Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvJako spousta železničních tratí v Česku, vznikla i Šenovka nadvakrát. Nejdřív společnost Česká severní dráha vybudovala úsek mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem. Šenovští podnikatelé tak chtěli urychlit dopravu svého zboží, převážně skla, k zákazníkům.
Už od roku 1869 vedla blízko Kamenického Šenova trať z Děčína do Rumburku. Jenže i dovážet svoje výrobky na vlak do nedaleké České Kamenice bylo pro místní skláře obtížné. Po vydání lokálkového zákona v roce 1880 se ledy pohnuly. Česká severní dráha zažádala o koncesi místní dráhy Česká Kamenice – Kamenický Šenov a císař jí v roce 1884 vyhověl.
První vlaky se rozjely v únoru 1886. Záhy ovšem Šenovští skláři zjistili, že by se jim hodilo vozit svoje zboží dráhou také do České Lípy. Propojení se povedlo až o sedmnáct let později, v roce 1903.
Nový úsek měl typicky horský charakter, vlaky musely z nejnižšího bodu za Českou Lípou vystoupat 320 metrů, aby pak zase klesly o čtvrt kilometru níže do konečné stanice v České Kamenici. Jen málokterá trať byla tak klikatá jako Šenovka, 60 procent trasy vedlo v obloucích.
Provoz na trati nikdy nebyl závratný, větší podíl měl náklad před cestujícími. V padesátých letech 20. století se osobní grafikon ustálil na devíti párech vlaků denně. Šenovka byla v sedmdesátých letech vytipována jako jedna z nejztrátovějších v Československu a nakonec úřady rozhodly o jejím zániku. Poslední pravidelné vlaky celou trať projely 29. září 1979.
Navazující a blízké tratě |
Kvůli sklárnám byl zachován vlečkový provoz na nejstarším úseku z České Kamenice do Kamenického Šenova. Vydržel až do roku 1992, kdy byl kvůli nevyhovujícímu stavu železničního svršku a snížení odbytu šenovského skla zrušen i ten. Už o dva roky později se na trať dostali dobrovolníci z Klubu přátel lokálky, částečně ji opravili a začali provozovat prázdninové vlaky.
V roce 2009 dráhu nakonec od státu koupila společnost KŽC, která rekonstrukci dokončila a zasadila se o návrat pravidelného provozu v rámci Ústeckého kraje. Od konce března do května a v říjnu jezdí vlaky o víkendech a svátcích, od června do září denně ve dvouhodinovém taktu. Vedení KŽC navíc už řadu let plánuje opravit další kus šenovské dráhy z Kamenického Šenova přes zastávku Horní Prysk až k legendární Panské skále. Zatím se život pomalu vrací alespoň na šenovské dolní nádraží, kde se buduje malá expozice Sklářské lokálky.
Šenovku si můžete projet i zrychleně za dvě minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKrajem jeskyní a skal a dalekých výhledů
Naši jízdu motoráčkem KŽC Doprava začínáme ve stanici Česká Kamenice. Šenovka vede po hranici dvou krásných turistických lokalit, Českého Švýcarska a Lužických hor. Není tedy divu, že cílů, kam se podívat je nespočet.
Z České Kamenice můžete vyrazit například do Janské, kde najdete podzemní leteckou továrnu z druhé světové války. Němci tady do roku 1945 vyráběli části letadel Junkers, Messerschmitt a také vrtulníky Fa 223. Během války tam ovšem zahynuly desítky vězňů z nedalekého koncentračního tábora Rabštejn.
Turistické cíle podél Šenovky |
Necelých deset kilometrů od nádraží pak leží zbytky Dolského mlýna. Nic vám to neříká? To přece není možné, točila se tam přece slavná pohádka Pyšná princezna a před nedávnem třeba pohádka Peklo s princeznou. Po modré turistické značce budete procházet liduprázdnou krajinou mezi pískovcovými skalami, potkáte také pás předválečných řopíků.
Na rumburském zhlaví se koleje Šenovky stáčejí doprava. Krásně je v těchto místech vidět, že hlavní trať a lokálka byly stavebně oddělené, dodnes mají vlastní nástupiště a společné vlastně jen kolejové spojky.
