Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati mezi Prahou a Turnovem
Už v roce 1856 se v Sedmihorkách sešli podnikatelé a politici z Turnovska, aby probrali, kudy povedou železnici z Českého ráje do vnitrozemí. Nakonec zvítězila stopa z Turnova přes Mladou Boleslav, Všetaty, Neratovice do Kralup nad Vltavou. Proč právě tam? Odpověď je jednoduchá, právě tady se vlaky od severu mohly napojit na trať Praha–Drážďany a navíc také na Buštěhradskou dráhu, což znamenalo jediné – daleko jednodušší a rychlejší přísun kladenského uhlí do Českého ráje.
Navazující tratěPraha hl. n. – Benešov u Prahy Praha hl. n. – Roztoky u Prahy Praha-Vysočany – Praha-Těšnov (zaniklá) Praha-Vysočany – Lysá nad Labem Neratovice–Kralupy nad Vltavou Čelákovice–Neratovice Nymburk–Všetaty–Mělník  Mladá Boleslav – Dolní Bousov Bakov nad Jizerou – Česká Lípa Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov |
Koncesi společnost získala v roce 1863 s tím, že dostala právo postavit odbočnou trať z Neratovic do Prahy. Jak se později ukázalo, byla tato odbočka větším zlatým dolem než původní trasa. První vlaky se z Turnova do Kralup nad Vltavou rozjely už v roce 1865. Do Prahy se však kvůli ekonomickým potížím po prohrané prusko-rakouské válce dostaly výrazně později, až 28. října 1872.
Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) vedla v Praze přes Vysočany, po jižním úbočí Vítkova a končila u nádraží císaře Františka Josefa, tedy u dnešního hlavního nádraží. Postavila si tam však nádraží vlastní, a to včetně výtopny a vodárny. Později ovšem obě nádraží splynula do jednoho.
TKPE se tak spolu s Hrabovskou spojkou stala jednou z pouhých dvou kolejí, kudy se přes sto let dalo na hlavní nádraží dojet. Samozřejmě to záhy přestalo stačit, a tak se vymýšlelo, jak severní zhlaví hlavní pražské stanice zkapacitnit. Nic se však nezměnilo ani po sloučení TKPE se sesterskou Českou severní dráhou, ani po zestátnění, ani po vzniku Československa a vzniku ČSD.
Zkapacitnit severní zhlaví pražského hlavního nádraží se povedlo teprve začátkem 21. století, kdy pod vrchem Vítkov vznikly dva dvoukolejné tunely. Stará trať kolem Vítkova zanikla na podzim 2008. O několik let později vyrostla v její stopě městská cyklostezka.
Rychlíky v relaci Praha – Turnov – Tanvald dlouhou dobu zajišťovaly státní dráhy. V roce 2018 však soutěž na provozování rychlíkové linky R21 vyhrála společnost Arriva. Od roku 2019 tedy do Českého ráje zajíždějí modré vlaky tohoto dopravce.
Celou trať z Prahy do Turnova si můžete projet za pět a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNejdřív objedeme Prahu...
Naši cestu modrou jednotkou 845/945 Arrivy začínáme na pražském hlavním nádraží. Ještě před 20 lety bychom se rozjeli pěkně kolem Vítkova, dnes už musíme použít nové spojení. Po betonové estakádě projíždíme kolem krásně opraveného Armádního muzea a rovnou do tunelu. U Balabenky se naše koleje stáčejí doleva kolem CDP, tedy Centrálního dispečerského stanoviště, odkud Správa železnic řídí železniční dopravu ve velké části Čech.
Nájezd na mosty u Balabenky a Centrální dispečerské pracoviště (CDP) Správy železnic
Těsně před stanicí Praha-Vysočany míjíme místo, kde v minulosti končil souběh Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy s dráhou Severozápadní (ÖNWB). Ta mířila na nádraží Těšnov, dnes už je bohužel tato trať dávno zaniklá.
Naši jízdu do Turnova (pozor, neplést s Trutnovem) jsme natáčeli v červnu 2021, takže jsme zachytili stavbu stanice Vysočany ještě v nehotovém, ba provizorním stavu. Stejně tak se nesmíte divit, že nestojí ani zastávka Praha-Rajská zahrada.
Odbočka Skály. Vpravo vede trať do Lysé nad Labem, vlevo do Mladé Boleslavi.
