Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě 014 mezi Kolínem a Ledečkem
Už na konci 19. století se ukazovalo, že vést většinu vlaků přes Prahu může být problém, osobní i nákladní doprava narůstala, ale propustnost kolejí byla stále stejná, tedy stejně nízká. Mnozí podnikatelé se proto snažili Prahu kolejemi jednoduše obejít. Jednou z tratí, která vznikla hlavně kvůli tomu, aby se vlaky vyhnuly Praze, je i dráha z Čerčan, resp. Ledečka do Kolína s odbočkou do Kácova.
Koncesi na stavbu této transverzální dráhy získal 10. května 1899 Leopold hrabě Šternberk. Měla být hotova nejpozději do dvou let. Povedlo se. První vlaky na úseku z Kolína do Rataj nad Sázavou vyjely už 15. prosince 1901, na zbylém úseku do Čerčan (včetně odbočky do Kácova) pak 6. srpna 1901.
Námi sledovaný úsek z Kolína do Ledečka, dnes trať Správy železnic s číslem 014, má délku 40 kilometrů. První část vede rovinatým Polabím, kde trať obsluhovala řadu cukrovarů, dnes už zrušených. Paradoxně právě tady najdeme zřejmě největší umělou stavbu na trati, majestátní kamenný viadukt přes říčku Polepku.
 |
Naopak poslední úsek do Rataj nad Sázavou byl sklonově nejnáročnější, trať tady na dvou a půl kilometrech musela klesnout o 100 metrů.
Navazující nebo blízké tratě |
Aby sklon nepřekročil mez pro adhezní železnice a nemusela se budovat železnice ozubnicová, vymysleli projektanti trať s několika protisměrnými oblouky. Koleje tak nabírají výšku v příznivém sklonu. Přezdívka Semmering by se na tento úsek hodila zcela oprávněně.
V 70. letech 20. století osobní dopravu na dráze ovládly Karkulky, tedy, motorové lokomotivy T444. Tehdy také vznikla řada poutavých snímků této řady. V roce 2000 se dokonce mezi Kolínem a Ledečkem konaly nostalgické jízdy, kde právě Karkulky hrály významnou roli.
Dnes po trati 014 jezdí především regionovy Českých drah, čas od času se na kolejích objeví zajímavé stroje. Jedním z nich byla také měřicí drezína MD-1 Správy železnic, ze které jsme „Sázavský Semmering“ natočili.
Z Kolína do Ledečka se můžete projet i za čtyři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZ Polabí k Sázavě
Naši jízdu s měřicí drezínou Správy železnic začínáme v Kolíně. V tomto středočeském městě si můžete prohlédnout chrám svatého Bartoloměje nebo historické centrum. Fanoušci železnice by samozřejmě neměli vynechat Kolínskou řepařskou drážku, která jezdí od jara do podzimu.
Turistické cíle podél tratě 014 |
Z kolínského hlavního nádraží vyrážíme směrem na Pardubice, tedy alespoň prvních pár set metrů. Držíme se při pravé straně ranžíru (seřaďovacího nádraží) a naše koleje se začínají stáčet od hlavní tratě. Projíždíme stanicí Kolín místní nádraží. Tady původně trať z Čerčan končila.
Přejíždíme nový silniční obchvat Kolína a míříme do úrodné nížiny Polabí. První zastávkou je Hluboký Důl, odtud se můžete vypravit třeba k nedaleké Dolní tvrzi v obci Nebovidy. Spolek tamních nadšenců se ji snaží zachránit a vdechnout jí nový život. Třeba 7. prosince si můžete Nebovidskou tvrz prohlédnout během vánočního jarmarku.
Ze stanice Červené Pečky vyrazte do Kutné Hory. Je otázkou, jestli jeden den stačí na prohlídku všech jejích pamětihodností. Ve vnitřním městě na vás čekají chrám svaté Barbory, Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje, Hrádek s muzeem stříbra a středověkým dolem, Vlašský dvůr, gotický Dačického dům, Kamenná kašna, Kamenný dům, rodný dům Josefa Kajetána Tyla. O kousek dál v městské části Sedlec nezapomeňte zavítat do slavné kostnice pod kostelem Všech svatých a také do kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele od architekta Jana Blažeje Santiniho.
Kraj kolem tratě 014 je specifický častým výskytem zámků, zámečků a tvrzí. Téměř v každé druhé obci nějakou takovou památku mají, většina z nich je ovšem v soukromém vlastnictví a tedy nepřístupná. Můžete si je prohlédnout alespoň zvenčí, na výběr máte třeba Červené Pečky, Pašinku nebo Opatovice.
