Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDo Rumburku železnici přivedla společnost Česká severní dráha (Böhmische Nordbahn / BNB) z Bakova nad Jizerou už v lednu 1869. Příliš dlouho ale toto nádraží ve Šluknovském výběžku koncové nezůstalo. V září téhož roku se Rakousko-Uhersko domluvilo se Saskem na zřízení přeshraniční trati, která by spojovala Rumburg se stanicí Georgswalde-Ebersbach a mířila do Löbau.
V roce 1871 pověřila rakouská vláda výstavbou na svém území právě Českou severní dráhu. Koleje za hranicemi si ale museli Sasové postavit sami. Nová trať byla otevřena 1. listopadu 1873.
Zajímavou kapitolou tratě 088 byla vozba vlaků s bauxitem, které od roku 1927 vozila společnost Vereinigte Aluminium-Werke Berlin až z Maďarska. Od dubna do října tak po trati denně jezdily nákladní vlaky o váze 1 200 tun. Jejich provoz skončil až v roce 1990 uzavřením závodu.
Navazující nebo blízké tratěRumburk – Mikulášovice dolní nádraží Varnsdorf – Žitava (připravujeme) Varnsdorf – Ebersbach (připravujeme) |
Je tedy logické, že začátkem 30. let 20. století se pohraniční stanice Ebersbach dostala na limity své kapacity. Deutsche Reichsbahn na problém zareagovala komplexním rozšířením stanice. V té době Československo vybudovalo na své straně hranice stanici Habrachtice, později Georgswalde, později Jiříkov. Hlavové nádraží s osmi kusými kolejemi bylo do hlavní trati napojena odbočnou výhybkou asi 200 metrů od státní hranice.
Monumentální jiříkovská stanice si toho za svůj život zažila docela dost. Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 se přestala používat, protože všechny vlaky pokračovaly do Německa. V roce 1945 byla naopak přerušena veškerá doprava do Ebersbachu. O sedm let později byly sice koleje obnoveny, teď už ale výhradně pro nákladní provoz, osobní vlaky končily v Jiříkově. V roce 2006 přestaly do Jiříkova jezdit i ty, o čtyři roky později byly zastaveny pravidelné osobní vlaky mezi Rumburkem a Ebersbachem.
Dnes trať 088 slouží jako odlehčovací a rezervní. Občas tudy jezdí nákladní vlaky, které by jinak zabíraly kapacitu na hlavní trati podél Labe do Německa. A v případě, že je dráha přes Děčín a Dolní Žleb neprůjezdná, vrací se na úsek Rumburk – Ebersbach silnější provoz.
Několikrát do roka po trati projedou nostalgické vlaky, častěji možná ty německé. Na jaře 2024 si jízdu mezi Rumburkem a Ebersbachem objednala facebooková skupina Tuláci (nejen) po lokálkách, za hranice vyrazila s Orchestrionem Českých drah.
Trať mezi Rumburkem a Ebersbachem si můžete projet za 2 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKrajem loupežníka Karaska
Naši jízdu motorovým vozem řady 810 začínáme v Rumburku. Historickému městu těsně u německých hranic se pro jeho honosnost v minulosti říkalo Malá Paříž. Navštívit můžete třeba loretánskou kapli s ambitem – jde o nejseverněji postavenou loretu na světě. Prohlédnout si také můžete tamní muzeum s expozicí o rumburské vzpouře z roku 1918 a milovníkům výšlapů nabízíme nedalekou rozhlednu Dymník. Z centra města je to k ní po modré značce ani ne čtyři kilometry.
První část trati vede poměrně slušným stoupáním, proplétáme se mezi posledními rumburskými domy, až se dostáváme do poměrně hlubokého zářezu. První zastávkou je Rumburk zastávka. Pokud byste vystoupili zde, můžete dojít k další rozhledně. Tentokrát je to Bismarckturm, která leží těsně za hranicemi na kraji německého Neugersdorfu. Bezmála 20 metrů vysoká kamenná věž zdobí vrch Hutungsberg od roku 1902. Otevřená bývá od dubna do října o víkendech a státních svátcích. Ale pozor, těch německých.