U někdejší odbočky Skály se opět dělí TKPE a ÖNWB, my pokračujeme na Turnov vlevo, dál už jen po jedné koleji. V těchto místech trať dělá velký oblouk, aby nastoupala na náhorní plošinu u Kbel. Vlastně objíždíme velký kus současné Prahy. Ze zastávky Praha-Kbely se můžete vypravit do nedalekého zámku Ctěnice, kde se Muzeum Prahy chlubí jednou z nejrozsáhlejších sbírek cechovních památek na světě. O vesnici dál pak stojí zřícenina hradu Jenštejn s válcovou věží, ze které je moc pěkný výhled.
Turistické cíle podél trati 070 |
Pokračujeme přes Prahu-Čakovice do stanice Měšice u Prahy. Nedaleko nádraží leží zajímavý anglický park. Po roce 1948 zpustl, v posledních 20 letech se ho obec snaží zachránit a postupně obnovovat. Kdybyste se vydali po trase zaniklé cukrovarské vlečky, dnes cestě pro pěší, do sousedních Líbeznic, můžete navštívit Divadlo kouzel.
A už jsou tu Neratovice. Tady se napojujeme na hlavní trať Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy, tady se také napojují koleje tratě z Čelákovic, resp. Brandýsa nad Labem. Nicméně trochu nešikovně, protože motorák od Čelákovic musí jet úvratí, aby se do Neratovic k nástupišti vůbec dostal. Inu, taková bývala v Čechách realita stavby soukromých železnic.
...prodereme se Polabím k Jizeře...
Rychlík Arrivy pokračuje přes Labe a míří do Všetat, velké železniční křižovatky, kde se potkáváme s hlavní větví Rakouské severozápadní dráhy nebo, jak dnes říkáme, s Pravobřežkou (vede po pravém břehu Labe). Obě tratě se před stanicí kříží mimoúrovňově, nádraží Všetaty je pak opět společné ostrovní, jako bývalo ve Vysočanech. Vlevo stávaly vlaky ÖNWB, vpravo TKPE.
Vlakové nádraží ve Všetatech na Mělnicku (leden 2018)
Ve Všetatech je několik potenciálních turistických cílů. Prvním z nich je asi památník Jana Palacha, v domku, kde se svou matkou žil. Druhým je pak hasičské muzeum Florián. Tady se však musíte na návštěvě předem domluvit, telefonicky nebo mailem.
Turistické cíle podél trati 070 |
Za stanicí Všetaty se Pravobřežka stáčí doleva, aby pokračovala přes Mělník do Ústí nad Labem Střekova a stanice Děčín východ. My jedeme pořád za nosem. Další stanici na trati turnovské dráhy jsou Byšice. Nedaleko nádraží stojí malebný zámek Liblice. Slouží sice jako konferenční a ubytovací zařízení, ale stojí za to se na něj jít podívat. Za návštěvu stojí i přilehlý zámecký park ve francouzském stylu.
Čeká nás ještě dlouhá cesta, proto teď chvíli stručně. Zastávka Košátky = Muzeum perníku a alchymie (raději si ověřte dostupnost). Stanice Kropáčova Vrutice = zaniklá vlečka do cukrovaru. Stanice Chotětov = zaniklá trať do Dolního Cetna a Skalska a zaniklá vlečka do cukrovaru Brodce s krásně dochovaným ocelovým mostem přes Jizeru. Zastávka Krnsko = zámek Stránov, Muzeum windsurfingu a zřícenina hradu Starý Stránov.
Ve Stránově se na chvilku zastavíme. Před zastávkou totiž turnovská dráha vede po monumentální viaduktu, který v roce 2024 oslavil přesně sto let. Původně na jeho místě stával ocelový most, který byl v roce 1924 nahrazen současnou ladnou železobetonovou trojobloukovou konstrukcí.
Stránovský viadukt do roku 1924 (vlevo) a po roce 1924 (vpravo
Za obloukem pak na nás čeká stanice Mladá Boleslav hlavní nádraží. Do ní se zprava připojuje trať od Nymburka, za ní se z turnovské dráhy odpojuje, resp. ji kříží trať Skalsko – Stará Paka. V Mladé Boleslavi si určitě prohlédněte Automobilové muzeum Škoda, Letecké muzeum Metoděje Vlacha nebo hrad s Muzeem Mladoboleslavska.