Chcete mít Šenovku jako na dlani? Vydejte se na Zámecký vrch nad Českou Kamenicí. Moc tedy nevíme, proč se tento kopec jmenuje Zámecký, když na něm stojí zřícenina hradu, ale za výšlap jeho návštěva stojí. Hlavně proto, že uvnitř hradu je postavena vyhlídková věž s opravdu nádherným výhledem.
Šenovka vede právě po úpatí Zámeckého vrchu. Naštěstí se dochovala řada fotografií z doby, kdy vlaky jezdily až do České Lípy. Víme proto, že místní dráha byla vybavena mechanickými návěstidly. Dnes už můžeme jen odhadovat, kde stálo vjezdové návěstidlo, a kde mechanická předvěst. Širší území podél kolejí totiž za půl století neskutečně zarostlo.
V době provozu do České Lípy byla trať osazena mechanickými návěstidly, foceno 19. 6. 1979
Sklářská lokálka od České Kamenice vytrvale stoupá. Zatímco startovní stanice leží v nadmořské výšce 320 metrů, Kamenický Šenov je už o 109 metrů výš. To vše na trati, která měří jen něco málo přes čtyři a půl kilometru. Koleje vedou mezi pastvinami, takže jízda osmsetdesítkou KŽC Doprava patří mezi ty vyhlídkové. V létě si nezapomeňte v motoráku stáhnout okénka, v tomto vlaku to pořád ještě jde.
Na kraji Kamenického Šenova přejíždíme silnici I/13. Jeli jsme tudy v okamžiku, kdy nebyly zapojeny výstražníky a nefungovaly závory. Na záznamu můžete vidět vzorovou souhru strojvedoucího a vlakvedoucí. Posledně jmenovaný, oblečený do výstražné vesty dává od silnice znamení, že vlak může bezpečně silnici přejet.
V Kamenickém Šenově vlak končí na někdejším dolním nádraží, horní nádraží už bohužel leží na zaniklém úseku. Po příjezdu motoráku z České Kamenice si můžete areál nádraží prohlédnout. Jednak tam vzniká už zmíněná muzeální expozice, jednak na druhé koleji stojí pojízdná kavárna. A jestli patříte mezi drážní archeology, můžete pátrat po bývalé vlečce společnosti Preciosa, která ze stanice vycházela.
V Kamenickém Šenově byste za běžných okolností nesměli vynechat místní Sklářské muzeum. To je ovšem v roce 2024 kvůli rekonstrukci uzavřené. Nicméně, pro jistotu se podívejte na jeho webové stránky, během různých akcí může být mimořádně otevřeno.
Kde určitě otevřeno mají, je Panská skála u horního nádraží. Čedičové varhany známe odkud? Samozřejmě, opět z Pyšné princezny. Právě tady se král a zahradník Miroslav schovával s princeznou Krasomilou před zbrojnoši. S dětmi můžete rovnou projít naučnou stezku Pyšné princezny. Končí u nedalekého vysílače s krásnými výhledy do okolí.
Pokud byste chtěli poznat i zaniklou část Šenovky, můžete se po tělese dráhy vypravit hned z dolního nádraží směrem k hornímu. Ale pozor, mosty za nádražím raději z bezpečnostních důvodů obejděte. Na trase pak alespoň zpočátku dejte pozor na kopřivy. Z tělesa si můžete odskočit k jeskyni Lipka, k Rumcajsově nebo Sloní jeskyni, ke koupališti v Horním Prysku nebo k pozoruhodnému skalnímu divadlu.
A pokud bystě chtěli poznat i zbytek zaniklé trati, doporučujeme jízdu do České Lípy buď na koloběžkách nebo na kole. Od horního šenovského nádraží vede cyklostezka, šestnáct kilometrů se z kopce v podstatě jen povezete. Cestou můžete navštívit Hasičské muzeum v Novém Oldřichově a podívat se (zvenčí) na bývalé staniční budovy Nový Oldřichov, Mistrovice, Volfartice a Horní Libchava. Všechny stále stojí a slouží jako rodinné domy.
Dochované staniční budovy na zaniklé části Šenovky
Jízda po Sklářské lokálce trvá motoráčkem KŽC Doprava sice jen pár minut, ale proveze vás krajem s velkým turistickým potenciálem. A kdo ví, třeba se jednou opravdu podaří trať obnovit až k pověstným Šenovským varhanám. Budeme Šenovce držet palce.