se k nám zleva připojuje trať od Zlonic, kterou už také známe. Starobylé Louny lákají turisty k návštěvě na řadu pamětihodností. V první řadě jde určitě o kostel svatého Mikuláše, dominantu města. V gotickém slohu ho v letech 1520–1538 postavil architekt Benedikt Rejt. Jméno slavného architekta nese také lounská galerie, která se specializuje na umění 20. století. Sídlí v budově bývalého měšťanského pivovaru nedaleko od centrálního náměstí. Moderní přestavba je sama o sobě uměleckým dílem. Za zmínku stojí také zbytky středověkého opevnění či Oblastní muzeum. Doporučujeme také navštívit tamní inundační most. Se čtyřiceti oblouky a délkou 272 metrů je nejdelším v republice.
Nádraží Louny na dobové pohlednici
Za stanicí Louny se koleje opět dělí. Vpravo vede trať do Obrnic a Mostu. My pokračujeme vlevo až za město, kde je za dálnicí D7 kolejový triangl. Pokud bychom jeli vlevo, dorazili bychom do Rakovníka, trať vpravo, po které jede Mrkev společnosti GW Train, míří do Postoloprt.
Následuje stanice Březno u Postoloprt. Na břehu Ohře najdete zdejší Archeologický skanzen s řadou dobových obydlí. K vidění je třeba dlouhý dům z mladší doby kamenné s kůlovou konstrukcí nebo raná slovanská chata z 6. století, která je z části zahloubená do země.
Za Březnem trať 114 už podruhé překonává Ohři, do cíle zbývá už jen pár kilometrů. Před Postoloprty projíždíme dalším železničním trianglem, kolej vpravo míří do Obrnic, kolej vlevo do Postoloprt a dál do Žatce. Triangl vznikl už v letech 1904–1905, hlavně kvůli tomu, aby se nákladní vlaky od Loun dostaly na seřaďovací nádraží v Obrnicích bez nutnosti úvrati ve stanici Postoloprty.
Město Postoloprty jsou z turistického hlediska oříšek. Tamní zámek už několik let chátrá, o obnově zámeckého parku město řadu let mluví, a stejné je to s objektem památkově chráněného pivovaru. Město jakoby stále něco tížilo. V květnu 1945 tady Čechoslováci bez soudu postříleli stovky internovaných Němců, kteří původně žili v okolních městech a obcích. Masakr se sice později několikrát vyšetřoval, ale nikdo nebyl za tuto vraždu souzen. Kontroverzní téma je v Postoloprtech stále tabu.
Linka U52 společnosti GW Train sice končí až v Žatci, jízdu po úseku z Postoloprt jsme už před nedávnem zveřejnili, našeho dnešního Mašinfíru proto ukončíme už zde. Na osudu tratě 114 je vidět, že rekonstrukce a zvýšení rychlosti může zájem o upadající veřejnou dopravu v regionu v pravý čas oživit.
