Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě Slaný - Hostivice
Pražsko-duchovská dráha vznikla ve druhé polovině 19. století z popudu státu z jediného důvodu, aby rozbila monopol Rakouské společnosti státní dráhy na dovoz severočeského hnědého uhlí do Prahy. Koncesi získala v červnu 1870, za společností stáli významní čeští šlechtici, třeba hrabě Thun-Hohenstein, hrabě Chotek, kníže Lobkovic nebo kníže Kinský.
Trať byla byla otevřena nejprve z Duchcova do Slaného (2. ledna 1873) a 11. května 1873 byla slavnostně otevřena ze Slaného do Prahy. Jak bývalo tehdy zvykem, konkurenční železniční společnosti se v lásce příliš neměly, a tak v úseku mezi Litovicemi a Středokluky a v Zákolanech vznikla mimoúrovňová křížení s Buštěhradskou dráhou.
 |
Navazující a blízké tratě |
Obě dráhy byly u Hostivice propojeny až spojkami, které vznikly v roce 1947. Koncem padesátých let 20. století se začalo mluvit o radikálním rozšíření starého ruzyňského letiště s přistávací dráhou, která ovšem protínala starou trať. V roce 1966 byla proto zprovozněna přeložka, která nové letiště obchází. Část staré tratě ze stanice Středokluky zůstala zachována a změnila se na vlečku.
Paradoxní je, že málem zanikla i přeložka. Kvůli údajně špatnému technickému stavu tratě byla v roce 1993 zastavena v úseku Hostivice – Středokluky veškerá doprava. Nakonec se provoz podařilo na začátku nového století obnovit. Na trať se navíc časem vrátila i osobní doprava. Ta narostla hlavně po roce 2015, kdy si společnost Amazon vybudovala v Dobrovízi svůj velkosklad, otevřela novou zastávku a zaměstnance z Prahy dováží speciálními vlaky.
Trať do Slaného je oblíbená i díky množství turistických cílů. Právě na ní zahájil svoji kariéru úspěšný projekt Českých drah, Cyklohráček. Spolek Výtopna Slaný po Pražsko-duchcovské dráze čas od času vyráží se svým historickým výletním vlakem, jejího pozvání jsme samozřejmě rádi využili.
Trať ze Slaného do Hostivice si můžete projet za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPodél památných míst historie
Jízdu s výletním vlakem Výtopny Slaný začínáme, kde jinde, než ve Slaném. Ač to na první pohled nevypadá, historická Pražsko-duchcovská ve středních Čechách vede podle zajímavých, nebojíme se říci zásadních míst naší historie.
Ve Slaném, přímo naproti nádražní budově můžete po předchozí domluvě navštívit malou expozici zabezpečovací techniky. Za návštěvu určitě stojí i Vlastivědné muzeum, Boží hrob či slaný pramen, podle kterého získalo toto královské město své jméno. Pokud máte rádi horskou turistiku, tak na Slánské hoře můžete vyzkoušet místní ferratu, a pokud jste železniční archeologové, můžete pátrat po stopách zrušené úzkokolejky Slaný – Kačice. Jen pár kilometrů od Slaného, nedaleko Zlonic, najdete Zlonické železniční muzeum.
Turistické cíle mezi Slaným a Hostivicí |
Za zastávkou Slaný předměstí projíždíme skrz místní ovocné sady. Před Podlešínem nás čeká kamenný viadukt, který překonává údolí Knovízského (Svatojiřského) potoka s bývalou tratí (Kladno-Dubí) Vinařice – Zvoleněves.
Ze stanice Podlešín vyrazte k Bunkru Drnov. V podzemních prostorách o rozloze 5 500 m2 najdete bývalé velitelství československé protivzdušné obrany z doby studené války. Za Podlešínem se koleje dělí, vlevo vede spojka do Zvoleněvsi, která časem převzala úlohu hlavní tratě. Pražsko-duchcovská dráha se stáčí obloukem doprava, aby pokračovala svoji pouť ku Praze.