Nostalgická souprava na trati mezi Kolínem a Ledečkem na viaduktu přes říčku Polepku (květen 2000)
Viadukt přes říčku Polepku je 109 metrů dlouhý a 31 metrů vysoký.
Za Červenými Pečkami vede trať po monumentálním kamenném viaduktu. Most přes říčku Polepku je 109 metrů dlouhý a v nejvyšším bodě se klene 31 metrů nad údolím. Pod nedalekým Skokanovským rybníkem přes Polepku vede také zajímavý středověký most. Nemůžete ho minout, vede přes něj zelená a modrá turistická značka.
Jednou z mála výjimek, která ovšem potvrzují pravidlo, je Nový zámek, kousek od stanice Ratboř. Spíše než zámek je to honosná vila od slavného architekta Jana Kotěry, která byla začátkem století rekonstruována na luxusní hotel. Takže prohlédnout si Nový zámek můžete, ale spíše zvenčí.
Stanice Bečváry na trati Kolín – Ledečko je také výchozí stanicí trati Bečváry – Zásmuky – Pečky.
Projedeme řadu malých zastávek uprostřed pole a zastavujeme ve stanici Bečváry. Určitě si pamatujete, že odtud vede trať do Zásmuk a do Bošic, kterou jsme před lety projeli. Pokud by po této trati jezdily pravidelné vlaky, což bohužel nejezdí, mohli byste v Bečvárech přestoupit a prohlédnout si zásmucký zámek s parkem nebo navštívit někdejší františkánský klášter. Unikátní je také neogotická trafostanice z roku 1914 uprostřed města.
V okolí rozhodně doporučujeme návštěvu Zahradní železnice Zásmucka v nedaleké obci Horní Chvatliny (3 km od nádraží). Na soukromém pozemku najdete rozsáhlé kolejiště o rozchodu 300 mm s několika motorovými lokomotivami a řadou vagonků pro cestující. Několikrát do roka je otevřeno pro veřejnost.
Zahradní železnice Zásmucka
Měřicí drezína Správy železnic pokračuje svoji jízdu po trati 014. Další větší stanicí jsou Uhlířské Janovice. Tady si určitě jděte prohlédnout románsko-gotický kostel sv. Jiljí ze 13. století. A víte, že se právě v Janovicích dlouhou dobu pálilo dřevěné uhlí, na kterém se pak v Kutné Hoře tavilo stříbro?
Za zastávkou Mitrov se vůbec poprvé dráha noří do lesa, dosud vedla výhradně mezi poli nebo menšími remízky. Stínů stromů si neužijeme dlouho, vlastní „Sázavský Semmering“ začíná za zastávkou Rataje nad Sázavou předměstí. Dvěma protisměrnými oblouky se dostáváme do údolí Živého potoka, kterým prudce klesáme k Sázavě, včetně průjezdu tunelem Ratajský I.
Most přes Sázavu u Rataj. Kolej vlevo vede z Kácova.
V Ratajích nás jako první upoutá hrad Pirkštejn. Běžně je nepřístupný, v létě se tu ovšem konají časté kulturní akce. Druhou dominantou města je renesančně-barokní zámek, kde najdete expozicí historického a stavebního vývoje Rataj a expozicí Babiččiny kočárky. Můžete také absolvovat okruh inspirovaný počítačovou hrou Kingdom Come: Deliverance, která se odehrává právě v Ratajích nad Sázavou.
Za stanicí se k trati 014 připojuje dráha od Kácova, resp. ze Zruče nad Sázavou. Hned potom přejíždíme ocelový most přes Sázavu a těsně za ním míří měřicí drezína Správy železnic do tunelu Ratajský II. Pár set metrů za ním, ve stanici Ledečko, naše jízda končí.
Personál stanice Rataje-Přívlaky (Ledečko) na začátku 20. století
Brejlovec 754.045 v čele osobního vlaku z Ledče nad Sázavou do Čerčan ve stanici Ledečko (17. května 2020)
Stanice se původně jmenovala Ledečko-Přívlaky. A jestli se divíte, proč v takové divočině vyrostla tak velká nádražní budova, je to prosté. Protože se zde sbíhaly dvě tratě, z nichž ta z Kolína tady končila. Kvůli tomu ve stanici vznikla i výtopna s vodárnou pro parní lokomotivy, která v současné době není v úplně ideálním stavu.
Trať 014 z Kolína do Ledečka je trochu opomíjená. Sice nemůže konkurovat Posázavskému Pacifiku nebo Pražskému Semmeringu, i tak však stojí za projížďku.
