Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě Opočno pod Orlickými horami - Dobruška
Když byla v roce 1875 zprovozněna trať Společnosti státní dráhy (StEG) z Chocně do Meziměstí a do Broumova, radovali se obyvatelé Opočna, protože dráha vedla přes jejich město a dokonce měli vlastní stanici, byť poměrně daleko za posledními domy. V nedaleké Dobrušce naopak drželi smutek. I přes veškeré snahy se jim vlak do města nepodařilo dovést.
Ve svých snahách ovšem dobrušští ovšem nepolevili. Po vydání lokálkového zákona v roce 1880 naopak svoje úsilí zdvojnásobili. Vznikla idea železniční tratě ze Smiřic přes České Meziříčí do Dobrušky, poprvé se také objevil plán na krátkou trať z Opočna, začala jednání o spojení s Kvasinami a Solnici. Ovšem StEG neměl na vybudování tratě do Dobrušky žádný zájem.
 |
Navazující nebo blízké tratěTýniště nad Orlicí – Náchod (připravujeme) Hradec Králové – Letohrad (připravujeme) Hradec Králové – Jaroměř – Starkoč  Starkoč – Trutnov (připravujeme) Častolovice – Solnice |
Místní si tak museli pomoci sami, koncesi na trať z Opočna získalo v prosinci 1907 samo město. Pak už to šlo ráz na ráz. 1. listopadu 1908 se po nové 5,5 kilometru dlouhé trati rozjely první vlaky. Provoz zajišťoval na účet vlastníka nejprve StEG, po jeho zestátnění státní dráhy (kkStB).
Už v roce 1910 se kvůli zlevnění provozu na trati objevil parní motorový vůz kkStB 1.0 (dnes M124.0), který postavily Ringhofferovy závody na Smíchově s parním strojem firmy Komarek z Vídně. Původně měl jezdit na horské trati Česká Lípa – Kamenický Šenov, jeho výkon byl ale pro tak náročnou dráhu nedostatečný. Naopak na krátké rovinaté trati do Dobrušky vůz ukázal svoje přednosti. Sloužil tady až do druhé světové války.
I po ní ale byl provoz na místní dráze Opočno – Dobruška veden především motorovými vozy. Vystřídaly se na ní předválečné M242.0, po čase ale nastal čas Hurvínků (M131.1) a nakonec i Orchestrionů (M152.0). Zajímavostí této trati byly dlouhá léta smíšené vlaky, motoráky tam minimálně do konce 90. let 20. století vozily i nákladní vozy.
Osmsetdesítky se toho nebály, smíšené vlaky jezdily mezi Opočnem a Dobruškou do 90. let
V jediné mezilehlé zastávce na trati Dobruška-Pulice (dnes bez dopravy) vznikla v roce 1961 vlečka do cihelny. To by nebylo až tak zajímavé, kdyby na ní neposunovala unikátní akumulátorová lokomotiva Ringhoffer č. 2. Na vlečce sloužila až do roku 1991. Další osudy této mašinky byly jak na horské dráze, svůj vzestup zažila, když se dostala do Výtopny Jaroměř, kde ji fandové železnice opravili a po letech opět zprovoznili. Malí i velcí se s ní mohli vozit při různých železniční akcích. Svůj pád pak lokomotiva zažila před několika lety, kdy ji za eticky sporných okolností získalo Národní technické muzeum. Od té doby stojí zaprášená a neprovozní v depozitáři v Chomutově.
Akumulátorová posunovací lokomotiva Ringhoffer č. 2 na vlečce v zastávce Dobruška-Pulice. Konec 70. let 20. století
Pád ostatně čekal i celou trať do Dobrušky. V roce 2010 kraj radikálně seškrtal osobní dopravu. Zatímco dříve jezdilo po trati se současným číslem 026 až sedm párů vlaků, dnes jedou jen dva, navíc pouze ve dnech školního vyučování. O prázdninách a víkendech se do Dobrušky vlakem nedostanete.
Výjimkou je každoročně 28. září, kdy se na trať vrací motorový vůz M131.1. Svoji nostalgickou jízdu tam pravidelně pořádá Pardubický spolek historie železniční dopravy. Stejně tak tomu bude i letos. Motorák vyráží brzy ráno z Pardubic a mezi Opočnem a Dobruškou se otočí hned čtyřikrát. Zájem o tyto mimořádné spoje je obrovský, když jsme natáčeli tohoto Mašinfíru, musel se strojvedoucí probojovat davem cestujících ke svému stanovišti.
