Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať mezi Libercem (Reichenberg) a tehdy pruským Seidenbergem, dnes polským Zawidówem, postavila v roce 1875 společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) jako prodloužení své už dokončené trati z Pardubic. Sever Čech totiž měl spojení jen se Saskem, a to díky trati Liberec – Görlitz z roku 1859, s Pruskem však spojení neexistovalo.
Po prusko-rakouské válce (1866) si vítěz, kromě jiného, do mírové smlouvy nadiktoval také zřízení nových přeshraničních železničních tratí. Jednou z nich byla právě dráha Liberec – Seidenberg.
Rakušané postavili svoji část až ke hranici, krátký úsek na nádraží Seidenberg (Zawidów) potom německá společnost Berlin-Görlitzer Eisenbahn, která pak svoje koleje rakouským kolegům pronajímala.
Navazující a blízké tratěFrýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem – Mirsk (zaniklá) Frýdlant v Čechách – Heřmanice (zaniklá) Frýdlant v Čechách – Liberec Raspenava – Bílý potok pod Smrkem Liberec – Zittau |
Stejně jako většina přeshraničních tratí se i tato stala obětí turbulentních událostí 20. století. Po první světové válce na ní přebírají provoz nově vzniklé Československé státní dráhy, na podzim 1938 zase dráhy říšské. Na jaře 1945 byl přerušen přeshraniční provoz, z Pruska se stalo Polsko, které tehdy Československu moc nevěřilo.
V roce 1948 byla obnovena nákladní doprava přes hranice, z trati se stal důležitý nákladní přechod. Kolem roku 1950 nákladní vlaky jezdily přes státní hranici každé dvě hodiny. Zato osobní vlak zajížděl do Zawidówa jen jednou denně. Tento model osobní dopravy vydržel jen do roku 1953, od grafikonu 1954 končily všechny osobní spoje v Černousích.
Teprve v roce 2021 se nechal slyšet Liberecký kraj, že by chtěl protáhnout vlaky z Černous přes Zawidów až do Görlitzu (Zhořelce). Proběhly i přeshraniční zkušební jízdy motorových vozů RegioSpider Českých drah, zatím se však nové spojení v jízdních řádech neobjevilo.
Z Černous do Frýdlantu v Čechách se můžete projet zrychleně za 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZ dalekého severu podél říčky Smědé
Dokud se osobní vlaky opravdu přes hranice nerozjedou, nezbývá nám nic jiného, než natočit trať 037 jen z Černous. Strojvedoucí pravidelného motoráku Českých drah tady má jen několik minut na to, aby se přesunul z jednoho stanoviště na druhé, a vlak vyráží zpátky do Frýdlantu.
Černousy jsou nejsevernější zastávkou české železnice. Najdeme tady neobsazenou výpravní budovu, jednu objízdnou kolej a krátké panelové nástupiště. Turisté v jejím okolí moc příležitostí nemají. Říčka Smědá tady vytváří romantické meandry, na břehu Dubového rybníka roste několik památných, státem chráněných dubů a v nedaleké osadě Andělka najdete průsečík 51. rovnoběžky a 15. poledníku východní délky.
Vyrážíme z Černous na jih. Kousek za nimi poprvé překonáváme tok Smědé. Tato říčka nás bude provázet celou cestu, z vlaku se nám otevřou krásné výhledy na meandrující tok.
První zastávkou na trati je Filipovka. Pokud byste z vlaku Českých drah vystoupili tady, můžete se vydat ke zbytkům hradiště Loučná. To pochází už z 9. století a Lužičtí Srbové ho vybudovali při dávné obchodní stezce. Po žluté turistické značce je hradiště od zastávky vzdálené jen tři kilometry.
Turistické cíle podél trati 037 |
Dál náš vlak zastavuje ve Višňové, tady je nabídka turistických lákadel o trochu větší. Můžete vystoupat k Pohanským kamenům, obřím balvanům, které svým rozmístěním připomínají keltský dolmen.
Ve Višňové mají v bývalé márnici dokonce malé obecní muzeum (otevřeno po dohodě), další muzeum najdete v nedalekých Pertolticích. Hrázděný Haslerův dům z přelomu 18. a 19. století slouží jako skanzen. Přístupný je v sezoně po předchozí domluvě.
Za zastávkou Minkovice vede trať asi nejatraktivnějším úsekem. Nejprve vlak jede několik metrů nad řekou, potom ho čeká hluboký skalní zářez, ocelový most přes Smědou a hned za ním Rigelský tunel s délkou 139 metrů.
Těsně před Frýdlantem opět překonáváme říčku Smědou, zleva se k nám připojuje trať z Jindřichovic pod Smrkem. Obě dráhy, jak naše od Zawidówa, tak i tato, vedou po samostatných kolejích. Trať do Jindřichovic totiž postavily Frýdlantské okresní dráhy, zatímco naši trať, jak jsme se dozvěděli výš, Jihoseveroněmecká spojovací dráha. A rozpory mezi konkurencí mohou být, jak vidno, dodnes nepřekonatelné.
Rozvětvení tratí do Černous (vlevo) a do Jindřichovic pod Smrkem (vpravo) s odstupem 50 let
Další trať Frýdlantských okresních drah po chvíli podjíždíme. Úzkokolejka do Heřmanic přestala fungovat v lednu 1976, koleje o unikátním saském rozchodu 750 mm byly vytrhány teprve na konci 80. let 20. století.
Míjíme také výtopnu Frýdlantských okresních drah. Kdysi sloužila jak úzkorozchodným, tak normálním lokomotivám. Dnes je z ní muzeum.
A už je tu stanice Frýdlant v Čechách. Nádraží prošlo před pár lety rekonstrukcí, takže zapomeňte na romantiku severu a přivítejte ostrovní nástupiště a modré zábradlí. Na druhou stranu, aspoň se nám z RegioSpideru Českých drah pohodlně vystupuje. Drážní romantiku najdete jen kousek před výpravní budovou, na bývalém úzkorozchodném nádraží, které se parta nadšenců rozhodla dát znovu do pořádku.
Dominantou Frýdlantu je bezesporu zámek, který kdysi patřil slavnému Albrechtu z Valdštejna. Původní gotický hrad byl několikrát upravován, až získal dnešní novorenesanční podobu. Prohlídku vřele doporučujeme. Dále byste neměli vynechat městské muzeum, radniční věž a také krásnou kamennou rozhlednu Frýdlantská výšina kousek za městem.
Frýdlantský výběžek tuzemští turisté teprve objevují, díky železniční dopravě má poměrně slušný potenciál. Pokud se nadšencům z Frýdlantských okresních drah podaří znovuobnovit provoz na části úzkokolejky a pokud by se podařila obnovit i osobní dopravu přes Zawidów až do Görlitzu, možná se tento zapomenutý kout Česka stane zajímavým pro turisty z obou stran státní hranice.
