Další část dráhy až do Bakova nad Jizerou vede přímo nad řekou. Dělníci tady museli vylámat pořádný kus skály, aby se do tohoto úseku koleje vůbec vešly. Rychlík Arrivy projíždí pod zříceninou hradu Michalovice s hradní rozhlednou, o pár kilometrů dál také pod zříceninou hradu Zvířetice.
Místo na kolejovou pláň musel dělníci vyrubat také ve stanici Bakov nad Jizerou. Nádraží stojí poměrně daleko od města, protože se v těchto místech odděluje trať, která vede na Českou Lípu. Kdybyste se z bakovského nádraží vydali pár set metrů nazpátek po proudu Jizery, dojdete k Zahradní železnici Podhradí. Nechoďte ovšem naslepo, nejprve se ozvěte majiteli.
Ocelový most přes Jizeru za stanicí Bakov nad Jizerou
Pro návštěvu samotného Bakova doporučujeme popojet přes ocelový most až do zastávky Bakov nad Jizerou-město. Vznikla několik let po zprovoznění turnovské dráhy, vymohli si ji tamní obyvatelé, protože hlavní bakovská stanice byla i tehdy opravdu daleko. Ve městě navštivte Muzeum Bakovska nebo po předchozí dohodě Muzeum historických předmětů.
Za Bakovem nesmíme zapomenout na dnes málo používanou trať do Dolního Bousova. Občas tady projede nějaký nákladní vlak, občas motorák na objednávku,.
...a nakonec ráji (Českému) vstříc
Příští stanice je Mnichovo Hradiště. Toto město je neprávem turisty opomíjeno, přitom třeba velkolepý zámek s krásnou zahradou nebo klášter kapucínů s kostelem sv. Tří králů rozhodně stojí za zhlédnutí. Víte, že právě v Mnichově Hradišti, v kostele svaté Anny, je hrob slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna?
Za Mnichovým Hradištěm se otevírá výhled na Ještědský hřbet, Jizerské hory a Krkonoše.
Turistické cíle podél tratě 070 |
Z Mnichova Hradiště se také můžete vydat na túru po nedalekých Příhrazských skalách. Začnete zříceninou hradu Valečov (od nádraží 5 km po červené značce) a postupně projdete přes zříceninu skalního hradu Klamorna a kolem Drábských světniček (hrad samotný je dočasně uzavřen). Skončit můžete na další železniční zastávce, kterou je Březina nad Jizerou.
Tady se už z vlaku strojvedoucímu otevírá výhled na Ještědský hřbet, Jizerské hory a Krkonoše. Pomalu se blížíme k cíli. Na úrovni zámku (a pivovaru) Svijany opět přejíždíme řeku Jizeru. Z následující stanice Příšovice se můžete vydat na prohlídku obou těchto svijanských pamětihodností.
A je tu Turnov, rychlík společnosti Arriva projíždí kolem zdejšího depa, kde sídlí hned několik železničních spolků, a které si můžete několikrát do roka přijít prohlédnout. Zleva se k naší trati připojuje dráha z Liberce a my vjíždíme do stanice. Kdysi tady stála nádraží tři. K původní budově Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (Pardubice–Liberec) si později přistavěla svojí část také Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, a za kolejemi ještě stávala budova Místní dráhy Turnov – Rovensko – Jičín.
Vlevo turnovské místní nádraží, vpravo hlavní nádraží, které bývaly spojené ocelovou lávkou.
Historické město Turnov si rozhodně nesmíte nechat ujít. Navštívit můžete Muzeum Českého ráje s replikou unikátního Kamenářského domu, který v 70. letech 20. století zbořili komunisté kvůli stavbě budovy telekomunikací. Pouhé dva kilometry od nádraží (po červené turistické značce) stojí hrad Hrubý Rohozec, o další kilometr a půl dál potom skanzen Dlaskův statek v Dolánkách.
Hlavní část Turnovské dráhy slouží cestujícím už skoro 160 let. Bohužel trasování tak staré tratě omezuje rozvoj železničního spojení mezi Prahou a Libercem. Už léta se mluví o její modernizaci a o výstavbě tzv. Všejanské spojky, která by mohla dopravu na sever urychlit, zatím však zůstalo jen u plánů.