Míjíme zrušenou zastávku Želenice u Slaného a po chvíli vjíždíme do zastávky (dříve stanice) Koleč. Nedaleko nádraží si můžete prohlédnout budovu zchátralé parostrojní vodárny, která lokomotivy při jejich cestě mezi severem Čech a metropolí zásobovala vodou. Podobnou, ovšem zachovalou a provozní, najdete u nás snad jen ve stanici Ústí nad Labem-Střekov. V obci mají také barokní zámek, který v současné době prochází rekonstrukcí. Muzeum včelařství je kvůli tomu sice uzavřeno, zkuste se ale na prohlídce domluvit telefonicky, třeba budete mít štěstí.
Podlešínský viadukt vede přes zaniklou trať ze Zvoleněvsi do Kladna
Za Kolčí stále klesáme do údolí Zákolanského potoka. V Zákolanech mimoúrovňově křížíme první trať Buštěhradské dráhy z Kralup nad Vltavou do Kladna. Pokud vystoupíte v zastávce Zákolany zastávka, máte jedinečnou možnost vystoupat na staroslavnou Budeč. V rotundě sv. Petra (od 12. století i Pavla) se podle svatováclavských legend učil přemyslovec Václav, pozdější světec a patron české země, číst v latinských knihách.
Za zastávkou Kováry vlak spolku Výtopna Slaný přejíždí krásný dvoupolový kamenný viadukt přes Zákolanský potok a objíždí slavnou zříceninu hradu Okoř. Na hrad je to nejblíže ze stanice Noutonice, necelé 3 kilometry po modré turistické značce. Okoř postavil ve 14. století pražský měšťan František Rokycanský a ve své době patřila k nejhonosnějším hradům u nás. Hrad byl dobyt a pobořen v průběhu třicetileté války, od té doby se jej nikdy nepodařilo obnovit.
Viadukt u Nového mlýna přes Zákolanský potok je vysoký necelých 19 metrů
Necelých 5 kilometrů od Okoře najdete Zoopark Zájezd. Žije tam přes 100 druhů exotických a domácích zvířat. Těšit se můžete na lemury, opičky, velbloudy, lamy, klokany nebo různé druhy papoušků a dravých ptáků.
Zastávka Tuchoměřice i stanice Středokluky jsou typickými stavbami Pražsko-duchcovské dráhy. Ze Středokluk se můžete vydat do Lidic. Od nádraží nejprve po cyklostezce, potom po zelené turistické značce.
Stanice Středokluky kdysi a dnes
Za Středokluky se koleje opět dělí. Vlevo vedlo původní těleso Pražsko-duchcovské dráhy, než ho přetnula přistávací dráha ruzyňského letiště, vpravo vede novodobá přeložka z 60. let 20. století.
Za trojicí zastávek Dobrovíz, Dobrovíz-Amazon a Hostouň u Prahy se trať stáčí směrem k metropoli a novodobým mostem kříží dálnici D6. U zastávky Jeneč zastávka je Pražsko-duchovská dráha na dosah Buštěhradské dráze, koleje se ale v těchto místech paradoxně nikdy nenapojovaly.
Most přes dálnici D6 u Jenče
Jen pár set metrů za Jenčí je pak výhybka, kde se z původně hlavní trati odpojovala spojka do Hostivice. Dnes je tady ale situace opačná, ze spojky je hlavní trať, z hlavní tratě je spojka, navíc zaniklá. Koleje vpravo totiž vedly do stanice Litovice a do Rudné u Prahy.
Výletní vlak Výtopny Slaný kolem odbočky Jeneček sjíždí do stanice Hostivice. Na této křižovatce několika tratí naše cesta končí. Z Hostivice se můžete vydat do Prahy po Pražském Semmeringu, dojet vlakem do Rudné u Prahy a pokračovat pravidelnými spoji překrásným Prokopským údolím až do stanice Praha-Smíchov.