Turistické cíle podél tratě 088 |
Za zastávkou trať vede několika oblouky, například kolem rybníka zvaného Mexiko. Ostatně kolem dráhy se vyskytují mnohá cizozemská jména, třeba Lurdy, severočeské Lurdy. Abyste se dozvěděli více, musíte vystoupit na další zastávce Jiříkov-Filipov. Právě v nedalekém Filipově se v lednu roku 1866 zjevila těžce nemocné Marii Magdaleně Kade Panna Marie. Nebohá se po tomto zjevení zázračně uzdravila. Katolická církev Filipovský zázrak uznala, a tak na místě komůrky Marie Kade vznikla nejprve kaple a v roce 1885 byl vysvěcen mohutný poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů.
V roce 1926, při oslavách 60 let od Filipovského zázraku papež Pius XI. prohlásil chrám za baziliku minor. Filipov se stal cílem mnoha poutníků, těsně před druhou světovou válkou jejich počet přesáhl 100 tisíc ročně. Po válce a odsunu německých obyvatel sláva tohoto místa ovšem upadla. Samozřejmě se na tom notně přiživila komunistická diktatura.
Pokud byste se chtěli podívat do samotného Jiříkova, musíte také využít zastávku Jiříkov-Filipov, do stanice Jiříkov se vlaky už jen tak nepodívají. V Jiříkově můžete po předchozí telefonické domluvě navštívit tamní provizorní muzeum. A pokud byste se nedomluvili, vyrazte do Šluknova. Po modré turistické značce je to z Jiříkova je to zhruba 10 kilometrů.
Po cestě se můžete zastavit u sochy Jana Karáska (německy Johannese Karaska), loupežníka, který na Šluknovsku působil. Podle pověsti bohatým bral a chudým dával, dokonce prý trestal zloděje, kteří okrádali chudáky na tržišti. Ovšem je to jenom pověst. Pravdou je, že Jan Karásek zemřel v drážďanském vězení v roce 1809. V německém Seifhennersdorfu dokonce existuje Karáskovo muzeum.
Ale zpátky do Šluknova, nejsevernějšího města v Česku. Čeká tam na vás krásně opravený zámek, přezdívaný Perla saské renesance s prohlídkovým okruhem, který je věnován poslednímu majiteli šluknovského panství Ervínu Leopoldu Nostitz-Rieneckovi. Během prohlídky tak procházíte jeho soukromým apartmánem – pracovnou, šatnou, ložnicí, dětským pokojem a jídelnou. Zároveň navštívíte i jeho oficiální kancelář.
Doporučujeme také navštívit nejsevernější bod Česka, bývalou obec Fukov. Ze Šluknovské výběžku totiž vystupuje ještě jeden maličký výběžek, je dlouhý dva a půl kilometru a široký jen pár set metrů. Zajímavostí je, že severní hranici tam tvoří řeka Spréva, ta stejná, která protéká i Berlínem. Navíc Fukovský výběžek kříží německá trať ze Žitavy do Drážďan. Zajímavé místo.
Naši jízdu osmsetdesítkou Českých drah pokračujeme kolem monumentální jiříkovské stanice. Dnes už k ní vede jen jedna vlečková kolej. Trať do Německa klesá k řece Sprévě, někdejší kolejová pláň nádraží Jiříkov zůstává výše, je tedy jasně patrné, že se tato stanice nikdy neměla stát průjezdnou.
Za (už německým) vjezdovým návěstidlem se připojujeme na trať z Oberoderwitz, po pár stech metrech zastavujeme ve stanice Ebersbach. Vítá nás řada kolejí a mohutná výpravní budova dříve zde sídlila rakouská a německá celní a pasová kontrola. Dnes je ovšem téměř prázdná, za kolejemi se nedochovala ani dvě výtopny, ani četná skladiště. V Ebersbachu si můžete přestoupit na německé spoje a pokračovat buď do Žitavy, Löbau nebo do Drážďan.
Trať 088 je dokladem neradostného osudu česko-německého pohraničí, které bylo po roce 1945 vykořeněno ze svých tradic a dodnes se z toho nevzpamatovalo. Je to škoda, turistický potenciál tento kraj má, a je jedno, jestli na české nebo německé straně hranice. Funkční osobní železniční doprava by mohla tomuto zapomenutému koutu Česka velmi pomoci.


