Trať mezi Opočnem a Dobruškou si můžete projet za pouhé 2 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZa Věkem a Kupkou
Pozvání Pardubického spolku historie železniční dopravy jsme samozřejmě museli využít. Naši jízdu začínáme ve stanici Opočno pod Orlickými horami. O lákadlech Opočna samozřejmě turisté vědí, ale co kdyby ne. Dominantou města je samozřejmě renesanční zámek s rozlehlým anglickým parkem. V zámku na vás čekají dva prohlídkové okruhy, v parku pak rybníčky, vodopády, můstky a další drobné i větší stavby. Mezi ty druhé patří letohrádek nebo krásný palmový skleník. V nejstarším domě ve městě pak najdete expozici Opočno v zrcadle času.
Stanice Opočno pod Orlickými horami na konci 70. let 20. století
Za návštěvu jistě stojí i nedaleké Nové Město nad Metují. Dostanete se tam, jak jinak než vlakem. Město postavené na skalním ostrohu vyniká svojí malebností. Rozlehlé náměstí s podloubím, zbytky středověkého opevnění, zámek s vyhlídkovou věží nebo krytý Jurkovičův most v zámecké zahradě jsou v Novém městě jen třešinkami na dortu.
Ale vraťme se zpátky na koleje. Hurvínek M131.1228 vyráží na svoji cestu. Vlaky do Dobrušky historicky odjíždějí přímo od staniční budovy, koleje dál pokračují ostrým obloukem vlevo. Vpravo vede vlečka do opočenské mlékárny.
Ze stanice Opočno pod Orlickými horami vychází kromě tratě do Dobrušky také vlečka do mlékárny
Turistické cíle podél trati 026 |
Nejprve překračujeme Zlatý potok a pak se vydáváme do polí, mezi kterými ostatně celý trať vede. Křížíme silnici druhé třídy číslo 304 a vjíždíme do míst, kde dřív stávala zastávka Dobruška-Pulice. Ze starých fotek je vidět, že tady kromě vlečky bylo i několik kolejí a zděná čekárna, teď už je všechno pryč. Zastávka sloužila až do roku 2018, potom se na ni vrhly bagry.
Za zastávkou Dobruška-Pulice se nám naskýtá krásný pohled na město. Výškový rozdíl mezi stanicemi Opočno pod Orlickými horami a Dobruška je 20 metrů, s tím, že koncová stanice je výš. Právě tady to ale vypadá, jakoby to bylo naopak.
Hurvínek Pardubického spolku historie železniční dopravy přejíždí ocelový most přes Dědinu, rozhodně největší umělou stavbu na trati a obloukem vjíždí do stanice Dobruška. Míjíme dochovanou výtopnu, dokonce ještě s napojenou kolejí a zastavujeme před staniční budovou. Na tak malou a poměrně nevýznamnou trať je tato stavba docela veliká, rakouský typ 16/H. V touze prodloužit trať z Dobrušky dál, totiž nechali místní raději postavit větší nádraží, aby pak nemuseli to staré bourat a přistavovat.
Hurvínek na trati Opočno - Dobruška na konci 70. let 20. století
V Dobrušce si můžete prohlédnout rodný domek Františka Vladislava Heka, jež byl předobrazem Jiráskova literárního hrdiny F. L. Věka. Uvnitř najdete obytnou světničku, kupecký krám z počátku 19. století i černou kuchyni. Samozřejmě se dozvíte spoustu podrobností o nejznámějším obyvateli Dobrušky.
F. L. Věk zcela zastínil i malíře Františka Kupku, který se narodil v Opočně, svoje dětství a mládí ovšem strávil právě v Dobrušce. Tady se také vyučil sedlářem a řemenářem. Jeho pobyt ve městě připomíná Kupkův dům. Jeho prvotiny si můžete prohlédnout v budově radnice, kde se dá vystoupat i na věž.
Zřejmě největší umělá stavba na trati, most přes Dědinu v Dobrušce
Mnoho zajímavého nabízí také Vlastivědné muzeum. Dozvíte se v něm o historii města, prohlídka pokračuje ve vedlejší budově synagogy, kde se dochovala i původní rituální lázeň, mikve. V Rýdlově vile se seznámíte s historií vojenské geografie, v Dobrušce totiž už přes sto let sídlí Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad.
Trať z Opočna do Dobruška je sice krátká, turistickým potenciálem si ale rozhodně nezadá s jinými, mnohem většími. A třeba se touha místních o prodloužení jednou splní. Projekt Dráhy Orlických hor, který měl propojit stávající tratě a dovést železnici až do Deštného v Orlických horách, sice usnul, třeba se ale zase probudí.
